Peter Lipa
V Prešově se narodil 30.
května 1943 budoucí vousatý bluesový a jazzový zpěvák, organizátor, skladatel,
manager a promotér, dramaturg také publicista Peter Lipa. V roce 1968 se
stal inženýrem neboť úspěšně absolvoval Stavební fakultu SVŠT v Bratislavě.
Stavařině
se moc nevěnoval, protože od roku 1968 až do roku 1977 pracoval jako hudební redaktor v Československém rozhlase Bratislava. V 77. skončil a začal působit jako zpěvák na volné noze. Hudební vzdělání Peter získal na LŠU v Prešově, kam chodil na housle. Později chodil na hodiny zpěvu v Bratislavě k Františkovi Tugendliebovi. Od začátku osmdesátých let se Peter Lipa umísťoval mezi nejlepšími evropskými jazzovými zpěváky. Alespoň podle Mezinárodní jazzové federace Jazz forum. V posledních letech se dopracoval k nadstylovému projevu, kdy nevíte, zda je to šanson, jazz či bluesová balada.
se moc nevěnoval, protože od roku 1968 až do roku 1977 pracoval jako hudební redaktor v Československém rozhlase Bratislava. V 77. skončil a začal působit jako zpěvák na volné noze. Hudební vzdělání Peter získal na LŠU v Prešově, kam chodil na housle. Později chodil na hodiny zpěvu v Bratislavě k Františkovi Tugendliebovi. Od začátku osmdesátých let se Peter Lipa umísťoval mezi nejlepšími evropskými jazzovými zpěváky. Alespoň podle Mezinárodní jazzové federace Jazz forum. V posledních letech se dopracoval k nadstylovému projevu, kdy nevíte, zda je to šanson, jazz či bluesová balada.
Lipa nebyl vždy jazzman a bluesmen.
Prošel mnoha slovenskými skupinami. Od roku 1963 působil Peter ve skupině Struny. Byla to
skupina, ve které hráli studenti architektury a studenti stavařiny v Bratislavě.
Daniel Winter a Rastislav Vacho hráli kytary. Na baskytaru hrál Bruno
Beiszetzer a Lubomír Dolinský byl bubeníkem. S Vachom pak Peter Lipa
spolupracoval dlouhé roky.
Další skupinou byla Istropolitana. To byla další
studentská skupina. Tady začal Lipa
zpívat skladby Ray Charlese, rhythm and blues a soul. Složení bylo
následující: Ervín Padušický – trombón, John Turi-Nagy – saxophon, klarinet,
Rasťo Vacho – kytara, Tono Vičan – bicí, Andrej Šebo – basa, Ivan Rupeldt –
klávesy. Tady byl Lipa v sezóně roku 1967.
Ještě v roce 67 založil skupinu Blues Five. Skupina
vystupovala v letech 1968 až 1969. Členy byli Peter Koreň – klávesy, Rasťo Vacho – kytara, Dušan
Hájek – bicí, Fedor Letňan – baskytara. Postupem doby se v ní vystřídali i
Miro Šebo – basa, Jaro Filip – klávesy, Janko Lehotský – klávesy,
Ivan Nagy – trubka, Milan Talaj – saxophon a Dušan Valihora – basa. V roce
1968 byli Blues Five na pražském 1.
československém beatovém festivalu. A zabodovali! Získali ocenění ″Objev roku.″ V Lucerně se tenkrát nahrávalo a tak v roce 1969 vyšly u firmy Panton dvě EP desky, na kterých byly zaznamenány i dvě live nahrávky Blues Five. Technická kvalita je prachmizerná, ale jakousi výpovědní hodnotu mají. Do černého vinylu byly zaznamenány skladby The House of the Rising Sun a The Day in My Life. Supraphon vydal sampler 2. čs. Beat festival a zařadil na něj skladbu I Don´t Need No Doctor Johna Mayalla. Tady je živá nahrávka lepší. Ze všech tří nahrávek je slyšet orientace na blues a rhythm & blues. Tehdy to pro festivalové publikum další slovenská bomba. V roce 1998 došlo revitalizaci Blues Five v původním obsazení s baskytaristou Dušanem Valihrachem.
