The Crystal

Crystal

Na přelomu 50. a 60. let začínali všichni se stejným repertoárem, klasický rock¢n¢roll hrál každý s každým. Pak se ale beatová scéna začala tříbit a z repertoárových třenic krystalizovaly různé koncepce a představy o dalším vývoji. Doba to byla bouřlivá, rozkoly v kapelách běžné a překotné. Muzikanti se přelévali z jedné kapely  do druhé nově vzniklé formaci vedlo víc nitek z různých kořenů. Jak tomu bylo v případě pražské skupiny Crystal v roce 1962?

Doma u Brožků

            Kapely vedené Petrem Brožkem většinou zkoušely u nich doma v bytě ve Slovenské ulici. Začalo to rytmickou skupinou mladičkých gymnazistů v roce 1958 s Karlem Svobodou u piana a jeho bratrem Jiřím na pozoun. Pak přišla první slavná kapela – Komety s Jiřím Kalešem a Janem Obermajerem. V Kometách však v roce 1962 nastaly velké změny. Skupinu opustili Obermajer a Reiner, aby zkusili štěstí se Sputniky. Odešel i Petr Brožek, následován saxofonistou Petrem Bezpalcem.

            Brožek měl domluveno několik dalších vystoupení a tak musela u nich v bytě začít zkoušet nová kapela. Jako na zavolanou se objevil Jaroslav Nevrkla a parta lidí kolem něj.

Nevrkla a Křesadlová

            Věra Křesadlová studovala aranžérství a výtvarnictví na střední umělecko průmyslové škole, stejně  jako Vlasta Kahovcová. Při škole vznikla amatérská skupina s kamarády z jiné průmyslovky v čele s Jaroslavem Nevrklou. S Petrem Markovem napsali divadelní představení a připravovali jej v Divadle kouzel v Radiopaláci.

            Pod Divadlo kouzel v té době patřil i soubor Komety a tam zřejmě nastal ten důležitý průsečík. Nevrkla už měl kolem sebe spoluhráče – kytaristy  Josefa Homolu a Vojtěcha Kobylku (občas hrál i na piano) a bubeníka Petra Lettla. Homola se nakonec nové kapely nestal, zatímco jiný kytarista, Zdeněk Říha, Brožkův spolužák z loutkoherectví na DAMU, ano. Skupinu ještě doplňovali Andrej Stengel (foukací harmonika a kytara) a Ivan Vašek (piano).

Čtyři kytary a tři zpěvačky

            Začala se formovat vskutku kytarová skupina: trojici Říha, Kobylka, Nevrkla doplňoval kapelník Brožek se svým ¢pádlem¢, kytarou z Hradce Králové. To bylo konečně to správné beatové basování, i když snímač v kontrabasu Arco (s jakým už hráli například Fapsorchestra) také předtím splnil své.

Hlavní zpěvačkou se stala Věra Křesadlová, ale brzy se připojily další vokalistky Bohunka Sladká a Zorka Zahálková, které již před tím spolupracovaly s Kometami.

            Tak vznikla skupina Crystal, prezentovaná médii zpočátku častěji jako Krystal, někdy i Kristal a také dokonce Cristal. Část členů znala repertoár Komet, ostatní se jej doučili. Nevrkla přinesl další skladby. Byl hodně orientován na Cliffa Richarda a Shadows, což Komety nehrály.

            Crystal měl na rozdíl od Komet jen jeden saxofon, takže instrumentálky v duchu Billyho Vaughana nepřicházely v úvahu. Saxofon hrál doplňující sóla a improvizace. Zvuk Crystalu byl kytarovější a měkčí, s hlavním důrazem na vyrovnanou instrumentální a vokální složku.

Dům stavbařů

            Začala první sezóna s vystoupeními v Jezerce, Srdíčku, ve Slovanském domě, v Merkuru. Crystal se stal orchestrem závodního klubu stavbařů, který nabídl k pravidelným  vystoupením atraktivní prostor – Dům stavbařů na Václavském náměstí, za průchodem domu kde je restaurace Sofia. Crystal měl svou domovskou scénu, kde hrál každou neděli a stavaři měli slušný příjem ze vstupného. Dokonce zaplatili kapele oblečení, šité na míru.

