Katapult
Někdy příště
Ahoj rád tě vidím jak je
dneska těžko pokecáme čas je mi v patách.
Ahoj tak já letím měj se
oba známe tyhle sliby jsou jen vata.
Někdy příště slíbí si a v davu zmizí
příště už si budou cizí.
Ahoj – rád tě vidím jak je
příště někde posedíme dneska mám peklo.
Ahoj – tak já letim, měj se
řekne dávno oba víme jen aby se něco
řeklo.
V Plzni existovala skupina Mahagon a v té
byli kytarista Oldřich Říha a baskytarista Jiří Šindelář. Tihle dva se spojili
s bubeníkem Anatoli Kohoutem a vznikl Katapult. To nebylo tak přímočaré.
Říha byl „starý bigbít“. Ten už něčím prošel. Především byl ve skupině The
Sinners. Ta ale byla někde jinde, než v okolí Plzně. Existovala již v roce
1965 a
byla v Českých Budějovicích. V ní hrál Olda Říha sólovou kytaru a
zpíval. Doprovodnou kytaru hrál František Hubač. Také zpíval, stejně jako i
baskytarista Bohuslav Vávra. Bicí obsluhoval další zpěvák Petr Doležal. The
Sinners hráli převzatý repertoir The Cream, The Who a The Smokie. Převzaté
skladby doplňovali svými vlastními. Jenže Sinners skončili a Říha se objevil v plzeňském
Mahagonu.
Anatoli Kohout byl již také harcovník. S Říhou a Šindelářem se
spojoval po tom, co se rozpadla doprovodná skupina Viktory Sodomy.
Nově vzniklé Trio Katapult doprovodilo Viktora Sodomu při nahrávání
třech singlů. První dva natočila Studiová skupina Katapult v pražském
studiu Supraphonu Mozarteu. Ten třetí se točil 9. července 1976 ve studiu
Československého rozhlasu v Ústí nad Labem. Tato studiová skupina byla ve
složení:
Oldřich Říha –
kytara, Jiří Stárek – bicí, Petr Michalík – baskytara a Pavel Větrovec –
klávesy.
Toto složení ale bylo jen pro
studiovou skupinu. Ta ještě chvíli spolupracovala se zpěvačkou Ludmilou
Podubeckou, jenže pak to Říha vše ukončil. Našla si spoluhráče a vznikl
Katapult ve složení Olda Říha – Jiří „Dědek“ Šindelář – Anatolij Kohout.
Úspěšné tažení republikou mohlo začít.
Prvním krokem bylo, že skupina
připravila program představení a předvedla jej ′KOMISI′. Protože byli úspěšní a
komisi se program líbil, dostali povolení vystupovat za peníze. Stali se z nich
profesionálové. Zpočátku koncertovali s trochu nesourodým repertoárem, ale
v roce 1976 vydali u Supraphonu první singl s písničkami Půlnoční
závodní dráha a Lesní manekýn. Následoval singl s písničkami Tichá pošta a
Já nesnídám sám. Tady hrál na bicí Jaroslav Kadlec.
Díky tomu, že
Katapult velmi pilně jezdil po Československu, neustále rostla jeho popularita.
I když kvalita textů byla docela mizerná, až primitivně jednoduchá a
prvoplánová, zvuk kapely či aranžmá skladeb bylo také na velmi nízké úrovni,
všechny nedostatky byly zastíněny neuvěřitelným úspěchem. V roce 1977 jim
Supraphon dovolil vydat další dva singly a pak již Supraphon svolil natočit LP.
