George & Beatovens

George & Beatovens

    

            Petr Novák a Ivo Plicka bydleli ve stejném domě v prvním patře v pražské Legerově ulici č. 76. Petr v bytě se jmenovkou Pochyla a Ivo naproti  přes chodbu v bytě s vizitkou Havlena. Oba si svá příjmení nesli z prvního manželství svých maminek. Pochylovi s Petrem, babičkou i dědečkem se   přistěhovali do domu až později. Jedináček v košilce s motýlkem a bílými podkolenkami nejprve připadal místní partě příliš ‚slušný‘, a tak mu dali hned ve sklepě nakládačku. Babička od Pochylů pak s nelibostí tvrdila, že kluci Petra kazí, ale nakonec se všichni nerozlučně skamarádili. I dospělí. Karel Sluka  bydlel hned ve vedlejším vchodu a s Novákem chodili do stejné třídy. Plicka byl o rok mladší.

            Hráli fotbal, trénovali cirkusová umění a nejvíc se jim líbilo házení nožem a sekerou. Později začali společně chodit do Ječné ulice na Sputniky a poslouchat rádio Luxembourg. Klasický rock´n´roll je minul, vyrůstali jako první česká generace, jež byla zasažena Mersey soundem.

Selen

            Když bylo Karlu Slukovi šestnáct, v letech 1961-2, začal hrát se skupinou Selen. Tuto ‚Skupinu elektrický entuziastů‘ vedl Antonín Kravka (později zvukař na Barrandově), který si sestrojil vlastní varhany. Repertoár kavárenské komerce a trampských songů Sluku příliš nebavil, a tak stále častěji spřádali společné plány s Petrem. Jednou dokonce přivedl Petra do Selenu. Zazpíval s nimi pár písniček, pak sebrali Selenského kytaristu Michala Buriana, odešli do restaurace na Hlavním nádraží, namazali se a řekli si, že budou skupina. Jiná než Selen.

            Vybrali pár písniček od Gerry & the Peacemakers a Beatles a zkoušeli ve třech, bez bubeníka.

  

 Maturitní ples a odvod

            V únoru 1963 se v Lucerně uskutečnil maturitní ples strojní SŠ z Betlémské ulice, kterou zdárně dokončil Sluka, a tady, vedle orchestru Karla Kessla, zahrálo v pozdním večeru i příležitostné seskupení Petra Nováka a Karla Sluky. Na saxofon hrál Jan Chvosta a na bicí Zdeněk Vaňkát ze Selenu. Hráli písničky od Beatles a různé populární instrumentálky.

Po vystoupení spokojeně popíjeli u b aru a houpali se na vysokých židličkách, dělali srandu. Petr Novák nakonec s židličky slítnul na zem i s půllitrem a když chtěl vstát, vzepřel se nešťastně o trčící rozbité sklo. Úraz vypadal děsivě, krev crčela proudem, ale vše nakonec dobře dopadlo. Nešťastná událost dokonce zanedlouho Petrovi pomohla při odvodu na vojnu.

Snažil se to uhrát na plotýnky a když se měl před odvodní komisí předklonit, předstíral, že nemůže. Komise na simulanta křičela a vyskakovala, až si jedna ‚komisařka‘ všimla velké jizvy na brancově zápěstí a zděšeně se zeptala, od čeho je. „To víte, byl jsem mladej“, odpověděl zhruba v tom smyslu, tedy neurčitě, Petr Novák. Komise zalapaly po dechu, podřezávání žil na vojně, to nejde – a už tu byla modrá knížka.

 Vlastní tvorba a česky?

            Novák, Sluka, Burian a příležitostně i Vaňkát zkoušeli dál. Ivo Plicka odkojený literaturou od Volkera po Remarqua, jim do toho občas něco zadul na klávesovou harmoniku Otawu a začal nosit české veršovánky. Novák z počátku o zpívání v češtině nechtěl ani slyšet. Plicka však vytrvale přepisoval texty z rádia podle poslechu a nacházel v anglické fonetice česká slova: ‚Tumáš čumáky byznys‘, zapsal, když slyšeli: Too Much Monkey Business!