            Od ledna do dubna 1963 zde měl Crystal vyprodáno s pořadem písniček S kytarou přes oceány. U bicích se (zejména při dobře placených kšeftech) stále častěji objevoval Milan Vobliza a za Mikrofonem také Josef Laufer a Vlasta Kahovcová. S Josefem Lauferem pak připravili beatovou revue Nonstop, kde zpěvák rozvinul svůj herecký  smysl pro pohybovou show. Ne Brožkův podnět tu například přednášel úspěšnou skladbu Otise Blackwella  Fever s typickým americkým louskáním prstů do rytmu. Odsud pak přednes písně přešel i do semaforského představení se skupinou Olympic Ondráš  podotýká.

Konkurz na Černého Petra.

            Je známo, režisér Miloš Forman a kameraman Miroslav Ondříček chodili často na bigbít. Na Crazy Boys do Merkuru, do Domu stavbařů na Crystal a na další akce. Potřebovali také kapelu  do chystaného filmu Konkurs. Těžko říci, zda to bylo více  díky hráčského úrovni muzikantů či spíš pro půvaby zpěvačky Křesadlové (pozdější Formanově manželky), ale vybrali si právě Crystal. Film obsahuje scénku z vystoupení v sále Merkur v Pařížské ulici a ukazuje Crystal (Krystal) v obsazení Brožek,  Nevrkla, Kobylka, Říha, Bezpalec, Vašek, Vobliza, Křesadlová, Zahálková a Sladká. Natáčel se  v průběhu roku 1963 a premiéru měl v únoru 1964.

            Forman sáhl po Crystalu v roce 1963 ještě jednou, to když točil Černého Petra. Tentokrát mu šlo jen o malou kamufláž. Režisér nechal v Kolíně na tancovačce hrát Crystal, ale natáčel jen publikum, které potřeboval pořádně rozparádit. Crystal se v obraze ani zvuku neobjevil a místo toho se do filmu dostřihla dechovka.

Experimentální skupina Big Beat Petra Brožka

            Na základě Konkursu získali Brožek a Křesadlová angažmá v Semaforu. Brožek vytvořil samostatnou skupinku s Pavlem Sedláčkem a Ladislavem Štaidlem a účinkovali v pořadu Zuzana není pro nikoho doma (viz písnička Život je pes) Crystal šel stranou.

            Brožek začal hledat spoluhráče, kteří by dělali muziku jenom jako bonbónek po jiné práci a kteří by byli ochotni dělat vlastní původní skladby. Z Crystalu mu zůstal Zdeněk Říha. Dále našel kytaristu Ivana Tomšů, pianistu Petra Hracha (nebo Pavla Malečka), nakrátko též saxofonistu Honzu Obermajera a konečně bubeníka Honzu Broma (kterého střídali všudypřítomní Pacák  nebo Čech). Hudbu dodávali  Brožek a Hrach , texty a zpěv obstaral sám brožek. Vznikl písničkový beat s prvky swingu a jazzové improvizace. Nejčastěji hráli v v Kulturním středisku na Chmelnici, na nedělních čajích nebo text appealech s básničkami v dramaturgii Borise Rieglera.

            Pro Experimentální skupinu byl charakteristický na svou dobu dokonalý zvuk. Zásluhu na tom měl zejména zesilovač se čtyřmi stereo kanály, zkonstruovaný kamarádem Karlem Průchou.

            Skupina vystupovala i během Brožkovy vojny (1964-66) a definitivně skončila vlastně až s jeho angažmá v zahraničí s orchestrem Slávy Mejzlíka v roce 1967.

Crystal a Crystalky

            Crystal mezitím pokračoval dál pod vedení Jaroslava Nevrkly, ale sezóna 1963/64 byla spíš etapou hledání a sehrávání se. Baskytary se ujal nejprve Ladislav Chvalkovský a nakonec u ní zakotvil Lubor Drahota z bigbítu Cosinus. Na bicí hrál Pavel Tesařík, kterého později vystřídal Vladimír Brodský. Kobylku a Stengela nahradil kytarista Jiří Řádek a skupinu ještě obohatil saxofonista Michal Kára a pianista Pavel Faltýsek.

