The Heartles
 |
| Z prava: František "Fero" Mica, Zdeněk Šebesta, Tomáš Pařil, Antonín Sequenc. Dole: Milan Čech. The Heartles na Špilberku v roce 1966. |
V září roku 1963 se sešli v podniku Ústředí uměleckých
řemesel dva učni umu pasířské technologie, Zdeněk „Jazva“ Šebesta a Milan
Čech. Tihle dva borci se seznámili s Tomášem Pařilem, který bydlel na
stejné ulici. Se čtvrtým do spolku se setkali Šebesta s Čechem na jakési
důležité schůzi v podniku. Byl to umělecký kovář Antonín Sequenc.
Sequencův otec byl pilotem, jako emigrant žil v Austrálii a měl úplně
novou basovou kytaru Jolana Cremona! Byl to Tonda, který inicioval vznik
bigbeatové skupiny. Sice kluci na kytary neuměli ani zahrát, ale píle jim
nechyběla. Čech si vzpomněl na spolužáka Oldřicha Kudličku ze základní školy a kapela
byla pohromadě. Čech, Pařil a Kudlička se pilně učili hrát na kytary a měl hrát
bicí. Na dotaz, zda se s bubny někdy setkal odpověděl že „ ..bubnoval na
bubínek při nástupu v dětském pionýrském táboře.“ Všichni si oddechli,
protože Šebesta měl s bicími zkušenosti. K „rytmičáku“ a činelu
zbývalo získat od rozpadlé dechovky velký buben, což se nakonec podařilo.
Tak takhle začala v Brně v roce 1964 vznikat big beatová skupina.
Otec Milana Čecha byl návrhář
obchodních výloh a ten na velký buben vytvořil nápis The Heartles. Pro
neznalost angličtiny jim z názvu vypadlo jedno s na konci, ale jinak
byli zcela ovlivněni anglickými The Beatles. Zvukomalebně to k sobě sedí,
ne?
"Zvukovou aparaturu"
pomáhal sestavovat a obsluhovat Pavel Korkeš. Ze začátku bylo ozvučení,
více než mizerné s použitím malých reproduktorových bedýnek z umělé
hmoty, používaných v tehdejší době v rozhlasových ústřednách podniků
a institucí, rozvěšeny po chodbách a úřadovnách. Toto mizerné a
nedostačující vybavení jim nebránilo odvážně vystoupit na brněnské Riviéře,
v sále domu P. K. O. (Park kultury a oddechu), což byla zároveň
jejich premiéra. Největší úspěch měla skladba Twist and Shout, známá
v interpretaci The Beatles
Na tomto vystoupení
se seznámili s učněm tehdejšího mamutího závodu Královopolské
strojírny v oboru potrubář Igorem Altsternem. Stal se blízkým
spolupracovníkem, který by dnes byl nazýván manažerem.
V začátcích he Heartles opustil
Olda Kudlička a Pařil dovedl do skupiny Františka "Fero" Micu. Mica
byl mimořádně zručný kytarista. Od tohoto momentu, někdy v polovině oku
1965, byla skupina stabilizována.
Na repertoiru
měli skladby svých oblíbených anglických skupin. Hráli Rolling Stones,
Beatles i The Who! Mica byl skladatelsky
aktivní – skládal instrumentálky v duchu The Shadows. The Heartles velmi
úspěšně vyhrávali po Brně.
Skupina jezdila do okolí Brna.
Jezdili Tatrou 30, kterou vlastnili jejich kamarádi Pavel „Vodník“ Sádek
a Jaroslav „Brousek“ Oškrda. Hráli třeba v atraktivním prostředí
hrušovanského dívčího internátu nebo v Deblíně. Hráli i na podnikových
večírcích Ústředí uměleckých řemesel a nebo v Královopolském Besedním
domě.
Zleva: Antonín Sequenc, Milan Čech,
Tomáš Pařil a Zdeněk „Jazva“ Šebesta. The Heartles v sále Besedního domu v
Králově Poli v roce 1966.
V březnu oku 1967 vystupovala skupina ve vysokoškolském
klubu v Gorkého ulici. Tam za nimi přišel kytarista a zpěvák už rozpadlé
skupiny Crazy Boys a člen skupiny Orfeus Jiří Středa. O přestávce jim předváděl
kytarové riffy skladby Roll Over Beethoven Chuck Berryho. Od tohoto momentu se
na repertoir dostaly i skladby rock & rollové.
Skupina několikrát změnila zkušebnu i zřizovatele. Posledním
útočištěm skupiny Heartles byl přízemní sál v provizorní budově
v Šelepově ulici, zvaný Pod kaštany. Později, v roce 1969, přišel
organizátor Miloslav Bernátek a Pod kaštany byl BAV club a nebo taky
"Šelepka". Tam bigbítu nastaly zlaté časy divácké návštěvnosti.
V letních měsících mládež vracející se „vysluněná“ z Brněnské přehrady
vystoupila na tramvajové zastávce u bývalé porodnice, nazývané
U Šilhanů, a zamířila rovnou na vystoupení skupiny The Heartles.
Skupina měla stejné personální a existenční problémy, jako mnoho
jiných československých skupin. Baskytarista Tonda Sequenc v srpnu a
kytarista Milan Čech říjnu museli nastoupit roku 1967 na vojnu. Sequenc ihned
po návratu z vojny v roce 1969 emigroval do Kanady. Milan Čech po
návratu Sequence, po kterém se slehla voda,
nezastihl a celá léta hrával s amatérskými bigbeatovými skupinami.
Tomáš Pařil si na vojně zahrál ve vojenském bigbeatu Rytmus Klatovy. Bubeník
Zdeněk Šebesta se po rozpadu skupiny hudbou přestal vůbec zaobírat a tak
jediný, kdo pokračoval dál byl František Mica. Fero totiž kamarádil
s kytaristou a kapelníkem další významné brněnské skupiny Stop
The Gods Ivo Křižanem. Ta měla na repertoáru rhythm & bluesové
skladby. Druhý kytarista Stop The Gods Petr Neubauer měl nastoupit na dvouletou
vojnu a tak Fero byl přirozeně nástupcem 1. srpna 1967 Naubaer odjel na vojnu a
hudební skupina The Heartles definitivně skončila.
The Heartles
se během svého působení na brněnské bigbítové scéně šedesátých let
vyhoupla na divácké a posluchačské výsluní a dodnes jsou vděční
pamětníci, kterým zpříjemnila čas dospívání a raného mládí.
Po skupině se nezachovaly žádné
zvukové nahrávky.
podle Jiřího Donné Prax57
Žádné komentáře:
Okomentovat