neděle 19. ledna 2020

Pavol Hammel a Prúdy


Pavol Hammel

a Prúdy
            Jednou z nejvýznamnějších postav slovenského rocku je střapatý a brýlatý pán. A to prosím dodnes! Strapatý vrabečiak sa volá Pavol Hammel!
            Již od dětství žil hudbou. Narodil se v rodině houslisty Slovenského národního divadla a ten vedl své dva syny k hudbě. To bylo dne 7. prosince 1948. Pavol byl nadějným malým houslistou. V Železničářském uměleckém souboru se seznamuje s Peterem Sallerem, Vladimírem Kaššayem a Františkem Machatsem. Jejich kariéra slibných lidových hudebníků se změnila v okamžiku, kdy Pavlův starší bratr Juraj pustil z rádia rock & roll. To bylo hned na začátku šedesátých let. Začalo období nahrávání z Radio Luxembourg na osvědčený super magnetofon Sonet Duo. V roce 1961 se povedlo propašovat třináctiletého bratra Pavola Jurajovi Hammelovi na koncert rock & rollové skupiny Tiene. V Paľovi to zanechalo hluboký dojem a o rok později již společně s kamarády postavil skupinu.
The Jets
            Mezi lety 1962 - 63  hrál Pavol ve skupině, kterou vytvořil společně se svými kamarády z Železničářského uměleckého souboru. Hammel a Saller hrají na kytary. Machats si sedl za bicí a Vlado Kaššay hrál na basovou kytaru. Jako zpěvák s The Jets příležitostně zpíval Boris Puškár. A na repertoáru měla skupina skladby oblíbených The Sputniks, Shadows a Ventures. První koncert měli v kulturáku na sídlišti. Vystupují v místních sálech, kde se v těch letech konaly pro mládež „Čaje.“ To bylo něco jako dnešní
diskotéky. Začátky bývaly kolem páté v sobotu odpoledne, protože se ještě v soboty pracovalo. Na čajích se příliš čaje nevypilo. Pilo se hlavně pivo a víno a tančilo se na hudbu přítomné skupiny. The Jets brzy převzali do repertoáru skladby Beatles, Rolling Stones a The Who. Z tohoto období se zachovala dokonce jedna skladba, kterou po mnoha letech vydala firma Opus na sampleru Beatová hurúčka – Kde zomrie lev. Napsal ji Hammel s Filanem.
Prúdy 
            Skupina se zúčastňovala různých soutěží, jak bylo také v těch letech zvykem.
V roce 1964 se jim povedlo, že byli na Celoslovenské přehlídce beatových skupin první. Tehdy už skupina hrála i vlastní skladby se slovenskými texty. Ty jim psal básník a překladatel Rudolf „Skuki“ Skukálek. Skukálek byl členem lektorské skupiny Slovenského rozhlasu a tak není divu, že jim zprostředkoval kontakty na rozhlas a skupina udělala svou první profesionální nahrávku. Byla to instrumentálka Šálka čaju.
            V roce 1965 již byli členové skupiny Prúdy zkušenými beatovými  borci a nastal čas, kdy začali sami psát vlastní skladby. Jako další textař se dostal do okruhu Prúdů mladý básník Ján Masaryk. A pro pořádek musím poznamenat, že je to syn významné slovenské spisovatelky Márie Ďuríčkové.
             V roce 1965 napsal Hammel svou první vlastní skladbu. Zhudebnil Skukálkův text Spievam si pieseň.
            Ze skupiny odchází bubeník Machats a na jeho místo přichází bubeník z The Beatmen Peter Petro. Dva z Beatmenů emigrovali do Rakouska, ale Dežo Ursiny a Peter Petro zůstali.  Před tím, než byl v Beatmenech, hrál ve skupinách Nautilus a Cabinet 112. Skupina byla značně aktivní. Vystupovali v programu dvou legend slovenského divadla a humoru. Lasicovi a Satínskému hráli v programu Večery pro dva. Účastnili se 1. československého beatového festivalu v Praze. A jako před tím byli bombou The Beatmen, kteří naprosto ohromili nejen Prahu, tentokrát to byli The Soulmen. Prúdy zase získaly cenu za nejlepší texty vlastních skladeb a velmi jim to prospělo u Českého publika do budoucna
            Ve skupině již hrál i Marián Varga. Toho do skupiny přivedl Vlado Kaššay. Varga měl původně, jako student kompozice Bratislavské konzervatoře, jen aranžovat smyčce pro rozhlasovou nahrávku písně Bee Gees Massachusetts. A Marián přivádí ke spolupráci se skupinou další legendu slovenského rocku – mladého básníka Kamila Peteraje.
Zvonte zvonky
            Prúdom bylo Supraphonem umožněno v roce 1968 natočit jednu stranu singlu. Natočili na něj písničku Vargy a Skukálka Poď so mnou. V únoru se dostali do studia znovu. Natočili Tam v Massachusetts. To byl zdařilý pokus, jak se dostat do povědomí širokého publika. Na druhé straně byla ovšem vlastní skladba Spievam si pieseň.
            Ani začínající úspěch skupiny nezabrání tomu, že odchází Petro. Na jeho místo nastoupí na chvíli Ľubomír Dolínský. Ten do té doby prošel legendárními skupinami Jolana a The Players. A v zápětí na to odchází Vlado Kaššay. Na jeho místo nastupuje student kontrabasu Bratislavské konzervatoře Fedor Frešo. Ten zase do té doby hrál ve skupinách Nautilus, Blue Star, Cabinet 112, Hot Seven, Black & White a Soulmen. Dolinský ve skupině dlouho nevydržel. Na jeho místo nastoupil další student konzervatoře – Vlado Mallý. Vlado prošel před tím skupinou Hot Seven a byl s Frešem rytmickým motorem v The Soulmen.