            Přišly též nové zpěvačky, Jiřina Menšlová a Věra Krupařová. Zatímco Krupařová brzo odešla, Menšlová zůstala hlavní vokalistkou. Kolem ní se pak soustředily další zpěvačky. A s nimi vytvářela trio Crystalky (Krystalky). Crystalky spolupracovaly s Crystalem velmi volně. Ten vystupoval samostatně (zpíval Nevrkla a od roku 1965 Jaroslav Jarosil, hrající též na foukací harmoniku) nebo s dívčím triem a trio vystupovalo  i samostatně bez Crystalu, v zahraničí (rozuměj v NDR) dokonce pod názvem The Potatoes. V Crystalkách se vystřídaly Eva Fatková, Irena Kubátová, Olga Blechová, Zuzana Popperová, Zora Snížková a další.

            Od poloviny roku 1964 se začaly opět dostavovat úspěchy. Novou domovskou scénou se stala Kolej 5. května na Vinohradech.

Heaven´s Angels

            V roce 1965 nemohl vystupovat proslulý soubor Hells Devils, neboť jeho vedoucí Evžen Fiala byl v podmínce. Jeho otec Eugen Fiala řečený Toscani, vyprodukoval trucpodnik Heaven´s Angels. Základem více než třicetičlenného ansámblu byla právě skupina Crystal. Beatový základ byl rozšířen o klasické nástroje (smyčce, lesní rohy, flétny, varhany), na kterých v aranžích Vladimíra Vogela hráli vesměs studenti konzervatoře.

             Během května a června se uskutečnilo několik vystoupení  v Radiopaláci, Národním domě na Vinohradech a zejména v Zrcadlové síni Klementina. Další pokračování projektu však bylo ekonomicky naprosto neúnosné.

Beatfestival a Jugoslávie

            Období od podzimu 1965 do konce roku 1967 prožil Crystal v příznivé konstelaci celkem stabilní sestavy (Nevrkla, Řádek, Drahota, Kára, Brodský, Jarosil a Crystalky) a rozvíjení aktuálního, žádaného repertoáru v duchu Mersey soundu s vyrovnaným vícehlasým zpěvem.

            Crystal zpíval zásadně anglicky, ale jeho největším hitem se stala příznačně jeho česká verze zahraničního hitu britských Hollies, s textem Jiřiny Menšlové, Tenhle Kluk. Tuto skladbu nahrávali ve studiu Československého rozhlasu v Praze 29. září 1966. Trojice Krystalek zpívala tehdy ve složení Jiřina Menšlová, Irena Kubátová a Eva Fatková. Tato skladba se docela v rozhlase hrála, ale matně si vzpomínám, že jen do roku 1968. Potom jsme ji už neslýchali. Pro rozhlas udělali The Crystal další nahrávky. 15. a 18. prosince v roce 1966 nahráli čtyři skladby, které vyšly na EP firmy Supraphon/Artia. Ty ovšem vyšly až v roce 1967 a v rozhlasovém vysílání jste je slyšet nemohli, leda tak sporadicky v zahraničním vysílání Československého rozhlasu. A EP se na vnitřním trhu snad vůbec neprodávalo. Byly na něm natočeny skladby: The Word Without Love,  The Game Of Love,   I Can´t You  See That She´s  Mine a She´s The One. The Word Without The Love byla skladba dvojice Lennon / McCartney. Druhá skladba je od britské skupiny Wayene Fontana and The Mindbenders z období mersey soundu a stejně tak skladba She´s The One od skupiny The Manchersters. Třetí skladba v pořadí byla od skupiny The Dave Clark Five. Skupina tehdy byla ve složení Jaroslav Nevrkla (zpěv a kytara), Jaroslav Jarosil (zpěv a harmonika), Jiří Řádek (kytara), Lubor Drahota (baskytara) a Vladimír Brodský (bicí).