Natáčelo se živě (sic!) posledního září a prvního října na koncertu
v Obvodním kulturním domě v Praze
4. Album vyšlo následujícího roku a byla to bomba! Album se jmenovalo Katapult.
První písničku otextoval M. Flanderka. Druhou udělal Ŕíha na báseň Františka
Gellnera Miluji severní nebe. A zbytek skladeb udělali Říha s textařem
Vostárkem. Album zahájila skladba Půlnoční závodní dráha. Pak následoval
Gellnerův text a potom skladby Hlupák váhá, Tvoje dlouhý vlasy, Stovky hotelů
či Vlaky v hlavě etc… LP bylo velice úspěšné. Oslovilo především učňovskou
a středoškolskou mládež té doby. Jednoduchý sound, rytmicky až primitivní, a
sólová kytara nedosahující kvalit Jimi Hendrixe či Billy Gibbonse ze ZZ Top, ba
ani leckterých československých kytaristů. Přesto Katapult dokázal vystihnout
svým jednoduchým soundem to, co chtěli jejich posluchači slyšet. Tomu ještě
pomohl svými texty Ladislav Vostárek. Album bylo tak úspěšné, že jej Supraphon
ve spolupráci s Artií vydal i pro zahraničí. Jen trochu změnili obal. A
texty byly anglické. Napsal je Vladimír Kočandrle, pozdější zakladatel a šéf
skupiny OK Band.
Katapult dokázal vyplnit mezeru, která v době komunistické
normalizace vznikla naprosto zákonitě. Byla to mezera mezi oficiální produkcí,
jež se vysílala v rozhlase a tím co vycházelo v Pantonu a Supraphonu
na singlech a LP deskách. Někdy. Když nastupující nová generace nenašla
zalíbení ani v umělecky vycizelovaném art rocku a nebo jazzrocku, zcela
zákonitě se musela upnout k prajednoduchému rockovému modelu. Tyto vazby a
vztahy dostaly Katapult až na vrchol ankety časopisu Mladý svět o Zlatého
slavíka.
Dalším albem Katapultu bylo album Katapult 2006. Toto album bylo v trochu
jemnější poloze než to předcházející. Všechny skladby napsal Olda Říha s Ladislavem
Vostárkem. Na album bylo zařazeno následujících deset skladeb: Až, Svobodárna,
Dvě růže krepový, Tvůj první mejdan, Čtyři díly noci, Jsi křehká, Kolotoč
velkoměsta, Jen jednu dostat šanci, Šel zvolna, Vojín XY hlásí příchod.
A nejznámější
skladbou se Až. A tady je text:
Až se bude psát rok dva tisíce šest
Až se všichni přestěhujem do obrovských
měst
Až dálnicí zeměkouli opředem
Až budem pyšni na všechno, co dovedem
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát:
Co děti, mají si kde hrát?
Až suroviny budem vozit z Měsíce
Až počasí bude řídit družice
Až budem létat na Venuši na výlet
Až za nás budou počítače přemýšlet
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát:
Co děti, mají si kde hrát?
Až budeme mít továrny i na stromy
Až umělá tráva bude před domy
Až zavládne v celém světě blahobyt
Až budem umět skoro všechno vyrobit
Pak bude možná pozdě ...
Nahrávání v květnu 1979 se ve studiu v Dejvicích účastnili i hosté. Svatopluk Čech přišel s tenorsaxophonem,
Viktor Janoušek a Miroslav Jelínek byli trumpetisté. Na perkuse bouchali Milan
Tutsch a Ladislav Vostárek. S kytarou byl ve studiu Ota Petřina.Štěpán
Žilka si zapískal a Tomáš Štern zahrál na akordeon. Album bylo neméně úspěšné.
O písničce Až nedávno mluvil Jaroslav Vostárek. Ten dělal Katapultu manažera.
To on vymyslel neslavnější slogan v historii Katapultu. Letos v roce
2006, má advokát Vostárek, šedesát let.
„Tehdy jsme často měli nějaké zákazy a nesměli jsme hrát, ale kdosi
mi řekl: Tak se domluv se svazáky, že pojedete na ten sokolovský festival
Politické písně. Já říkal, že je to blbost, že nemůžem, ale …“ A jeli. A právě
s novou písní Až. Vostárek prý nechtěl psát politicky angažovaný text, a
tak zabrousil do ekologie. „A jelikož jsem ročník ´46, tak mi došlo, že do
důchodu půjdu v roce 2006, což se rýmovalo se slovem měst – a už to jelo.“
Přinesl tehdy své verše Říhovi a ten byl nadšený. „Hned mě napadl rytmus a
melodie, ani jsem nemusel vzít kytaru do ruky. Ten text mi konvenoval, protože
byl nadčasový …″ Jak zpěvák, tak i textař byli fandové sci-fi literatury,
sečtělí ve verneovkách, a tak o textu mnohokrát přemýšleli. „Nejdřív jsem to
bral tak, že roku 2006 už nebudu na světě,″ vyprávěl Říha,“protože důchod, ten
se v té době rovnal smrti, konci.“ Jenže ono to docela uteklo a Vostárek
rozesílal legrační novoročenky s textem: „Rok 2006 měl být rokem mým a
Oldovým, ale vám ostatním taky trochu
přeju …“
V květnu 1980 album Katapult přetočil pro exportní divizi
Supraphonu Artii s anglickými texty, které dělal opět Vladimír Kočandrle.