            Jedním z nejstarších Plickových textů byla Klaunova zpověď, ale ten dlouho čekal na svou pozdější realizaci. Rovněž Náhrobní kámen, inspirovaný Andersenovou pohádkou, byl rozpracovaný již dávno. Naproti tomu texty Já budu chodit po špičkách (původní nahrávka, která zazněla na Houpačce manželů Černých)   a  Povídej už vznikaly cílevědomě, jako výzva pro Petra. Úplně první společná píseň se jmenovala Ty jsi strašně pěkná holka.

            V létě roku 1964 se podařilo skupině získat na měsíc skvělý kšeft v Interhotelu v Tatranské Lomnici. Zatímco místní kapela hrála pozdě večer k tanci, naše vinohradská parta hrála od pěti do půl osmé, většinou na terase, ještě se Zdeňkem Vaňkátem ze Selenu za bicími a výhradně anglický repertoár.

            Petr však s sebou měl některé Ivovy verše a když se vrátil z Tater, byly už na světě písničky Já budu chodit po špičkách,  Povídej, Dětský oči a Cesta za sluncem. Plickovu a Novákovu skladbu Já budu chodit po špičkách tady máme v původní nahrávce „ ... ze sklepa, natočenou na magnetofonu Sonet (či snad Sonet Duo?), tak jak ji vysílali manželé Černí v neuvěřitelně oblíbeném pořadu 12 na houpačce...“

Zavři pusu a jdi spát

vždyť už bude brzo den.

Nech si o mně něco zdát,

ať je krásný ten tvůj sen.

Já budu chodit po špičkách

snad tě tím nevzbudím.

Až slunce vyjde v tmách

polibkem tě probudím.

Jdi si lehnout ať už spíš

ať z toho snu něco máš.

Ráno až se probudíš

polibek mi taky dáš.

Já budu chodit po špičkách

snad tě tím nevzbudím.

Až slunce vyjde v tmách

polibkem tě probudím.

Rozhoď vlasy na polštář

a sni o mně krásnej sen.

Nebo ráno nepoznáš,

že je tady nový den.

Já budu chodit po špičkách

Já budu chodit po špičkách…

Čeští Beatles

    

        Koncem roku supina vystupovala na příležitostných akcích v oblasti Vinohrad, jako byl třeba Mezinárodní den žen, ať už v klubu důchodců nebo pro mladé holky z internátů. Když chtěli pořadatelé po skupině jméno, shodli se okamžitě na Beatles.

            Karel Sluka se zároveň ze zvědavosti odhodlal zajít ze zvědavosti na konkurz ke Sputnikům a necelý půlrok s nimi zpíval. Později si dokonce troufli na samostatný koncert v aule v Ječné ulici, v někdejším hájemství Sputniků.

            Koncem roku 1964 se skamarádili s Františkem Ondráčkem, který měl ve sklepních prostorách na Míráku instalovány opravené vyřazené aparatury z rozhlasu. Tady vznikly jejich první amatérské nahrávky převzatých původních skladeb. Později pořídili ještě kvalitnější demosnímky v domácím studiu pana Slámy.

Od cimbálu k bubínkům

            Jirka Jirásek vyrůstal v jiné vinohradské ulici, v Korunní 16, a díky rodičům začal navštěvovat soubor v Ústředním domě pionýrů a mládeže v Grébovce. Nejprve zpíval ve sboru a strašně ho to táhlo k cimbálu. Vydržel hodiny u rádia poslouchat ‚hvězdu‘ moravských lidovek Jarmilu Šulákovou (v těch letech k tomu bylo ostatně opravdu mnoho příležitostí). V Grébovce byla i dechová a taneční sekce a v přípravce se Jirásek dostal, pod vedením pana Tauše, i k bubínku. Učili se úderům i pochodování se zavěšeným nástrojem, však také zažili  i nějaké ty první máje.

            Přes ulici naproti Jiráskům sídlil závodní klub Metra s ochotnickým divadlem Frmol, kde měli opravdovou bicí soupravu. Třináctiletý Jirásek tam tak dlouho okukoval a otravoval, až mu dovolili na ní zahrát. A cimbál měl rázem smůlu.

            Jednoho dne koncem roku 1964, to mu už bylo čtrnáct, se dozvěděl od kamarádů, z dechovky, že v agitačním středisku na Pavláku, kde se přes den scházejí důchodci, zkouší večer kapela, a že by bylo dobré , kdyby se přišel podívat na zkoušku i s bubínkem. Přišel, odehrál pár skladeb Shadows, ale žádné velké nadšení z toho nevzniklo. Po zkoušce ale ze zvědavosti zůstal ve zkušebně. Přišla tam totiž jakási skupina Beatles a jako z udělání – nedostavil se jim bubeník. Zahrál si tedy i s nimi a nová vinohradská parta byla pohromadě: Petr Novák, zpěv a doprovodná kytara, Michal Burian, sólová kytara, Karel Sluka, baskytara a zpěv, Ivo Plicka texty, harmonika a Jiří Jirásek, bicí.