            V prosinci roku 1969 byl v Praze  2. beatový festival. Prúdy zahráli jednu ze svých nejnádhernějších skladeb – Čierna ruža. Skupina hrála svůj repertoár, třeba i neuvěřitelné  Zaklínač hadov.  To,co předvedl sólový kytarista bylo na tehdejší dobu neuvěřitelné. Jenže tehdy fičela republikou bluesová vichřice a tak nijak neoslnili publikum. Na festivalu proto více zazářili The Blues Five, kteří oslnili The Day In My Life od Beatles. Peter Lipa s kolegy ze skupiny předvedli aranžmá Briana Augera a jeho Trinity, kteří skladbu zbluesovali, „Znalci“ v Praze verzi Augera neznali a tak je The Blues Five naprosto oslnil, udivili  a zase jednou posadili na zadek. Klucííí čuměli, co ti borci z Bratislavy předvádějí.
            Na festivalu vystoupili jako vrchol večera i britští The Nice Keithe Emersona. Podle legendy vystoupení Nice inspirovalo k založení skupiny Collegium musicum. Fedor Frešo k tomu řekl: „Myslím, že Marián ich koncert snáď ani nesledoval, lebo spal v šatni. Potom ale vyšiel von a tvrdil, že čo to je za blbosť, keď organista pri hraní stojí.“
            V prosinci šedesátého osmého roku se Prúdy vrhnou do nahrávání své první LP. Natáčeli ve studiu Československého rozhlasu. Deska měla obrovský úspěch. Kritika hodnotila velmi kladně vyváženost a koncepčnost. Na desce se střídají skladby, kde je slyšet silný vliv slovenského folkloru se skladbami s generační výpovědí (Pred výkladom s hračkami, S rukami vo vreckách) s naprosto nezaměnitelným zvukem rockové kapely, kterou si mezi stovkami dalších nemůžete splést. I po letech mi to připadá jako poznávací znamení: jako když uslyšíte první takty Jethro Tull, tak tady okamžitě poznáte Freša i Vargu. A to ještě nezačal zpívat Hammel! Rukopis Vargy a Hammela ve spolupráci s textaři Borisem Filanem, Rudolfem Skukálkem, B. Voroňákem a Jánem Masarykem. Deska se stala jedním z pilířů nejen slovenského, ale i československého rocku. Po vydání desky překvapivě ze skupiny odchází Marián Varga, Fedor Frešo a Vlado Mallý. Varga o tom řekl: „…Poslednú kvapku k rozpadu dolial Jirka Černý, ktorý Prúdy zbožňoval a ktorý vtedy napísal, že dúfa, že z Hammondu sa nestane ‚zlaté teľa kapely‘, čo hovädsky urazilo ostatných členov kapely, aj mňa, mal som pocit, že nejako čudne rozmýšľa...“
            V létě roku šedesát devět natáčel Hammel s Frešom a Mallým pro brněnský Panton další LP. Album mělo název Pokoj vám. Tyto nahrávky už nezněly tak, jako nahrávky na albu Zvonte, zvonky. Tou hlavní příčinou je nepřítomnost Mariana Vargy. Nahrávky to jsou jen Hammelovy.  A na jedné skladbě participoval i Varga. Byla to písnička Horiaci dom. Když bylo album dokončeno, nemohlo vyjít, protože neprošlo komunistickou cenzurou a bylo „zrušeno.“
            Ze skupiny odešel tehdy i Peter Saller, aby dokončil studia na Vysoké škole ekonomické, a Vlado Mallý šel nahradit Petera Mráze v Ursinyho The New Soulmen. Ti se později změnili  na Provisorium.
Nenormalizace na Slovensku
            Od začátku sedmdesátých let se v Prúdech střídali mladí muzikanti. Prvně si do kapely Hammel natáhl prakticky celou skupinu Inside Of Fire. František Griglák hrál kytaru a varhany, Peter Barica basovou kytaru a Milan Čaný byl bubeník. Fero Griglák zůstal a v krátké době byl u bicích Anton Kuruc a na basu hrál Alexander Filo. Tahle sestava dostala angažmá v Divadielku na korze.
            V sedmdesátém roce ukončil Peter Saller studium na VŠE. Politická normalizace se dostala na vrchol a Saller udělal logický krok. S jakousi taneční skupinou vyjel do „Západního Německa“ a zůstal tam. Sám o tom řekl: „… Najprv som si myslel, že Husák bude niečo ako nový Jánoš Kádar, ale čoskoro som pochopil, že to tak nie je, že sa tu bude, naopak, pritvrdzovať.“  Několik let strávil tím, že tam hrál po barech, ale nakonec se uchytil jako počítačový programátor. Oženil se a získal německé občanství. Peter Saller byl pro slovenskou rockovou scénu ztracen. Ale svou stopu zde zanechal na albu Zvonte zvonky.
            V roce 1970 vydal Panton album rozhlasových nahrávek s názvem Pavol Hammel a Prúdy. Je to sbírka rozhlasových nahrávek jednotlivých písniček., které Prúdy natočily pro bratislavský rozhlas. Textařsky se podílel hlavně Kamil Peteraj. Boris Filan zde má jen tři skladby. Pro nás posluchače je to ale jedno. Oba dodávají nádherné texty. Ján Masaryk měl na desce jeden text – Pieseň pre nikoho.
            Našel jsem informaci o tom, že  21.a 22. prosince 1970 byl Hammel a Prúdy v Praze na akci „Praha Bratislava Beat Show“. Za Slovensko tam hrály skupiny Collegium musicum, Meditating Four a Gattch. Českou rockovou špičku zastupovaly skupiny Flamengo, George & Beatovens, Saze a Ruchadze band.

