sobota 23. listopadu 2019

Fermáta

Fermata
            
    Skupinu si založili v roce 1972 Tomáš Berka a  František Griglák. Pro toho, kdo se zajímá o historii československého rocku, je důležité vědět, kdo byl v první sestavě a do skupinou prošel. Jsou to zajímaví hudebníci.
V prvním obsazení byli Tomáš Berka  - klávesy, František Griglák – kytara, Anton Jaro – baskytara a Peter Szapu – bicí. Skupinou potom prošli klávesista Juraj Bartovič, baskytaristé Fedor Frešo, Dalibor Janis a Ladislav Lučenič a bubeníci Pavol Kozma, Cyril Zeleňák a Karol Oláh.
Skupině se podařilo poměrně rychle rozvinout koncertní činnost a uchytit se na hudebním trhu Slovenska. Fermáta byly brzy ceněny jako druhá nejvýznamnější  skupina po Collegium Musicum. To se podařilo i přesto, že hráli zpočátku jen instrumentální skladby. Hned v začátcích totiž Berka s Griglákem jeli v jazzrocku. V roce 1975 jim v bratislavském Opusu vyšlo první LP Fermáta. Na desce je patrný nesporný vliv tehdejšího vzoru všech hudebníků hrající jazzrock. Je to vliv Mahavishnu Orchestra. Musím připomenout, že v té době to byla skupina super hvězd amerického jazzového nebe. I když John  McLaughlin byl Angličan a Jan Hammer zase Čech. Snad o to více nás to všechny přitahovalo a byli jsme pyšní na to, že i my, Čechoslováci, se podílíme na světové hudbě. O rok později vydali Fermáta singl se skladbami Program začíná  a Tvár. A na dalším singlu, který vyšel v témže roce, byly skladby  Fotoaparát a Môj vlak, na kterých zpívá první skladbu Peter Vašek  a druhou Meki Žbirka. Singl vyšel skupině i v roce 1979. Natočili skladbu Sochy. Odzpíval ji Peter Hečko a dívčí vokální duo Júlia a Alena.
Druhé LP Pieseň z hôl vydali v roce 1977. V obsazení přibyl Milan Tedla, který hrál na violoncello a Jewish harp, což je zřejmě židovská harmonika. Pro zajímavost. V dobových materiálech se  židovská harmonika nezmiňuje. Snad že nebyla podstatná a nebo proto, že je ′židovská′. Na jazzrockových  a jazzových deskách ale měly skupiny vypsány kdejaký nástroj či věc, kterou použili pro tvorbu zvuku. Snad to byla jenom chyba a opomenutí, ale také to možná byl antisemitismus, který zde, za komunistů,  vládl. Já sám mám německého dědečka  a rakouskou babičku – proto se u mne snad nedá předpokládat, že jsem židovského původu. Ale na zmiňované věci jsem citlivý a nesnáším, když někdo mluví o tom, že je někdo Čech, Slovák, Žid, Cikán, Polák, Angličan či Turek.
Fermáta si začala vytvářet vlastní hudební výraz, který se projevil především na deskách, vydaných v následujících letech. Jsou to LP Huascaran, Dunajská legenda a Biela planéta. Hudba těchto desek se vyznačuje propracovanou formou kompozic a melodickou a stylovou precizností. Vysoce byla ceněna i dokonalost provedení. Vždyť všichni hudebníci patřili tehdy ke špičce slovenských muzikantů. Převážnou část repertoáru skládali Berka s Griglákem. O hudební struktuře, pokud se to dá nějak exaktně popsat můžu konstatovat, že: Berka byl ten, který skladby stavěl racionálně, i když „modální melodická stavba kompozic, časté používání kombinovaných metrických pásem s nepravidelným dělením dob a přízvuků.“, kdežto Griglák se zcela evidentně „nakloněn spontánní melodické a rytmické expresi“.
Jednotlivé desky skupiny jsou věnovány mimohudebním tématům. Huascaran je věnován tragédii československých horolezců, kteří zahynuli pod kamennou lavinou z Huascaranu v peruánských Andách. Dunajská legenda je o národnostně buditelských snahách velkomoravských knížat. Biela planéta se zase věnovala objevům slavných cestovatelů.
V první polovině osmdesátých let se v tvorbě skupiny začala projevovat stagnace a známky tvůrčí únavy. Fermáta tomu čelila experimenty s vokálním projevem. Jenže.  Jenže potom odešel klávesista a zpěvák Juraj Bartovič a tragicky zahynul bubeník Karol Oláh a skupina se, k zármutku milovníků, rozpadla.
Za dobu své činnosti se jim povedlo vydat několik LP. Když byli na vrcholu, jezdili se Slovkoncertem do východního Německa, Sovětského svazu, Polska i Bulharska. Často se dostali do Maďarska, kde vystupovali na společných koncertech s pověstně vynikajícími kapelami East, Hobo Blues Band, Locomotiv GT a Scorpió.
Slovenská televize v Bratislavě jim umožnila vystupování v programu Hudebné štúdio M.
Svého času to byla opravdu zásadní formace československé hudební scény. Ale připadne mi, že se komunistům povedlo ji ekonomicky zlikvidovat. Kdyby totiž Československé skupiny mohly volně vyjíždět na festivaly či soukromé hudební cesty po Evropě, pak by zajisté i Fermáta existovaly mnohem déle.

Skupina po albu Ad libidum v roce 1984 ukončila činnost. Griglák skupinu obnovil až v roce 1991 vydáním alba Simile… a následovala alba Real Time (1994), X (1999), Next (2005) a zatím poslední album Blumental Blues z roku 2019.










Diskografie:
1.  Fermáta                                                             LP Opus 1975
2.  Program začíná / Tvár                                       SP Opus 1976, 9143 0410
3.  Fotoaparát / Môj vlak                                        SP Opus 1976, 9143 413
4. Pieseň z hôl                                                        LP Opus 1977, CD Bonton 1997
5. Huascaran                                                          LP Opus 1978
6. Dunajská legenda                                              LP Opus 1979
7.  Socha                                                                SP Opus 1979 na druhé straně skupina L. Beláka Na poschodí túžby.
8. Biela planéta                                                       LP Opus 1980, CD Opus 1996
9. Generation                                                         LP Opus 1981
10. Ad Libitum                                                      LP Opus 1984
11. Simile                                                              LP i CD OMSK / GZ 1991


Diskografie: https://www.discogs.com/artist/350247-Ferm%C3%A1ta

 Informace: https://cs.wikipedia.org/wiki/Fermata

napsal Julius Kinček
Hudební archiv   

Žádné komentáře:

Okomentovat