George & Beatovens

            Název Beatles se ukázal být nešikovným. Zvláště když původní Beatles byli stále známější a slavnější. Vedle Beatles obdivovali ještě kapely jako Gerry & the Peacemakers nebo Freddie & the Dreamers. A tak je napadlo, že taky mohli být  ‚něco & něco‘. Vybrali si křestní jméno benjamínka skupiny, přeložili do angličtiny a jako druhou část použili v duchu ‚Beetles – Beatles‘ vtipnou přesmyčku jména slavného Beethovena.

Kapela pokračovala, kde se dalo. Ivo Plicka začal studovat hotelovou školu v Mariánských Lázních a v prosinci 1964 zařídil, aby skupina odehrála celou Mikulášskou v místním Kasínu, opět s Honzou Chvostem na saxofon.

            Létě 1965 se jim opět poštěstilo vrátit se do příjemného angažmá v Tatranské Lomnici. Vedle anglicky zpívaných  převzatých Beatles, Gerry & the Peacemakers nebo Hollies už tentokrát zaznívaly i původní Novákovy a Plickovy písně.

            Během roku 1965 již běžela rozhlasová Houpačka, pořad Jiřího a Miroslavy Černých Dvanáct (později Třináct a Čtrnáct) na houpačce, který plnil funkci zahraniční i domácí hitparády, určované ohlasy posluchačů. Vinohradští hoši přinesli své amatérsky nahrané demosnímky panu Černému a výsledek byl překvapivý. Píseň Já budu chodit po špičkách se dočkala celkem patnácti startů, z toho byla jednou první (na 18. domácí Houpačce v období května 1966) a dvakrát druhá. Kapela byla najednou slavná, ale tu slávu si vůbec neužila. Už totiž neexistovala.

Odchody na vojnu

            Přišly totiž odchody na vojnu. Na podzim 1965 narukoval Michal Burian do Brna a Karel Sluka do Jičína. Tím vlastně skončila první etapa George & Beatovens, nepočítáme-li příležitostné vystoupení na jaře 1966, když si nakrátko díky Mladému světu odskočili z kasáren.

            Petr Novák byl v roce 1964 přijat na DAMU, ale protože bylo v ročníku málo dívek, byli někteří – a Novák mezi nimi – určeni, aby uvolnili místo. Dvě sezóny pak strávil v divadle Maringotka u Zuzany Kočové jako herec – elév. K dostudování se již nevrátil, protože mezitím vplul do nově ustavené skupiny Flamengo, a tak některé jeho a Plickovy potenciální hity byly profesionálně nahrány až s novou skupinou. Povídej s Flamengem se dokonce setkávalo s původní demoverzí Já budu chodit po špičkách na 23.-29. Houpačce.

            Opuštěný Jirásek přijal lano od Donaldů a Plicka studoval až do roku 1967 zmíněnou hotelovku v Mariánských Lázních. Michal Burian v roce 1968 emigroval do Kanady a za rok se zabil při autohavárii. Karel Sluka nedostudoval strojní VŠ, koncem 60. let ještě spolupracoval s Plickovou skupinou Fortuna (s Černockou, Gerlovou, Ančerlovou, Spáčilem) a pak se věnoval country.

            Historie George & Beatovens však ještě zdaleka nekončila. Obnovená kapela měla premiéru v srpnu 1967.

George & Beatovens II

            Petr Novák se usilovně snažil obnovit skupinu, která byla tak úspěšná, i když  to byla parta nadšených klukovských amatérů. Po dvou letech se mu to podařilo. Cítil, že to, co spolu s Ivo Plickou tvoří, má spoustě posluchačů co říci. Novákova zkušenost z působení ve Flamengu mu to plně potvrdila.

A tak se 12. srpna v roce 1967 konala premiéra. Skupinu teď tvořili:

Petr Novák – zpěv, Jiří Jirásek – bicí, Miroslav Helcl na varhany, Jirka Čížek na baskytaru a

Jaroslav Bednář na kytaru.

