Jiří
Jelínek (12. září 1954 Praha - 5. října 1977) byl český jazz-rockový kytarista
sedmdesátých let dvacátého století.
Jiří neměl klidné dětství. Neměl
dobré vztahy s otcem a bratrem a tak žil u babičky v Mníšku u
Třeboně. Šel se učit na učiliště ČSA. Nakonec žil převážně s matkou, což v
kombinaci s plachou a uzavřenou povahou zřejmě vyústilo v jeho nevyvážený
duševní stav.
Byl ovlivněn hlavně hrou Johna McLaughlina,
ale také skupinou Weather Report. Spolu
s Michalem Pavlíčkem tvořil kytarovou osu skupiny Expanze. Od roku 1976 hrál se
skupinou Etc.
Už v šestnácti letech působil ještě jako učeň ČSA ve skupině Feeling free. Další
skupinou, ve které Jižří působil byla Kurt Miller Band.V této skupině se
Jelínek posunul na vyšší úroveň hraní. Zvládal zahrát i obtížná sóla Johna
Dawsona Wintera, Erica Claptona či Jimi Hendrixe. Prvním vážným hudebním
angažmá byla skupina Expanze. Ta vznikla na podzim roku 1973. Sestava byla:
Slobodan Popovič –voc., Jiří Jelíne –g., Jiří „Plech“ Novotný – basg., Pavel
Trnavský – ds., Michal Pavlíček – g., Naďa Vávrová – perc. Na repertoáru měla skupina skladby skupin
Wishbone Ash, Captain Beyond a třeba i
Franka Zappy. Jelínk s Pavlíčkem se navzájem ovlivňovali a na zvuku
kapely to bylo velmi slyšet. Jelínek v té době objevil jazz rock a začal
jej ve skupině velmi prosazovat. Navíc jej přímo uhranul britský John
McLaughlin a jeho skupina Mahavishnu Orchestra. Expanze v roce 1975
vyhrála soutěž středočeských amatérských skupin. V roce 1976 přivedl do
Expanze Pavel Trnavský svou tehdejší partnerku a zpěvačku Janu Kratochvílovou.
Jenže Jelínek s Pavlíčkem byli proti její přítomnosti v kapele.
V březnu 1976 se Expanze rozpadá. Stačila však zahrát na 4. Pražských
jazzových dnech na Rokosce a zvítězila. Svým repertoárem a provedením nadchli
profesionální muzikanty.
Po rozpadu Expanze
dostal Jelínek nabídku Petra Klapky do jeho jazzrockového Mahagonu. Natočil
s Mahagonem první eponymní album Mahagon, které vyšlo v roce 1978.
Zpěvačka Zdena Adamová vzpomínala na to, jak byl Jelínek nesmírně pwčlivý a
profesionálně skeptický více než vystudovaní hudebníci v Mahagonu.
Od července 1976 se Jiří Jelínek stává
nedílnou součástí skupiny Etc..., která v té době slučovala umělce těchto jmen:
František Francl, Vladimír Mišík, Vladimír Padrůněk, Jan Hrubý a bubeník Jaroslav Vondrák. K přestupu do Etc... přemluvil Jiřího jeho kamarád Vladimír
Padrůněk, což byl stejně naladěný rocker jako on. V Etc… stal Jiří
profesionálním hudebníkem. Se svým kamarádem Vladimírem Padrůňkem dokázali
společně cvičit dlouhé hodiny.
Od
svého přítele Petra Vašiny, kytaristy a flétnisty, jsem věděl, že u Příbrami měl mlýn Čenda Zlámal,
který na mlýn zval své hudební přátele. Jezdili a bydleli tam například Vladimír
Merta, Slávek Janda, Milan Broum, Vladimír Mišík, Jiří Jelínek, Vladimír
Padrůněk … Etc.... Zde vznikla i skladba
(Příbramský) Mlýn.
Jan Hrubý o tehdejších Etc… prohlásil, že „to byla vůbec ta nejdokonalejší sestava, k jaké mohlo dojít. Padrůněk
byl v té době nejlepší basista u nás, ale to ovšem nic nemění na situaci, že
Jirka byl téměř o třídu výše".
8. září 1977 byl Jiří Jelínek s těžkými maniodepresivními stavy hospitalizován
na psychiatrické klinice v Bohnicích a o necelý měsíc později zemřel, když
během víkendového propuštění do domácí léčby vyskočil z okna.
Deset let po jeho smrti, v roce
1987, vydala skupina Etc.. EP Jiří Jelínek in memoriam s nahrávkami z let 1976
až 1977.
Informace: Petr
Gratias: Cesty do rockového nebe, jota, 2019 Brno
Hudební archiv
Žádné komentáře:
Okomentovat