Juventus
Tato skupina,
která se nikdy nestala takovou jedničkou jako třeba Olympic, byla založena již
v roce 1962! Je to tak. Bezesporu patři k nejstarším kapelám, jež
vznikly v době beatové horečky v Praze.
Juventus založil Zdeněk Kučera, který hrál na trumpetu a zpíval.
Skupinu tvořili vysokoškoláci a konzervatoristé. Složení se ustálilo na dvou
kytarách a baskytaře, pianu a saxofonech a trubce. Samozřejmě kapela měla i
bubeníka. Se skupinou vždy účinkovala dívčí vokální skupina. Z těch
známějších to byly Hana Pazeltová a Lilka Ročáková. Ze zpěváků to byl Jiří
Stárek. Juventusu se nepodařilo sjednotit repertáir, tak jako jiným skupinám v té
době. Hráli převzaté skladby ranného rock & rollu a hráli vlastní skladby
či aranže. Pověstnou skladbou byla
Beethovenova Píseň pro Elišku, kterou přearanžoval pro saxofon Milota. Ročáková
nyla Loudá se půlměsíc, kterou známe jen z nahrávky Yvonne Přenosilové,
kterou natočila s Olympicem. Pazeltová zpívala See See Rider a Kučera si
neopomněl střihnout oblíbenou St. Louis Blues.
V průběhu roku 1965 došlo ke
zlomu, když ve skupině hráli Jiří Lahoda- kytara, Petr Rezek – rytmická kytara,
Vladislav Heráček – basová kytara, Václav Rákos – ionika, Miroslav Čech – bicí
a Karel Černoch – zpěv- stálým hostem skupiny byl dětský
zpěvák Petr Stůj. Toho skupina doprovázela i na jeho nahrávce pro Supraphon Den
na prérii. K převzatým skladbám od Beatles a Elvise Presleyho začal
přibývat vlastní repertoár. Na tom se podílel hlavně Karel Černoch, Michael
Prostějovský a Pavel Žák. Nejznámějšími skladbami se staly Nářek Převozníka, Zrcadlo a Ona se brání, Volej volej, na celou kolej a Stůj občane.
Ve skladbě Zrcadlo si při nahrávání ve studiu na bicí zahrál
František Ringo Čech. Ve skupině v té době bubnoval Josef Randák a ten
odehrál nahrávání skladby z druhé strany prvního singlu: Chrám.
V létě roku 1965 hrál Juventus ve
filmu Škola hříšníků a potom jeli na dva měsíce hrát do restaurantů přímořských
letovisek tehdejšího státu u Jaderského moře – Jugoslávie. To byla pro každou
kapelu, které se podařilo vyjet, Amerika. Po návratu se, jak jinak, skupina plně zprofesionalizovala. Povedlo se
jim vystoupit několikrát v televizi a protože jejich písničky moc
neprovokovaly a na tehdejší dobu to byl jednoznačně střední proud rychle směřující k popu, podíleli se na
sound tracku k filmu Bylo čtvrt a bude půl. To byl jeden z mála
československých filmových muzikálů. Tady doprovázeli zpěváky z divadla
Rokoko. Černoch si tam zazpíval také jednu písničku – Broď se řekou. Napsal ji
Angelo Michajlov a Eduard Krečmar a trvala jen minutu a padesát osm vteřin. Od
ledna roku 1966 hráli pravidelně v divadle ABC. Také se podíleli na
natáčení filmu Nahá pastýřka.
Popularita Karla Černocha vzrůstala
a sílila jeho aktivita jako sólisty. Vystupoval s orchestry na
zájezdech i
v televizi a také vystoupil samostatně na písňovém festivalu pop munic v Bratislavě.
Tam se každoročně odehrával festival Bratislavská lýra.
Pro nás bigbíty to byl festival kýče a uměleckých hodnot 4.
kategorie, které se sice vysílaly, ale chtěl bych vidět čísla z prodeje.
Ale jako vždy, čas prověří vše. Ani III. Říše Adolfa Hitlera, ani Svaz
sovětských socialistických republik a ani naše přátelství „Se Sovětským svazem
na věčné časy,“ neprošly sítem času. ′Písně′ z Bratislavské lýry také
neprošly. Upadly do zapomnění. Zato Nářek převozníka či Zrcadlo se v rozhlase objeví i dnes.
Karel Černoch snad udělal chybu, snad ne. Ještě po roce 2000 je
vidět v televizi, kde účinkuje v TV show druhé či třetí kategorie.
Juventus pokračoval ve své existenci bez něj. Od července 1968
vystupoval v sestavě Vladislav Heráček – basovka a zpěv, Petr Rezek –
kytara a zpěv, Ladislav Tuček – varhany a Jiří Myslivec – bicí. Ve zcela novém
repertoáru převažovala vlastní tvorba z pera Heráčka a Tučka. Skladby
textoval Eduard Krečmar.
První deska jim vyšla až za rok u Pantonu a bylo to EP se
zajímavými skladbami Bob Hands, Kapka jedu, Nemocné oči, Oči. Hned po EP
následoval ještě singl se skladbou Vlasy, kde zpívá již jen Petr Rezek. To na
EP zpívali všichni z kapely. Na B straně singlu, v písničce Modrej
len, si Rezek zazpíval v duetu s manželkou Irenou. Rezek byl ve
skupině pěvecky nejaktivnější a po krátké době následoval Černochova příkladu:
skupinu Juventus opustil.
To byl konec.
Juventus přestal existovat.
Díky několika písničkám svou stopu Juventus v historii
našeho rocku zanechal.
27.12.2007 nás opustil po roční léčbě
rakoviny tlustého střeva zpěvák Karel Černoch.
Nářek převozníka / Den na
prérii 1967 SP, Supraphon
Zrcadlo / Chrám 1967
SP, Su
Páteční 1968,
Sampler, Su
Beat Line Supraphonu 1968
Sampler, Su
Ona se brání / Stůj občane 1968 SP,
Su
Bylo čtvrt a bude půl 1968, Sampler, Su
Kapka jedu, Oči, Bob Hands,
Nemocné srdce 1969 EP, Panton
Vlasy / Modrej len 1969
SP, Panton
Ona se brání / Docela obyčejná
píseň 1970 SP, Su,
vyšlo pod
hlavičkou Černocha.
Je to jasný 1970 LP, Su Juventus Zrcadlo a
Ona se brání
Hitšaráda TKM 2 /Ona se brání/ 1981,Supraphon
Hitšaráda TKM 4 /Zrcadlo/ 1982,
Supraphon
Nářek převozníka / Píseň o mé
zemi 1990, Supraphon,
vyšlo pod hlavičkou Černocha
Karel Černoch, Juventus:
Kompletní nahrávky 1967-1969 2009,
Archiv československého rocku č. 19, Crazy Sound
Poznámka: Jen díky Jozefa Halušice jsem mohl publikovat nahrávku skladby Volej,volej, volej,
která není nikde v žádné diskografii uvedena (sic!)
Žádné komentáře:
Okomentovat