V té době začali skupinu využívat i autoři a tvůrci z jiných oblastí.
V tomtéž roce o skupinu projevily zájem filmové ateliery Barrandov a tak
Katapult hrál ve filmu režiséra Milana Muchna Hon na kočku. Prozaik Pavel
Frýbort zpracoval období největší slávy Katapultu očima mladého učně, který
marně touží po kariéře rockové hvězdy do povídky Jen jednou dostat šanci.
Povídka vyšla v roce 1984.
Ovšem mezitím nastal obrovský útlum. Ten si nezpůsobila kapela. Od
roku 1980 až do roku 1985 si Katapulti moc neškrtli. Dostali zákaz. Jejich
prudce rostoucí popularita, úspěchy, a podle komunistických ideologů negativní
ovlivňování socialistické mládeže, to byly pravé příčiny zákazu vydávání desek
Katapultu. Až Aleš Sigmund a pan Malásek v Pantonu pomohli. V roce 1985
vyšel singl Motorka a Signál odjezd. Tím se povedla prolomit blokáda. Snad by
Říha mohl po letech prozradit, proč od Pantonu se Katapult opět vrátil k Supraphonu,
který vždy kolaboroval s komunistickými cenzory bez odporu. Jenže ať to bylo, jak to bylo, Katapult byl pojem. Jeho hudba
nebyla zcela sterilní, jako třeba hudba, kterou předváděly Kroky Franty
Janečka, ale oslovovala masy učňů i středoškoláků a ti jednoduché a přímočaré
texty Katapultu plně chápali a pojali je za své. A hudba? To bylo totéž.
Jednoduché a přímočaré, čitelné a rockově jednoduché.
Diskografie: https://www.discogs.com/artist/1241112-Katapult-4
To chce krém / Kdybych měl to
štěstí 1976, Supraphon,
V. Sodoma zpěv
Salón krásy / Snad jsem to já 1976, Su, V.
Sodoma zpěv
Móda / A to nás láká 1976, Su, V.Sodoma
zpěv
Půlnoční závodní dráha / Lesní
manekýn 1976, Su Kohout
Tichá pošta / Já nesnídám sám 1976, Su Kadlec
Vlaky v hlavě / Nalaď si
život do C dur 1977, Su Kadlec
Nebreč, kdyby za to stál /
Hlupák váhá 1977, Su Kohout
Katapult 1978,
Su Kohout
Katapult 2006 1979,
Su Kohout
… až / Svobodárna 1979,
Su Tutsch
Maturant / Jsou špatný dny 1979, Su
Katapult / Blues 1979,
Su
Katapult 2006 1980,
Su – Artia
Stovky motelů 1980,
sampler ″Hitšaráda″, Su
Motorka / Signál ″Odjezd″ 1985,
Panton Kadlec
Někdy příště / Na to zapomeň 1986,
Su
Každý kluk / Máš na boku
chmýří 986, Su Kadlec
Ty jsi někdy povaha / Žil jsem
jako boxer 1986, Su, Kadlec
Rock de luxe 1986,
Su
Inzerát / Modrý z nebe 1987,
Su Balcar / Pavel lopata
Třináctá komnata / Rock And
Roller 1988, Su Balcar
Pozor Rock! 1988,Su
Hit Album /SP 1976-1988/ 1988,Su
Spolkneme hada / V tom
nejedu 1989,Su Balcar
All I Want Is Change / Get It
High 1990, Su, Ronnie Animal
Hurley – vocal Balcar
Taste Of Freedom 1991,
Su
Prax53
Žádné komentáře:
Okomentovat