            Skupině se podařilo natočit i několik převzatých i vlastních skladeb, například Zrádný stín nebo Hledala mě. Skupina natočila i dětskou písničku Strašidýlko Emílek. A také  pro rozhlas  natočili skladbu   Doo Da Ron Ron  z repertoáru The Crystals a taky Is It True z repertoiru Brendy Lee.

Vyvrcholením dráhy Crystalu byla účast na 1. československém Beat festivalu v prosinci 1967 v pražské Lucerně. Vzápětí po festivalu nastala nová vlna změn v obsazení. Nejprve odešel zpěvák Jarosil a krátce po té i baskytarista Drahota.

Nicméně v roce 1967 vyšel Crystalu singl se skladbami  Keep On Knockin¢  a  Love Potion Number Nine.  A to byly tyky byly poslední realizované  nahrávky skupiny. Nevrkla vyřešil další osud Crystalu výjezdem do Jugoslávie, kde hráli pro turisty v letním středisku u Sibeniku (s Nevrklou a Řádkem odjeli Jindřich Vrbenský na varhany, Richard Nováček na baskytaru  a Dan Černý na bicí).

Nádherné prostředí a výhodné angažmá však znamenalo pro Crystal zároveň i konec jeho významu pro domácí beatovou scénu. Navíc mezitím přišel  srpen 1968 a nad českým bigbítem se tak jako tak začala stahovat obludná mračna komunistické normalizace soudruhů komunistů.

Stopy Crystalu definitivně mizí rokem 1973. So long....

…. V roce 2016 vydala firma Supraphon double CD  Beatline 1967 – 1969 kde je The Crystal zastoupen skladbou Love Potion Number Nine. O rok ozději vyšlo druhé double CD Big Beat Line 1965 – 1968, kde je Crystal zastoupen skladbami Tenhle kluk, The Game f love, She´s The One a Can´t You See That She´s Mine.

Zvukaři  vyčistili nahrávky skupiny jediné EP, které skupina nahrála a nám sběratelům udělali radost.

…. a to je definitivní konec výborné, ale zapomenuté skupiny The Crystal.. . . .

Nahrávky:

Tenhle kluk, SP Supraphon 1966

Keep On Knockin¢ / Love Potion No. Nine, SP Supraphon 1967

Word Without Love, The Game Of Love, Can´t You See That She´s Mine?, She¢s The One, EP Supraphon 1967

Rozhlasové snímky 1965-68:

Da Doo Ron Ron (od The Crystals), Zrádný stín, Hledala mě, Strašidýlko Emílek (vlastní tvorba) a Nejsi tu (Is It True z repertoáru Brendy Lee)

Obrazové záznamy:

Film Konkurs ,1963 (ukázky  ze skladeb Tuck Time a Everybody Twist)

TV klip Tenhle kluk, 1966 (Just One Look z repertoáru Hollies)

Literatura:

J. Tůma: Pražský beat mezi dvěma sezónami (Melodie 9/67, s. 203)

J. Nevrkla: Příběh Crystalu (Klub Olympik, leden 1968, duben 1968, září 1968)

J. Cenkl: Crystal v Jugoslávii (Klub Olympik, říjen 1968)

J.K.Sýkora: Czechoslovak beat music 67 (Praha 1968, s. 25)

V.Kouřil: Český rock¢n¢roll 1956-69 (Praha 1981, s.16)

Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby (Praha 1990, s. 82 a 67)

Diskografie:

Tenhle kluk (Just One Look)                                 1966, Supraphon 013 464

Keep On Knockin¢ / Love Potion No. Nine                            1967, Supraphon 013 0113, Artia 43 218

Word Without Love, The Game Of Love

Can´t You See That She´s Mine, She¢s The One     1967, Supraphon-Artia SUK 33 674 a také 023 0112

Hudební archiv     Keep On Knockin¢    Love Potion Number Nine.          Tenhle Kluk     The Word Without Love,  The Game Of Love,   I Can´t You  See That She´s  Mine     She´s The One   a další....