           V roce 1971 posílá do soutěže  hudebního festivalu v chilském městě  Viňa del Mar svou písničku Lúčny dom. Skladba je přijata a Prúdy jedou do Chile. V tomtéž roce vystupuje Hammel i v Mexiku a tam je také úspěšný. Za písničku Kráľ slnečných hodín se dostává na 6. místo a v Mexiku natáčí s Prúdy pro společnost Apollo EP s písničkami Mama, Kráľ slnečných hodín, Medový máj, Šesť starcov. Natáčí je i s anglickými texty. V tomto roce vznikla v Bratislavě vydavatelská firma Opus  a Prúdy pro ni natočily singl se skladbami Medulienka a Poviem ti pozri. Na basovou kytaru hrál ve studiu  Fedor Frešo a Medulienka byla obrovským hitem.
            V roce 1971 řádila v Čechách a na Moravě komunistická normalizace plnou silou. Z pohledu směrem na Slovensko nám připadalo, že to tam mají muzikanti jednodušší. Hammel to snad měl jednodušší, protože pracoval na vysokém postu ve Slovkoncertu, ale objektivně řečeno: kdyby i v Praze pracovali takoví lidé, rozhodně by se českým muzikantům žilo lépe.
            V roce 1972 vychází kromě  alba Som šťastný, keď ste šťastní také přelomové album Zelená pošta. Tehdy již tvořili Prúdy kytarista Jozef Farkaš, basák Ivan Belák, violoncellista Peter Beran a klávesák Ján Lauko. Zelená pošta byla natočena jako album Vargy a Hammela. Je na ní několik skladeb, které se nedostaly na první LP Prúdov. Natáčelo se v Experimentálnom štúdiu v Bratislavě a muzikanti byli z Collegium musicum. Jako kytarista přijel z Prahy Radim Hladík.
            V roce 1973 vychází další Hammelovo významné album – Šľahačková princezná. Celé album bylo věnováno pohádkám, které povídáním zarámoval svým nádherným hlasem a přednesem herec Jozef Króner.
            V dalším roce se Prúdy rozpadají. Ani se tak nerozpadly, jako se z nich stala občasně existující studiová skupiny Hammel musel jít na vojnu a tak činnost skupiny pozastavil. Dostal se do Vojenského umeleckého súboru v Bratislave. Přesto se mu podařilo natočit ještě další LP. Deska vyšla další rok s názvem Hráč. Klasické písničkové album obsahuje Hammelův další hit: Učitelka tanca. V roce 1975, když se vrátil z vojny, kde byl jako absolvent vysoké školy jen rok , obnovuje své koncertní aktivity, ale protože nemá vlastní kapelu, spojuje se se skupinou Modus. Ty vystupuje jako „Prúdy“. Modus tehdy tvořili: Ján Lehotský, Laco Lučenič, Cyril Zelenák a Tomáš Rédey.
Zbytek minulého století.
            Společně s Marianem Vargou a Radimem Hladíkem natáčí v roce 1976 další vynikající album. Vyšlo v Opusu a bylo to Na II. Programe  sna. Na desce se textařky opět podílel Kamil Peteraj. Opět byl celý hudební projekt chválen pro svou koncepčnost a propojenost a také se znovu mluvilo silně o tom, jaký obrovský přínos to je pro vývoj domácí rockové hudby. Již to začínal být pomalu stereotyp. Singly nahrával Hammel s Modusem, který se deskách jmenuje Prúdy a ještě stihl točit pro rozhlas a televizi. 25. srpna 1976 ale unikne smrtce z lopaty. Měl letět dopoledním letadlem z Prahy domů do Bratislavy, ale protože proflámoval noc, zaspal. Letěl až dalším letem. Letadlo, ve kterém měl letět se zřítilo pro vážnou poruchu kousek od Bratislavy do známého výletního místa Zlaté Piesky. Piloti se snažili přistát na hladině vodní plochy, ale nezdařilo se to a všichni v letadle zahynuli. Bylo to sedmdesát šest obětí. Protože byl Hammel na listině cestujících, byl několik hodin považován za mrtvého. Když přistál v Bratislavě  s následujícím letadlem, nic netušíc, nesmírně překvapil kolegy, přátele, ale hlavně rodinu! Jenže potom své aktivity až do konce roku naprosto zminimalizoval.