            Jardu Bednáře nahradil v lednu 1968 bývalý kytarista skupiny Donald Zdeněk Juračka.

Repertoár George & Beatovens byl tvořen skladbami Nováka a Plicky. Petr dovedl dát textům Plickovým tu správnou melodii. A tím ještě zvýšil sdělnost zasněných i zaláskovaných, naivních a poetických, naivně adolescentních textů pro dospívající generaci kluků a holek.

            Skupina úspěšně koncertovala po republice a v prosinci si již zahrána 1. čs. Beat festivalu. Na desku Supraphonu se ale nedostala.

            Na koncertech a nakonec i na deskách Pantonu to byla série jednoho hitu za druhým: Dětský oči, Klaunova zpověď, Lež bláznivého básníka, Nemám zač koupit tvou lásku, která ovšem na desce nikdy nevyšla. Totéž se stalo i písním Pomoz mi děvče a  S náručí lásky. Na deskách pak vyšly i  Pokoj č. 26, Toreador se nesmí bát a dokonce i první skladba z většího komponovaného a provázaného celku, která ovšem nebyla nikdy dokončena  Špinavý je chudých ráj. Desky vydával skupině Panton, což byla v rockové oblasti docela konkurence Supraphonu. Skupina v té době koncertovala po celé republice a všechno šlapalo jako hodinky. To, co vyšlo na deskách od podzimu roku 1968 už ale byla pozměněná sestava skupiny.

Normalizační zlom v létě 1968

            Jenže do toho vstoupily „spojenecké armády“ okolních socialistických států v čele s armádou Svazu sovětských socialistických republik (Óóó, kde je nejmocnějšímu socialistickému státu světa konec?  No přeci na smetišti dějin!)  a po okupaci Československa se situace na rockové scéně začala radikálně měnit.

            Koncem léta odešel ze skupiny nejen Zdeněk Juračka. Před ním odešel do Rebels Mirek Helcl. A tak Juračka šel za Kornem do změněných The Rebels za Kadlecem, Helclem a Kohoutem. Tehdy Rebels po pohádkách přešli na pořádný hudební materiál: Cream, Ten Years After, Doors, Gun. A potom se ve velmi krátké době ztratili v západoněmeckých klubech, kdežto Beatovens se svým repertoárem byli určeni k tomu, aby hráli českému publiku.

            Jenže manažer Beatovens měl rozjednaný kšeft ve Finsku a tak okamžitě přijal, tehdy bezprizorního Vladimíra Mišíka na Juračkovo místo. Skupina absolvovala turné po Finsku společně s tamní zpěvačkou Anki. Natočili pro švédskou firmu Sonet records singl se skladbami I Must Go From You a Be My Daughter a You Leave Me.  Mišíkovi ale takováto hudba příliš neseděla a tak z George & Beatovens opět odešel. To bylo na podzim 1968. na jeho místo pak přišel kytarista Miroslav Dudáček. To byla zcela jiná osobnost než Mišík. V té době také do skupiny přišel Jan Farmer Obermayer. Celkový zvuk skupiny tak získala jiný sound. Obermayer byl zdatný aranžér  a Dudáček postupem času také začal prosazovat své hudební názory. Situace se začala Petrovi Novákovi v kapele vymykat z rukou a Petr přestal zpívat skladby s texty, které oslovovaly jeho publikum. Tento vývoj je dobře sledovatelný na vydaných singlech. Skladby Dětský voči, Já, Bezhlavý rytíř, Esther a nebo Tam kde ticho umírá jsou v duchu Petra Nováka a jeho prezentace, ale skladby jako například V říši pohádek, Mořský racek či Vyrušen ze spaní, posouvají Nováka někam naprosto jinam.

Kolotoč svět

            V roce 1970 vyšla George & Beatovens první LP. Jmenovala se Kolotoč svět. Natočili ji v průběhu října roku 1970. Desku natočili ve složení: Petr Novák – zpěv, Jan Farmer Obermayer- keyboards, sax, Jiří Jirásek – bicí, Jiří Čížek – baskytara a Miroslav Dudáček – kytara. Texty napsali, a to je zajímavé, Ivo Plicka společně s Pavlem Vrbou. Jednou spolupracoval Plicka s Jirkou Čížkem  a jindy s Jiřím Smetanou. Hudbu si napsal ke skladbám Takovej už je svět, Svítá a Hádíth Petr Novák. Závěrečnou vypalovačku Kde ticho umírá napsal Čížek. Obermayer napsal další dvě skladby a Mirek Dudáček napsal tři. Každá skladba je výborná. Ale! Již je cítit, že je koncepce roztříštěna. Zatím jen tak lehce, jakoby prozatímně. Po mnoha letech si střihl Michal Prokop Esther a dal této písničce docela jiný náboj, než jemný a rozněžnělý přístup Petra Nováka. Ale v tehdejší době to bylo super. Nepřekonatelná věc.

