V roce 1967 vznikla skupina, která od roku 1968 začala používat název Modus. Původní složení téhle party bylo:
Jozef Baláž – kytara, J. Kratochvíl – piano, P. Krutek – trumpeta, T.
Psota – trombon, L´. Stankovský – bicí, G. Wertlen – basová kytara a Miroslav
Žbirka – zpěv.
Modus tehdy
vystupoval především v klubech a hrál k tanci převzatý repertoár za
zahraničí. V tomto složení a s převzatým repertoárem absolvovali
zahraniční angažmá v Rakouských a Švýcarských dancing clubech. Tehdy, po
návratu, skupina udělal první nahrávky pro bratislavský rozhlas. V roce
1969 zvítězil Modus na bratislavském beatovém festivalu. Na celoslovenském
Beatovom festivale získali třetí místo.
V roce 1972
přišel do skupiny pianista a zpěvák Ján Lehotský. Sestava se trochu zredukovala
na Baláže, Kaššaye, Lehotského, Stankovského a Žbirku. V této sestavě
pokračovali ve svém vystupování po bratislavských klubech a hraní k tanci.
Začali do repertoáru zařazovat i vlastní skladby. Několik jich natočili pro
slovenský Opus.
V roce 1973
ze skupiny odešel Kaššay, Stankovský a Žbirka do Orchestru Braňa Hronca. S ním
vyjeli zase na další turné po rakouských a švýcarských tančírnách, aby
vydělali. Odchodem tří hudebníků se Modus přechodně rozpadl. Rok na to, v roce
1974, obnovili Lehotský s Balážem Modus v sestavě: Baláž, Lehotský,
Ľudovít Nosko (baskytara a zpěv) a Stankovský. Repertoár skupiny se rozšířil o
další vlastní repertoár a zároveň se skupině podařilo dostat na zcela ojedinělý
zájezd do Kanady. Skupině se nedařilo
dosáhnout výraznějších úspěchů na domácí scéně.
V roce 1976
udělal Lehotský personální změny. Na kytaru opět hrál a zpíval Meki Žbirka,
zpěvačkou byla Marika Gombitová, na baskytaru hrál Š. Havaši, další kytaru hrál
Karol Witz a za bicími seděl M. Jevčák. V programu Modusu bylo – od této
chvíle hrát jen původní vlastní repertoár. Navázali spolupráci s textaři
Kamilem Peterajem, Borisem Filanem a L´. Zemanem. Peteraj se stal postupně
dvorním textařem a sehrál také velevýznamnou úlohu v producentském vedení
a profilování skupiny. Jednak v roce 1976 stačili vystoupit na festivalu
Bratislavská lýra s vlastním programem a ve zbytku roku pilně koncertovali
po celém Slovensku. A úspěch se dostavil. Nový repertoár chytil nové posluchače
nejen na Slovensku, ale v celém Československu! Tehdy začal boom
slovenských skupin.
V roce 1977
vypustili celorepublikový hit – písničku Úsmev. To byl další celorepublikový
úspěch. Sestava se posílila do nejvýraznější sestavy příchodem Laco Lučeniče
(baskytara) a Dušana Hájka (bicí) a s Gombitovou, Lehotským a Žbirkou. Až
do roku produkovali velmi úspěšný repertoár, který byl hojně vydávaný na
singlech bratislavského Opusu. Jejich sound oslovoval široké publikum. Jejich
přínos ve středním proudu rockové tvorby byl v tom, ″že prosadili rockový
model hlavního písničkového proudu na
výrazných kvalitativních základech, čímž přispěli k celkové všeobecné asimilaci
rockových prvků do hlavního proudu … a k dalšímu pozdvihnutí slovenské
moderní populární hudby v sedmdesátých letech. Modus se v 70. letech
podílel rozhodujícím způsobem na formování nového hitového modelu slovenské
produkce.″ Takto charakterizoval Modus Július Kinček z Bratislavy. Skupina
si vytvořila vlastní model a podle něj jede prakticky dodnes. To není chyba.