            V březnu 1978 se Hammel a kompletní skupina Fermáta Fero Grigláka schází ve studiu v Pezinoku  a natáčí tam album Stretnutie s tichom. Ve studiu tehdy byli muzikanti Griglák a Hammel, Anton Jaro a Cyril Zelenák, Tomáš Berka a Ján Lauko, hosté  Karol slavkovský a jazzman Dušan Húščava. Všechny texty pro album opět napsal Kamil Peteraj.
            V tomto roce  se podílel Hammel na realizaci muzikálu Cyrano z predmestia. To byl další obrovský úspěch. Společně s Vargou a textaři Peterajem a Jánem Štrasserem muzikál napsali na libreto Alty Vášové a muzikál se dlouho hrál na bratislavské Nové scéně.
             Hammel vydává další roky jedno album za druhým, případně se podílí na albech svých přátel. Zajímavé bylo natočení alba Collegia musica On a ona. Varga o tom, ve zkratce sobě vlastní, řekl: „…Vyšlo to ako Collegium musicum, no ja som bol v takom stave, že som musel zavolať Hammela a celá kapela bola na mňa nasratá, že Hammel robí pre nás album.“
            V roce  1984 dal Hammel dohromady komorní podobu Prúdov a koncertní program mapující dvacetiletou práci a rozjel se po Slovensku. Program měl tak obrovský úspěch, že s ním jezdili po Slovensku dva roky!. Lauko ok ukončení tohoto programu řekl:: „Byl to velmi úspěšný program. Taky se nám spolu velmi dobře hrálo, a posluchači koncertů také nádherně reagovali. Procestovali jsme Slovensko křížem krážem. Jednoho dne jsme ale zjistili, že jsme v tomhle městečku s naším programem již po třetí! A tehdy tento program Pavol stopnul. Sestava Prúdov byla: Hammel – kytara, zpěv, harmonika, Ján Lauko – klavír, syntezátor a akordeón, Martin Karvaš – syntezátor a hoboj. V průběhu tohoto obrovského turné se vystřídali muzikanti. Na místo Karvaše nastoupil  Svaťo Juřík –syntetizátor a  Fero Griglák – syntezátor a kytara.
            A tak to šlo celá osmdesátá a devadesátá léta minulého století. V roce 1990 se Hammel, Varga, Griglák, Frešo a Zeleňák zúčastňují s velkým úspěchem série koncertů Comeback v Praze, v Brně a v Bratislavě. Totéž se zopakovalo o dva roky později a v tom roce, v roce 1992, vychází Hammelovi u Opusu první CD! Byl to výběr s názvem Spievam si pieseň.
Teprve v roce 1998 vychází Hammelova deska z roku 1969 Pokoj vám. Vydala ji firma Sony/Bonton. Na konci devadesátých let minulého století Hammel dal dohromady původní Prúdy
            Od big beatu a tedy i od rocku se tvorba  Hammela značně vzdálila. Ale co se všechno z původního rock & rollu nevyvinulo? Jen si musíme uvědomit, že to, co se nevyvíjí, to zdegeneruje a odumře. Hammelova hudební forma hudebního vyjadřování se vyvinula do kouzelné formy, jakou  nemůže hrát nikdo jiný. I kdyby byla jeho jedinou rockovou deskou první deska Zvonky zvonte, je Hammel se svými spoluhráči nezapomenutelně zapsán do historie Československého bigbííítu.

