V roce 1973 si Petr Klapka se
spolužáky z konzervatoře založil jazzrockovou skupinu. Jejich orientace
byla zpočátku nasměrována na hudbu skupin Blood, Sweet & Tears, Chicago a
nebo Tower of Power. Mahagon
spolupracoval do roku 1975 se zpěvákem Michal Prokopem. Vystoupili s ním i
na první Jazzrockové dílně na Pražských jazzových dnech.
Tehdejší
nejčastější obsazení skupiny bylo: Petr Klapka – baskytara, Jan Hála – klávesy, Adib Ghali – kytara a Jan Žižka nebo Ladislav Malina – bicí.
Dechovou sekci tvořili členové
Pražského Big Bandu. V roce 1976 se stala stálou členkou i Klapkova
manželka zpěvačka Zdena Adamová. Od té doby se Klapka s Mahagonem
soustředili na vlastní tvorbu a na občasných koncertech předváděli jak rozsáhlé
jazzrockové kompozice tak i kratší skladby.
První album Mahagon z roku 1978
obsahuje instrumentální jazzrockové kompozice s bohatým využitím široké
škály zpěvu Zdeny Adamové. Její zpěv je zde využit jako další nástroj. 9. – 18.
května Mahagon natáčel ve studiu Mozarteum pro Supraphon album. Ve studiu byli:
Jaroslav Šolc (flétna), Štěpán Koutník (basklarinet), Jan Hrubý (housle),
Zdeněk Šedivý a Jindřich Parma (trubky), Jiří Niederle (saxofony), Bohuslav
Volf (trombon), Jiří Jelínek (kytary), Michael Kocáb (klávesy), Ladislav Malina
(bicí) a Petr Klapka (baskytara). Zpívala Zdena Adamová.
Klapka byl velmi vytížen svými
aktivitami pro jiné hudebníky a tak Mahagon vystupoval jen sporadicky. Pokud
vystoupil, potom bylo obsazení s Vladimírem Severou – kytara a Ladislavem Malinou – bicí.
Později hrával Klapka v sestavě s Jiřím Nepomuckým (kytarista) a
Jaroslavem Bubeníkem (bicí).
Pod hlavičkou Mahagonu nahrál své
album Signál času Jan Spálený. Na tomto albu se pokusil Spálený zhudebnit verše
Vítězslava Nezvala. Album nahrávali 3. – 6. června 1979 ve Studiu A
Československého rozhlasu. Ve studiu tehdy byli Jan Spálený (zpěv, bastrubka,
basová tuba), Petr Klapka (baskytara a elektrická harmonika), Michal Pavlíček
(kytary), Zdenek ′Sarka′ Dvořák (kytara) a Vratislav Plachetka (bicí). Jako
hosté se na albu při nahrávání představili i Petr Kalandra (harmonika), Jan
Hrubý (housle) a Ladislav Malina (bicí). Toto album vydala po roce 1989 znovu
firma Sony/Bonton v roce 1997.
Další album bylo písničkové a
dostalo název Slunečnice pro Vincenta van Gogha a vyšlo také v roce 1980.
Natáčelo se ve studiu v Dejvicích ještě v témže měsíci, jako Edison.
Od 25. června do 6. července 1979. Zdena Adamová zpívala a Mahagon tentokráte
tvořili: Michal Pavlíček (kytary), Michal Kocáb (klávesy), Petr Klapka
(baskytara), Jiří Hrubeš (bicí a percussion) a Naďa Vávrová (conga a
percussions). Tuto sestavu doplnili ve studiu hosté: Zdeněk Šedivý ml. a
Jindřich Parma na trubky, Antonín Nachtman a Svatobor Macák se sopránsaxofony,
Jiří Sušický a Jiří Přibyl s trombóny, Pavel Drančák s tubou a
smyčcový orchestr. Ten si řídil Petr Klapka. Texty ke skladbám napsali Pavel
Vrba a Jiří Machek. Celé album se vyznačovalo neobvyklými harmonickými postupy
a skvělými aranžemi. Klapka v skladbách proplétá jazz s jazzrockem a
vážné hudby.
Hudba Petra Klapky se vyvíjela
slibně. Supraphon ještě vydal album a
manželé Klapkovi v roce 1980 zmizeli do emigrace ze socialistického
Československa směrem do USA. Zůstalo po Mahagonu několik desek, na které si vzpomene již
málokdo, ale pro milovníky a mladé hledače hudby sedmdesátých let je to vždy
velký zážitek poslechnou si Mahagon Petra Klapky... . . . .
Diskografie
Půlnoční bál / Červené korále 1976
Ve světle petrolejky / Motýlí
křídla 1976
Kvůli nám 1978
Oči 1978
Mahagon 1978
Hektolitr lásky / Svět je cítit
člověčinou 1979
Signál času 1980
Slunečnice pro Vincenta van
Gogha 1980
Signál času 1989
Diskografie na
Discogs: https://www.discogs.com/artist/105023-Mahagon
Prax52
Žádné komentáře:
Okomentovat