Miroslav Kefurt

Miroslav Kefurt

 

      Tento kytarista nebyl rock & rollovým či rockovým hráčem. Měl vlastní malou skupinu a kromě skládání a hry na trumpetu hrál se svým triem či kvartetem své skladby na kytary, které byly silně ovlivněny nahrávkami Les Paula.     

             
   Miroslav Kefurt se narodil 9. září 1920 v Praze. Pocházel z hudební rodiny. Jeho tatínek byl členem vojenské kapely a specialistou na dechové nástroje. Hudbě se začal věnovat až na střední škole, kdy se učil na trubku a také hrál v amatérském orchestru, kde získal své prvé hudební zkušenosti. Na začátku čtyřicátých let jej angažoval do svého velkého orchestru Bobek Bryen. Zde nepobyl dlouho, potože byl za II světové války totálně nasazen a později se stal členem orchestru Kurta Engela. Hned po skončení války se stal trumpetistou v nově utvořeném orchestru Kamila Běhounka, kde se poprvé začal uplatňovat i jako kytarista. Ačkoliv začal studovat hru na kytaru, stále jeho hlavním nástrojem zůstávala trubka, nakrátko působil v Septetu Arnošta Kavky, orchestru Stanislava Kukačky. V roce 1947 přešel do orchestru Karla Vlacha, kde hrával až do konce roku 1954.

            Po odchodu od Karla Vlacha si Kefurt založil vlastní skupinu, kde se věnoval již hře na elektrickou kytaru a se kterou pořádal zájezdy a vystoupení. V roce 1959 nahrával poprvé se svou skupinou (již v obsazení kytara, basa, piano a bicí) pro tehdy monopolní gramofonovou firmu Supraphon, tehdy natočil např. své vlastní skladby jako Kytarová samba či Kytarové boogie, se svojí skupinou doprovázel i zahraniční zpěvačky Lucienne Boyer a Chinita Rivero při jejich vystupování v Československu.

            V roce 1960 přijal nabídku z Německé demokratické republiky od Güntera Gollatsche, vedoucího Tanečního orchestru berlínského rozhlasu. Zpočátku působil v Berlíně na plný úvazek, ale od roku 1961 spolupracoval s rozhlasovou kapelou na zájezdech a při nahrávání pro východoněmeckou gramofonovou společnost Amiga. Při pobytech v Praze nahrával nadále se svou skupinou, pokoušel se o styl, který využíval v USA kytarista Les Paul, jednalo se o nahrávky, kdy za použití playbacku natáčel kytarové party do více stop, za doprovodu bicích a basy. Tímto způsobem byly natočeny jeho vlastní skladby jako Půlnoční boogie, Procházka s paraplíčkem, nebo známá píseň Karla Mareše Oliver Twist či úprava ruské lidové písně Políčko, Pole. Zajímavostí je použití eletrifikované mandolíny v některých skladbách. Poslední nahrávky s jeho skupinou vznikly v roce 1964, poté se věnoval spíše studiové práci, ať již doma (spolupráce s orchestrem Karla Vlacha či Tanečním orchestrem československého rozhlasu), nebo v Berlíně.

           Miroslav Kefurt po okupaci Československa Sovětským svazem a jeho vazalskými státy v srpnu 1968 odešel i s rodinou do emigrace, nejprve do Kanady, později do Kalifornie v USA, kde byl 21. srpna 1977 i s manželkou zavražděn. Tady v ČSSR kolovala zvěst, že je zavraždil vlastní syn. Není to však pravda. Kefurt mladší rodiče našel. Nikdy nebyl v policejní vazbě. Nikdy nebyl obviněn. Vražda jeho rodičů nebyla nikdy objasněna. Obvinění Kefurtova syna z vraždy v Československé socialistické republice pravděpodobně rozšířila tajná policie Stb, aby jej zdiskreditovala.
(Na tyto skutečnosti mě upozornil Jiří Donné Smýkal z Brna)

Nahrávky Miroslava Kefurta jsem objevil na adrese  http://sixtiesemporium.blogspot.com/

Archiv

Prax⁵⁷