Braňo Hronec
Orchestr Braňo Hronce
nepatří mezi rockové skupiny. Braňo Hronec byl prvním varhaníkem
v Československu, který si pořídil varhany Hammond! Braňo Hronec byl
příkladem dokonalého profesionála po všech stránkách. Ale Braňo Hronec také ohromně
pomohl slovenským rockerům.
Hronec, jako výborný kapelník a hudebník
až do roku 1966 vyhrával pop jazz. Postupně orientoval repertoár do oblasti
středního proudu pop music. Ale jazzové kořeny tam byly vždycky cítit. Na
druhou stranu neváhal okamžitě využít elektrické kytary, booster, kua-kua
effect (tak jsme to důsledně vyslovovali koncem šedesátých let minulého
století) a nebo echo.
Branislav Hronec se narodil před vánocemi 22. prosince 1940 v obci Hronsek
nedaleko Banské Bystrice. Již od dětství byl hudebně velmi nadaný. Prvně
absolvoval bratislavskou konzervatoř. Jeho nástrojem byl akordeon. Následně
potom vystudoval Vysokou školu múzických umění v Bratislavě u profesora A.
Moyzese v oboru skladby.
Již v průběhu studia na konzervatoři hrával mladíček Braňo
jako klavírista v různých jazzových uskupeních. V letech 1957 – 58
hrával na jazzových jam-sessions ve vyhlášené bratislavské kavárně Reduta. Díky
dokonalé technické připravenosti, skladatelské invenci a také, což je převelice
důležité, díky organizačním schopnostem, Braňo Hronec vytvořil v krátké
době svoje jazzové West Coast Combo. Krátká doba byla za komunistů doba i
jednoho či dvou let. Někdy ano a někdy ne. Repertoárově vycházela Hroncova
jazzová orientace z hudby Charlese Hamilton a Oscara Petersona. West Coast
Combo hrávalo mimo jiné i v další vyhlášené kavárně a restaurantu Tatra.
Tam sídlila Tatra revue, kde působili giganti československého humoru Lasica & Satínský.
V kombu hrál s Hroncem třeba později významný český bubeník Josef Škvařil.
Zcela zásadní změna nastala na podzim roku 1963. Tehdy Hronec
vytvořil, ve svých třiadvaceti letech (sic!), profesionální skupinu, se kterou
potom vystupoval až do roku 1982. Skupina
v průběhu doby pojmenována jako
Sexteto Braňo Hronca, Skupina Braňo Hronca a nebo Orchester Braňo Hronca.
První obsazení skupiny bylo: Jana Beláková – zpěv, Ivan Belka –
zpěv, Mario Massanyi – tenorsaxophon, Gábor Koval – kytara (u Hronca byl
nepřetržitě do roku 1981!), Peter Rišavý – baskytara, Peter Hudec – bicí.
Skupinou prošla celá řada
hudebníků. Byli to trumpetisté M. Belan, František Polák, Igor Parma; Jan
Václavík a Pavol Paprčka na saxophon; Marián Bednár – baskytara; Jozef Šošoka,
Ján Halász a Ferdinand Szabó – bicí. U Braňa Hronca se ve skupině vystřídalo
spousta zpěvaček a zpěváků. Byli to Vlasta Čeplíková, Sally Sellingová, Vlado
Chvalný, Eva Kostolányová a Máziková, Magda Hanicová, Alena Blažeková a Blanka
Bezáková.
Zpočátku své existence skupina hrála a vystupovala i
s jazzovými skladbami. Tehdejší kritika hudbě, kterou Hronec produkoval
dala název pop jazz a nebo soul jazz. Skupina na Slovensku vlastně ani
nevystupovala. Hronec, jako profesionál, věděl, kde se dají vydělat peníze.
Udělal pár vystoupení a povedlo se udělat nějakou nahrávku pro bratislavský
rozhlas a přes Slovkoncert n. p., či jak se tehdy agentura jmenovala, vyjel
„ven“. To znamená, že vyjela skupina do „západní – kapitalistické země“ a tam
si co nejrychleji našla restaurant či dancing, kde hrála. Doma se potom mluvilo
o tom, že vyhrávají ve významných podnicích západního světa. Tady mohu uvést
citaci: „Ťažiskom záujmu sa však stali aktuálne smery dobovej populárnej hudby,
ktoré uvádzali jednak v zahraničných exkluzívných nočných kluboch a na
koncertných pódiách (najmä NSR, Švajčiarsko, Švédsko), jako aj na zájazdoch v
ČSSR a všetkých socialistických krajinách. Výraznú oblubu mali například
v ZSSR, kde účinkovali pravidelne na dohodových zájazdoch, realizovali
viac rozhlasových nahrávok a SP platne pre firmu Melodija.“
I když to bylo tak, jak to uvádí citace, přesto měla Skupina Braňo
Hronca významný vliv na slovenské posluchače. Ale také na nastupující
hudebníky. Skupina Braňo Hronca dovážela na Slovensko aktuální dobové hity. Reagoval
na ohlas jazz rocku a hned, jako bývalý jazzman, zařadil na repertoár skladby
Blood, Sweet & Tears a sám v podobném duchu skladby i psal. Hronec byl
přizpůsobivý tak, že když přišlo do módy disco, napsal všechny skladby
v tomto stylu pro album Natrhaj mi dážď. Texty napsali Kamil Peteraj a
Boris Filan.
Ovšem jako dokonalý profesionál napsal skladbu Kloblo prvého
milovníka pro legendu slovenské populární hudby – Františka Kryštofa Veselého.
Starý pán tuto skladbu zpíval s mladou Helenou Vondráčkovou. Bohužel to
byla jeho poslední nahraná skladba. Celkově
byla hudba skupiny zaměřena na nevyhraněné obecenstvo. Jejich představení bylo
vždy stylizováno pro představení v nočním klubu či dancingu. Blikající
barevné světla, tančící zpěvačky i pohybující se hudebníci. Hudba byla
v představení jen jednou ze složek. Hudba jako taková ale nebyla nikdy
ošizena.
Ze svých zahraničních angažmá dováželi technické novinky, které
soudruzi v DDR nedovedli zkonstruovat. Vozili nástroje i struny. Booster,
qua-qua effect či flanger. Kromě toho skupina také měla propracovanou koncepci
jevištní presentace.
Braňo Hronec ukončil činnost svého orchestru v roce 1982 a pracoval následně pro
novou, nastupující generaci zpěváků a zpěvaček. Komponoval jazzové skladby i
populární hudbu. Od roku 1985 byl zaměstnán jako dirigent TV orchestru ČS
televizi Bratislava.
Jak bylo v úvodu řečeno – Braňo Hronec mezi rockery
nepatří.
podle Igora
Wasserbergera Prax54
Diskografie.
Браньо Гронец Саунд (Braňo
Hronec Sound) 1970,
Russia Melodia, EP
Braňo Hronec Orchestra – Téma
pre Hammond 1971,
Opus
Braňo Hronec uvádza 1971,
Opus, LP
Srdečný pozdrav 1971,
Opus, LP
Braňo Hronec Sounds presents 1972,
Opus, LP
Natrhaj mi dážďa 1976,
Opus, LP
Žádné komentáře:
Okomentovat