            Na LP se střídaly jednodušší skladby (…ale jen na první poslech!, jako třeba Odkud asi chodí vítr, Sedm prázdných dnů a nebo Romance o šťastném medvědáři) se skladbami o pohádkových postavách (Esther, Hádíth). Desku zahajuje rozvážná skladba Takovej už je svět a končí vypalovačka Kde ticho umírá. Témata textů již nejsou jednoduché popěvky o lásce. Již samy názvy naznačují, že se jedná o komplikované a promyšlené básně. Posluchači ale byli nespokojeni, neboť toto od Nováka neočekávali. Chtěli slyšet jednodušší zaláskované písničky. Z alba se ale dodnes hraje například Esther.

            V témže roce natočili George & Beatovens v karlínském Studiu ″A″ další LP. Dostalo název Ve jménu lásky. Tentokrát jsou kromě první a závěrečné skladby (Ve jménu lásky), kterou si celou napsal Novák sám, autorem všech textů osvědčený kamarád Ivo Plicka. Hudbu ale skládali Dudáček, Obermayer dvakrát a jednu složil Petr Bezpalec, který nastoupil do skupiny jako saxofonista.

            První strana desky jsou jednotlivé skladby, ze kterých nás svou hloubkou osloví Dudáčkova a Plickova skladba Kolo štěstí. A nebo Modlitba za lásku. Zbytek jsou „jen písničky“ v tom nejlepším slova smyslu . Zato druhá strana LP je prokomponována do sebe a jedna skladba přechází v druhou. To v té době ještě nikdo v Československu neudělal. Novák zde zazářil a i když se opět nejedná o jednoduché zamilované textíky, hluboce procítěný zpěv ve skladbách Já se vrátím, Nikde nemám dům, Až větve stromů spálí mráz, Do všech stran světa já volám a závěrečná Ve jménu lásky nám ukazuje Nováka v té nejlepší formě. I když bylo album kritikou přijato velmi kladně, přestože posluchači a příznivci kapely desku ihned vykoupili, v tehdejším rádiu se nehrála a když, tak zcela výjimečně. V rádiu se hrála výhradně hudba středního proudu. Mohli jste poslouchat téměř pouze a výhradně: Karla Gotta, Helenu Vondráčkovou, Hanu Zagorovou, Michala Davida, a další prefabrikované zpěváčky producentů Vágnera, Štaidla, Hanniga a pověstného producenta III. hudební ligy Františka Janečka. Občas jste dostali porci Olympicu a ten zbytek byl šunt, o němž nemá cenu se vůbec zmiňovat. Slyšet v rádiu Nováka či Mišíka, Hegerovou či Rudolfa Pellara? No to ne! A tak přes zákazy a zaprodané produkční a producenty nepronikl ani Novák do rádia.

            A dochází k novému rozpadu kapely. Obermayer psal pro Nováka ne zrovna ty pravé písně. Chystal se na sólovou kariéru. Postavil si svou kapelu, ale byla to příšerná komerce, jako by nikdy ani nehrál blues a rhythm′n′blues. A Dudáček měl také velké ambice se prosazovat sólově. A tak se George & Beatovens opět a definitivně rozpadli.

Petr Novák a G&B

            Po nějaké době, ale bylo to ještě v první polovině sedmdesátých let minulého století, se Novák dal dohromady se Bohuslavem Jandou. Skupina zpočátku byla uváděna jako Skupina B. Jandy a prošli jí docela zajímaví muzikanti. Byli to především Klein, Pelíšek, Ivan Sluka, Wajsar. V té době udělal Novák výraznou skladbu Proč muže lákají skály, ta se vryla do paměti. Jinak žádná z tehdejších písniček nebyly výraznější. Ale za to pořad Kráska a zvíře, později byl nahrán i na LP, byl v těch letech obrovský a ambiciózní projekt. S Novákem odvedla obrovský kus práce i zpěvačka Věra Mazánková-Wajsarová. Všechny texty napsal Zdeněk Rytíř. I v těch letech to byl textař par excellence. Dovedl pomoci svými texty mnoha zpěvákům.