Úplně vše si přečtete na adrese    www.pavolhammel.sk
Diskografie:
Viz diskografie M. Baláka a J. Kytnara: Československý rock na gramofonových deskách, Brno 1998
Diskografie alb:
1. Zvoňte zvonky (se skup.Prúdy, LP Opus 1969, CD Pavian Records 1993, speciální reedice s 10 bonusy Bonton 1999 )
2. Pavol Hammel a Prúdy (LP Panton 1970, CD Bonton 1995)
3. Zelená pošta (s Marianem Vargou, LP Opus 1972, CD Opus 1993)
4. Som šťastný keď ste šťastní (Prúdy+TOČR, LP Panton 1972, CD Bonton 1997)
5. Šlehačková princezna (s Prúdy, hudba k pohádce, LP Supraphon 1973, CD Pavian 1994)
6. Hráč (s Prúdy, LP Opus 1975, CD Bonton 1996)
7. Stretnutie s tichom (s Prúdy, LP Opus 1977, CD Bonton 1998)
8. Na II.programe sna (M.Varga+R.Hladík, LP Opus 1977, CD Opus 1993)
9. Cyrano z predmestia (muzikál, s M.Vargou, Opus 1978)
10. Vrabec vševed (LP Opus 1979, částečná kompilace, nevydané skladby jsou i na reedici CD 11.)
11. Faust a Margaréty (s Prúdy, LP Opus 1980, CD Bonton 1999)
12. Čas malín (s Prúdy, LP Opus 1981, CD Bonton 2000)
13. Dnes už viem (Opus 1983, reedice s 8 bonusy Sony Music Bonton Slovakia 2000)
14. Divadielka v tráve (Opus 1984)
15. Čierna ovca,biela vrana (s Prúdy, Opus 1985)
16. Verejná lyrika (s Prúdy, Opus 1987)
17. Všetko je inak (s Vargou, LP Opus 1989, CD Opus 1998)
18. Labutie piesne (s M.Vargou a R.Hladíkem, Monitor-EMI 1993, reedice BMG Ariola 2000)
19. Unplugged (live, BMG Ariola 1995)
20. Život je …(BMG Ariola 1997)
21. Pokoj vám (nevydané album z r. 1969, Bonton 1998)
22. Pavol Hammel & Prúdy 1999 (BMG Ariola 1999)
Kompilace:
Spievam si pieseň (Opus 1992)
II. Best Of 1968-1998 (4 CD, 1999

Hudební ukázky                              

© by Prax51


Žádné komentáře:

Okomentovat