Poslechněte si tvorbu posledních let například Rolling Stones a nebo Jethro
Tull.
Oblíbenost skupiny
Modus se promítla i do slavné ankety Zlatý slavík. V roce 1979 byli na 6.
místě a ve dvou následujících letech obsadili 4. a 5. místo. A to se,
prosím, Marika Gombitová a Meki Žbirka umístili ještě lépe než skupina! Na
konci sedmdesátých let skupina absolvovala pod ochrannými křídly agentury
Slovkoncert zájezdy do Bulharska, Laosu, Jugoslávie, NDR i NSR, Polska a
Vietnamu. Zájezd do Sovětského svazu byl samozřejmostí v době
socialistického státu.
Marika Gombitová
Marika Gombitová
vystupovala již jako třináctiletá holka se skupinou Matador se svými
bratry! Marika se narodila 12. září 1956
v Turanoch nad Ondavou. Vystudovala Střední průmyslovou školu
strojnickou v Košicích a zároveň
absolvovala Lidovou školu umění v oboru klavír. V letech 1971 až 1973
působila v košické skupině Profily. Chvíli byla v tanečním orchestru
Julia Olajoše a Juraja Szabadoše. Tehdy udělala první rozhlasové nahrávky. V roce
1976 se spoluhráči ze skupiny Profily Š. Havašim, M. Jevčákem a K. Witzem
přijala nabídku Janka Lehotského k účinkování v obnoveném Modusu.
To byl její správný krok! Bohužel po letech úspěchů a slibně se rozvíjející kariéry přišel
30. listopad roku 1980, kdy měla těžkou autohavárii při návratu z koncertu.
Utrpěla vážné poranění páteře s trvalými následky. To ji připoutalo ke
kolečkové židli a silně limitovalo její další koncertní činnost.
Poprvé po autonehodě vystoupila až po třech letech v roce
1983. Ve spolupráci s Modusem realizovala program Mince na dne fontán.
Zároveň tento projekt dostala i na dvojalbum. Velmi výrazně se podílela v projektu
podílela jako autorka hudby. Program měl
jen v Bratislavě čtyřicet repríz a Gombitová s programem byla i v několika
velkých městech na Moravě a v Čechách. Potom se opět odmlčela na dlouhé
dva roky. Ale nezahálela.
V květnu 1985 na Bratislavskej lýre.
S vlastní skupinou, kterou vedl Fero Griglák, představila vlastní program
a opět měla úspěch. Jenže další koncertní činnost se nepodařilo rozjet. To se
povedlo až na podzim téhož roku. To bylo s vlastní skupinou Gravis.
Koncertovala s programem ″Adresa ja″ po Slovensku až do května 1986. Potom opět přerušila koncertní činnost.
Potom již natáčela jen vlastní hudební
projekty. Když vydala album, vždy to byla událost. Spolupracovala výhradně s textařem
Kamilem Peterajem. Její hudební spolupracovníci jsou Pavol Hammel, Ján Lauko a
hlavně Ján Lehotský a Vašo Patejdl. Do roku 1987 natočila sedm alb!
Marika patří mezi nejvýznamnější
interpretky na Slovensku. Mezi její nejvýznamnější skladby patří Cirkusový kôň,
Cukráreň na dlani námestia,Deň veľkých nádejí, Dievča s krásnou tvárou,
Môj milý a nebo Pomätená, Smetiarský král´, Vyznanie či Zem menom láska.
Ještě letos, v roce 2005, se začíná
proslýchat, že s Peterajem připravuje nové album. I když již dávno její
tvorbu nemůžeme zařadit mezi rockovou, přesto si ji musíme vážit pro její
vytrvalost a také proto, že to, co zpívá, z rocku stále vychází. Je
nepřehlédnutelnou pěveckou a skladatelskou osobností slovenské hudební scény.