            Ve druhé polovině sedmdesátých let si postavil kapelu Bohuslav Janda. Byl to Abraxas. Muzikanti hráli v obou skupinách zároveň. Pak se situace začala krystalizovat a koncem roku 1978 se obě skupiny rozdělily definitivně.

            V osmdesátých letech vedl skupinu G+B Ladislav Klein, který byl stále ještě hodně naštvaný na Petra Jandu, který ho „odešel“ z Olympicu. Hrál na klávesy a flétnu a byl leadrem kapely. Petra Nováka velmi psychicky podporoval a držel ho „v lati“, aby dodržoval životosprávu, jedl a tolik nechlastal. Je to škaredě napsáno, ale Petr Novák v té době se pomalu dostával na konec svých fyzických a intelektuálních sil. Na kytary hráli Stanislav Staněk a Andy Seidl, Karel Novák na baskytaru. Na bicí hrál Hubert Täuber. V roce 1980 se celé partě povedlo vydat výbornou LP Co je to láska, která vycházela tematicky z pořadu Planeta snů. Na projektu Planety snů se podílel autorsky Bohuslav Janda. Dodnes z těch let zůstal nádherný sladkobolný Novákův trhák Hvězdičko blýskavá. Věra Wajsarová měla taky hit. Byla to skladba Bláznivý snílek.

Hrozně ráda máš ten krám tam v přízemí,

proč já blázen jsem tam byl a chtěl tě mít,

z velkých fotek a malých roliček tvých

já znal tvůj smích.

A ten úsměv dvouřadý jsem chtěl mít sám,

byl jsem pryč z té záhady, že tě vážně mám,

žil jsem s tebou od těch dob několikrát,

mám a nemám tě rád.

Hvězdičko blýskavá,

mám život svázaný s tvým,

těžko tě získávám,

lehko tě ztrácím, já vím.

Jak mám spát, co s tím?

Jak mám žít a s kým.

Dál se vrhat za tebou, to nic nezmění,

úděl bumerangů dvou je míjení,

tak tě míjím, ať tě někdo lepší má,

jen ať v tom nejedu já.

Ze tvé krásy chladných stěn šel někdy mráz,

mohlas mít sto známých jmen a já se třás,

ale štěstí jsem dostal víc, než kdy dřív,

už nechoď zas bych kýv.

Hvězdičko blýskavá, ...

            V roce 1986 nahrála skupina své sedmé album. Bylo celé věnované skladbám nejslavnějším a nejúspěšnějším. Byla to deska 12 nej … Obsahovala ty největší pecky, ty nejoblíbenější Petrovy skladby. A byly to i ty nejoblíbenější skladby posluchačů všech věkových kategorií.

            Petr Novák se stal „rockovým Casanovou“. Petr Novák se zhmotnil se svými texty a písněmi směrem do nesmrtelnosti, protože již nikdo není schopen napsat takové texty jako Povídej, Náhrobní kámen, Budu chodit po špičkách, Dětský voči, Pokoj číslo 26., Když padají skály, Esther, Modlitba za lásku, Nikde nemám dům, Co je to láska, proč muže lákají skály, Den štěstí, Madlén, Holka s bílou halenou, Hvězdičko blýskavá ……… …etc

            Jak jednou  řekl pan Jiří Černý, guru všech českých hudebních kritiků, o Petrovi Novákovi, když zemřel: „…žádný zvláštní hlas neměl a ani melodie písní, které zpíval, nebyly ničím zvláštní. Všechny písně však Petr Novák dokázal u mikrofonu neuvěřitelným způsobem prožít tak, jak to chtěli prožít i jeho posluchači. A proto jej milovali, protože byl jedním z nich. …..“

Diskografie:

George & Beatovens:

Klaunova zpověď / Vracím se z flámu                                   EP 1968, Pa 03 0111

   Špinavý je chudých ráj / Jsem tak líný

Pokoj č. 26 / Lež bláznivého básníka                                     SP 1968, Pa 04 0129

Be My Daughter / You Leave Me                                           SP 1968, Sonet Finsko

