Lucifer
(1964
– 1966)
K založení skupiny Lucifer dopomohlo jedno hudební
oddělení Lidové školy umění v Brně.
Josef Procházka ji navštěvoval
za účelem zdokonalování se ve hře na akordeon. Jeho učitel vycítil
zájem o modernější formy hudby, než byly harmonikové etudy a lidové
popěvky, a seznámil jej s druhým návštěvníkem „lidušky“, kterým byl
Petr Němeček. Ten chodil posledním rokem do základní školy v Křenové ulici
a jeho spolužákem byl Stanislav „Hugo“ Káňa. Nejschopnějším ve hře na
kytaru se jevil Němeček, a tak mu byla přisouzena sóla a doprovod
zajistil Káňa. Procházka z inventáře hudební školy „vyfasoval
očesanou“ dechovkovou bicí soupravu, skládající se z velkého bubnu,
rytmického bubínku a jednoho činelu. Nastalo období rozebírání rádií
a klížení prkének na reproduktorové bedny. Trojice dostala příležitost
zkoušet v prostorách Lidové školy umění. V první polovině roku 1964
poprvé vystoupili na besídce školy, která se konala v kině
Jalta.V rámci kulturních akcí „devítiletky“ vystoupili do konce školního
roku ještě několikrát, a to především s kytarovými instrumentálkami,
ale i zpívanými písničkami, jejichž přednes zajistil v roli nejen
kytaristy, ale i zpěváka, Němeček. V září roku 1965 skupina
v tom čase získala na post baskytaristy Procházkova soukmenovce
z „učňáku“ Stanislava Filouše.
A tak byla bigbítová skupina Lucifer
na světě. Členové bigbítu Lidovou školu opustili a našli si
ke zkoušení prostory v zámečku Mitrovských v parku naproti
hlavního vchodu na BVV. Tou dobou se sblížili se starším bratrem
Němečka, Pavlem. Oba bratři Němečkové navštěvovali tutéž střední školu
a byli schopnými konstruktéry zvukových komponentů potřebných
k zajištění hudebního přednesu. Starší z Němečků při vystoupeních
obsluhoval zvukové přístroje a zastupoval skupinu, dnes bychom řekli,
v roli manažera.
Zanedlouho před mikrofon předstoupili
dva kamarádi bydlící v jednom domě v Trnité ulici v místě
dnešního příjezdu na parkoviště obchodního kompletu Galerie Vaňkovka. Byli jimi
Jan Buchta a Ladislav Králík. Ve
zpěvu se střídali, ale zpívali i společně ve dvojhlasném duetu.
Zřizovaní jim začala poskytovat Sdružená celopodniková organizace
Československého svazu mládeže ČSD. (Pro nepamětníky: Nejen politikou
se ČSM, toto mládežnické hnutí, zabývalo a často bylo
z iniciativy jednotlivců nápomocno k ušlechtilým skutkům. V té
době již nebylo zvykem nutit kohokoli k přílišným fanatickým úlitbám.) Aby
skupina mohla vystupovat na veřejnosti za úplatu, musela absolvovat přehrávky
takzvaných lidových hudebníků. K tomu bylo zapotřebí mít ve skupině
vedoucího se základní znalostí not a kapelnickými zkouškami.
A právě takovým člověkem byl nastávající strojvedoucí a saxofonista
Zdeněk Bár. Bigbítová skupina Lucifer vykonala 25. ledna 1965 úspěšně
v prostorách varieté Rozmarýn spolu s dalšími hudebními skupinami
potřebné přehrávky. Možnost zahrát si na veřejnosti dostala bigbítová skupina
v královopolském Besedním domě. Pravidelně zde vystupovala.
V šestašedesátém roce v létě je také ještě bylo možné viděl hrát
o nedělních odpoledních na brněnské Riviéře v altánku vedle tehdejší kolonády.
Na repertáru byly hity Beatles, Shadows a dalších podobných skupin. Vše
přerušila povinnost nastoupit vojenskou službu.
I když bigbítová skupina
Lucifer byla jen jednou z epizod v brněnském bigbítovém hnutí
šedesátých let, měla své přívržence, kterým vytvářela neopakovatelnou atmosféru
při jejich vyžití.
Po skupině se nezachovaly žádné
zvukové záznamy. Zůstalo jen pár fotografií.
podle Jiřího Donné Prax55
Žádné komentáře:
Okomentovat