Závěrečná etapa
Modusu
V roce 1981 Lehotský postavil další
variantu Modusu. Hráli v něm: A. Enkonidis (baskytara), J. Hangóni
(kytara) a K. Morvai (bicí). I když pilně koncertovali s programem Krajina citovosť. Ale i když
Modus pilně vystupoval, nemohl jaksi dosáhnout předcházejících úspěchů. V roce
1983 Lehotský opět významně změnil sestavu. Ve skupině nyní hráli: Vlado Kaššay
(baskytara), Ľuboš Stankovský (bicí) a Jiří Vana (kytara). Zpěváci se střídali
jak na běžícím páse. Rok si odzpíval Marián Greksa. V sezóně 85 to by M.
Vyskočány a Ivona Novotná zpívala od roku 1985.
Na předcházející úspěchy již Modus
nenavázal. Historicky byl přínosem neboť navázal na to, co na Slovensku rozjeli
Hammel a Varga. Modus byl posledním stupněm před tím, než nastoupila obrovská
konjunktura slovenských interpretů Gombitové, Žbirky a Elánu a Petera Nagye.
Diskografie:
Modus
Suzi / Starý pán 1972,
Opus, zpěv: Žbirka, Lehotský
Cesta so psom / nevolaj viac 1973,
Opus, Lehotský
Formula I / Sen o tebe 1974, Op, Nosko
Letná láska 1977,
Op, Žbirka
Margaréta / Záhadná 1977,
Op, Žbirka
Stará láska 1977,
Op, Žbirka, Lehotský
Úsmev / Deň jako z pohlednice 1977,
Op, Gombitová
Veľký sen mora / Preteky s láskou 1977,
Op, Lehotský
Zažni / Správa o ľuďoch 1977,
Op, Žbirka, Lehotský
Známý tón / Drahá 1977,
Op, Žbirka
Modus 1977,
Op
Malý velký vlak / Vyznanie 1979,
Op, Žbirka, Gombitová
Klaun z domu č.6 / V slepých
uličkách 1980,
Op, Gombitová, Žbirka
Mágovo číslo / Naposled 1980,Op, Lehotský
Tajomstvo hier 1980,
Op, Gombitová
Vieš byť zlá / Domy na
zbúranie 1980,
Op, Žbirka, Gombitová
Doktor sen 1980,
Op, Žbirka
Balíček snov 1980,
Op, Lehotský, Gombitová, Žbirka
Spoluhráčka / Stará kára 1981,
Op, Lehotský
99 zápaliek 1981,
Op
Doctor Dream 1981,
Op, Žbirka
Aký son / Záhradná 1982,
Op, Lehotský / Gombitová
Zrkadlo rokov 1982,
Op, Lehotský
Záhradná kaviareň 1983,
OP., Lehotský, Gombitová
Otec a syn 1984,
Op, Lehotský, Stankovský
Najlepšie dievča 1984,
Op, Lehotský, Greksa
Trieda / Má iba 16+1 deň 1985,
Op, Lehotský, Vyskočány
Každý niečo hrá 1985,
Op, Lehotský, Greksa
The best Girls 1985,
Op, Lehotský, Stankovský a Greksa
Kapely starnú / Lepšie je žit 1986,
Op, Lehotský
Vlaky s rokmi 1986,
Op,
Friends 1987,
Op, Lehotský, Novotná
Zrkadlo rokov (sampler) 1987,Op,
Lehotský, Žbirka, Gombitová, Morvai, Stankovský
Keď sa raz oči dohodnú 1988, Op, Lehotský, Novotná
Dievča do dážďa 1979,
Opus
Môj malý príbeh 1981,
Op
Rainy Day Girl 1981,
Op, anglická verze Dievča do dážďa
Slnečný kalendár 1982,
Op
Mince na dne fontán 1983, Op
Marika No.5 1984,
Op
Moje najmilšie 1985,
Op
Volné miesto v srdci 1986, Op
Ateliér duše 1987,
Op
Diskografie: https://www.discogs.com/artist/672095-Modus-2
Podle © by Julia Kinčeka Prax53
Hudební archiv