GATTCH

GATTCH

 „Ti, kdo malují, píší a hrají, ti dobře slyší, vidí a cítí kdo je výborný.

Všichni to věděli – Gattch jsou výborní!“

            Jedna z nejprogresivnějších rockových skupin slovenské a možná i evropské hudební scény přelomu 60. a 70. let, po svém rozpadu v roce 1974 upadla neprávem v naprosté zapomenutí.

            Skupina vznikla v Nových Zámkoch v roce 1969. Jako jedna z prvních slovenských skupin se od počátku až do konce do konce své existence věnoval výhradně vlastní tvorbě. Díky tomu, jaký měli přístup k vlastním skladbám všichni členové skupiny, se tehdy jednalo o zcela progresivní věc. Snažili se syntetizovat do sebe jazz a rock a vážnou hudbu. Již názvy skladeb říkaly o co půjde. Skladby se jmenovaly: Kontrapunktická etuda, Reminiscencia 1, Spomienky, transkripcia 1. časti klavírného koncertu d moll J. S. Bacha, etc.

            Složení skupiny bylo následující: Ľudovít Beladič – piano, Anton Lančarič – baskytara, Tomáš Rédey – kytara, Karol Slanina – rytmická kytara a Juraj Štefula – bicí. A chlapi hráli vynikajícně, protože v roce 1969 získali  2. místo na 1.beatovém Slovenskom festivale. Další rok se vycajchnovali na přehlídce slovenských skupin v Praze. Taky jeli do Českých Budějovic na Jazz Universiádu a tam skončili a na třetím místě. Byl to úspěch za úspěchem. Neustále vystupovali a hudební kariéra se zdála být a na velmi dobré úrovni. Po všech stránkách: hudba, pochopení publika i recenze kritiky.

V roce 1971 The Gattch vystupovali na 3. beatovém festivalu v Praze. A zase připravili Slováci v Čechách další bombu. Opět se ukázalo, že na Slovensku jsou někteří hudebníci dále než v Čechách. Rok na to, to bylo v roce 1972, vystupovali The Gattch a na pražské Mezinárodním jazzovém festivalu. Slovkoncert je poslal na několik výjezdů do Bulharska a východního Německa.

            V červnu a červenci 1972 byla skupina v bratislavském studiu Československého rozhlasu a natáčela svou první LP. Naděje na zdárné vystupování se zdála být reálná. LP vydal Opus v roce 1972 a kritika byla nadšená. Kapela jela dál.

            A to zatím bylo vše. Neboť vše se vytrácelo do ztracena. Komunistická normalizace pracovala dokonale. I na Slovensku. Příležitosti k vystupování a koncertováni se začaly ztenčovat. Nebyl zájem. Údajně. A tak skupina postupně od roku 1972 do roku 1974 omezovala svou činnost. A v roce 1974 skončili. Nadobro. Upadli v zapomnění.

            V sedmdesátých letech patřili The Gattch k tomu nejlepšímu, co bylo na Slovensku a k tomu nejprogresivnějšímu, co bylo v Československu. Skupině sice v roce 1973 vyšla LP, ale ekonomický konec se nepodařilo odvrátit. V sedmdesátých letech se skupina řadila do přední kvalitativní fronty slovenského rocku po boku skupin Collegium Musicum a Prúdy.                                                                                                                             

             Po rozpadu Gattch hrál Ľudovít Beladič v nejrůznějších kapelách a skupinách. Byly to například Prognóza, Orchester Juraja Velčovského, Skupina Ĺ. Beláka a nebo Trend. V roce 1980 se podařilo Beladičovi vytvořit vlastní skupinu. Byla sice jen studiová, ale byla. Jmenovala se Pop-kodex. S tímto tělesem realizoval své kompozice. Tahle skupina spolupracovala na realizaci desky zpěvačky Júlie Hečkové a nebo Dariny Rollincové. Natáčeli i hudbu k ryze komerčním televizním hudebním seriálům. Později, to znamená v osmdesátých letech minulého století, natáčela skupina hlavně hudbu pro divadla. Hudbu pro scénická představení.

            Tak nám skončila tak nesmírně progresivní skupina Gattch. To je ovšem zákon obchodu. Pokusit se vytvořit, prodat  a získat. Beladičovi to komunisti znemožnili. Bohužel.

Diskografie:

Gattch                                                 1972 LP, Opus

Na, na, na / Kontrapunktická etuda    1972 EP, Opus

Gattch                                                 2 CD reedice LP + živé vystoupení, Sony Music/Bonton 2002

Hudební archiv

podle Julia Kinčeka Prax⁵³