Toreador se nesmí bát / Řekni proč pláčeš                                             SP 1969, Pa 03 0130

Stůj / Dívky z perel                                                                SP 1969, Pa 04 0203

Den štěstí / Když padají skály                                                SP 1969, Pa 04 0204

Zlá chvíle / Uteč dřív než příjdu k vám                                  SP 1969, Pa 04 0206

Bezhlavý rytíř / Jdi dál                                                           SP 1969, Pa 04 0249

2. čs. Beatový festival (2)                                                      EP 1969, Pa sampler 03 0205

   I must Go From You / Be My Daughter

Dětský oči / Já                                                                       SP 1970, Pa 04 0205

Esther / Kde ticho umírá                                                        SP 1970, Pa 04 0267

Ostrov dětských snů / V říši pohádek                                    SP 1970, Pa 04 0287

Mořský racek / Vyrušen ze spaní                                                          SP 1970, Pa 04 0288

Happy End / Noční bouře                                                      SP 1970, Pa 04 0289

Kolotoč Svět                                                                         LP 1970, Pa 11 0203

Motlitba za lásku                                                                  LP 1970, Petr Novák a George & Beatovens,         Pa 01 0241

Jarní den / Zahrada za domem                                                               SP 1971, Pa 04 0336

Já se vrátím / Jak čerstvý sníh                                                SP 1971, Pa 04 0343

Krásná dívka / Nejstarší automobil                                        SP 1971, Pa 44 0397

Ve jménu lásky                                                                     LP 1971, Petr Novák & George & Beatovens, Pa 11 0287

Petr Novák Live                                                                    CD 1992, Petr Novák & George & Beatovens, Reflex Recs. RR 0010-2311

Petr Novák Live                                                                    LP 1992, Petr Novák & George & Beatovens, Reflex Recs. RR 0010-1311

Modlitba za lásku                                                            CD 1998, Sony Music Bonton, 49 264 2

Petr Novák: Síň slávy                                                           CD 1999, Sony Music Bonton, 49 4622 2

Petr Novák:

Až ty a já                                                                                SP 1968, s Lilkou Ročákovou, Pa 04 0125

A já tě vítám / Ze všech nejkrásnější                                      SP 1972, Pa 44 0439

Dívenka z duhy / Náš dům                                                     EP 1973, (se skupinou F. Havlíka) Pa 33 0298

   Madlén / Kytara

II.festival politické písně Sokolov (Partyzán)                         LP 1975, sampler, (s kapelou Bohuslava Myslíka), Pa 22 0461

Každý rok je máj                                                                   SP 1975, (s orchestrem V. Hybše) Pa 44 0571

Kráska a zvíře                                                                      LP 1975, Pa 11 0486

A ty víš, že se vrátí / V klubu Vesmír všichni tančí                               SP 1976, Pa 44 0605

Co je to láska / Všichni jdou za láskou                                   SP 1977, 44 0644

Modrá písnička (Vlak lásky)                                                  EP 1977, sampler, (s orchestrem Václavy Hybše), Pa 33 0402

Proč muže lákají skály / Děvče z krásných začátků                                SP 1979, Pa 8143 0024

Říkáš mi sbohem                                                                   EP 1979, Pa 33 0402

 

Petr Novák a G&B

Klaunova zpověď / Dětský oči                                                               SP 1980,

Co je to láska (Planeta snů)                                                  LP 1980,

Život můj šel dál / Sladké trápení                                           SP 1981,

Holka s bílou halenou / Bláznivý snílek                                 SP 1981,

Mládě / Když se stmívá                                                         SP 1982,

Sladké trápení                                                                       LP 1982,

Ahoj čtrnáctiletá / Taxikář                                                      SP 1983, Petr Novák a G & B

Dej mi čas / Málo jsem tě znal                                                               SP 1983, Petr Novák a G & B

Ahoj, Tvůj Petr                                                                    LP 1983, Petr Novák a G & B

The Greatest Hits                                                                 LP 1984,

Chci tě mít / Svítíš                                                                  SP 1985,

12 nej                                                                                    LP 1986,

Jak mi sbohem dát / Svět a nesvět                                          SP 1987,

Memento                                                                               LP 1990,

12 nej                                                                                    CD 1990,

Zpověď                                                                                 LP  1995, Pa 8113 6519

Aleš Opekar a upravil Prax⁵¹

Hudební ukázky