československém beatovém festivalu. A zabodovali! Získali ocenění ″Objev roku.″ V Lucerně se tenkrát nahrávalo a tak v roce 1969 vyšly u firmy Panton dvě EP desky, na kterých byly zaznamenány i dvě live nahrávky Blues Five. Technická kvalita je prachmizerná, ale jakousi výpovědní hodnotu mají. Do černého vinylu byly zaznamenány skladby The House of the Rising Sun a The Day in My Life. Supraphon vydal sampler 2. čs. Beat festival a zařadil na něj skladbu I Don´t Need No Doctor Johna Mayalla. Tady je živá nahrávka lepší. Ze všech tří nahrávek je slyšet orientace na blues a rhythm & blues. Tehdy to pro festivalové publikum další slovenská bomba. V roce 1998 došlo revitalizaci Blues Five v původním obsazení s baskytaristou Dušanem Valihrachem.
Další kapelou byl Lipovi Orchester Gustáva Offermana.
Tady působil jako zpěvák a kytarista v letech 1969 až 1971. Na dalších pět
let potom zakotvil v kapele The Revival Jazz Band. To byly
sezóny 1972 až 1977. V následujících letech Peter Lipa hraje v různých
skupinách, které jsou česko-slovenské. Tak prvně je to Combo Petera Lipu (1977-90)
V původních sestavách hráli mimo jiné Peter Breiner – klavír, Stanislav
Herko / Vladimír Kulhánek – baskytara, Cyril Zeleňák – bicí, Ondřej Konrád –
foukací harmonika. Toto album dokumentuje je album Neúprosné ráno (1984).
Koncem 90. let začal Lipa spolupracovat s mladšími hudebníky: Borisem
Urbánkem (ze skupiny TUTU), Andrejom Šebanom a s dalšími předními
instrumentalisty (Ján Fabrický – bicí, Anton Jaro – baskytara, Juraj Bartoš –
trubka, Karol Lago – saxophon, Miroslav Binder – klávesy).
Tehdy již bylo zcela jasné, že Lipa
je orientován na blues, rhythm & blues, jazzrock, funky a soul. Tuto etapu
dokumentují alba Je to stále tak (1990) a Naspäť na stromy, jež nahrál s Andrejem
Šebanem v roce 1995. Jenže tyto
aktivity Lipovi nestačily, nebyl vytížen a tak ještě působil ve skupině
Lipa-Andršt Blues Band. To bylo v letech 1980 až 1986. Tady si Lipa zpíval
moderní elektrické blues prvky funky a jazzu. Skupina byla velmi populární a
byli vždy velmi vítáni na festivalech rockových, bluesových i jazzových.
Vstupovali nejen v tehdejším Československu, ale i v okolních
státech. Polští bluesmeni na tuto kapelu dodnes vzpomínají. Jejich živá
vystoupení byla pověstná svým drivem, nasazením hudebníků i perfekcionalismem.
Kromě Luboše Andršta a Petera Lipy ve skupině hrávali Vladimír Kulhánek na
baskytaru, Ondřej Konrád na harmoniku, Zdenek Zdenek na piano a synthezátor,
Jan Kubík na saxophon (než emigroval), Boris Urbánek na Fender piano, Aleš
Charvát na baskytaru a nebo Pavel Kozma u bicích. A nebo i Michal Gera na
trubku, Dušan Hájek s percussion, Jaromír Helešic na bicí.
V roce 1984 vyšlo skupině album Blues z lipového dřeva. Zde nahráli vlastní skladby i klasiku. To bylo třeba Tabacco Road, ovšem s českým textem Pavla Kopty Můj rodný dům. Dva texty napsal Milan Lasica (Blues o neistom návrate a Tulák z prázdného města). Zbytek napsal jeden z géniů českých textařů, předčasně zesnulý Pavel Kopta.
V roce 1986 nahrál Blues Band ve studiu v Hrnčířích
album Škrtni co se nehodí. Na albu byly jen vlastní skladby vyjma traditionalu
Nobody Knows You When You´re Down & Out. Hudební materiál dodali Andršt a
Lipa. Texty napsali Zdenek Rytíř, Ján Štrasser, Martin Sarvaš a Pavel Kopta.
U Supraphonu vyšla v roce 1987 LP Blues Office, kde uvedli
pouze klasický bluesový a rhythm & bluesový materiál. Pro Artii vyšlo album
s původními anglickými texty, ale pro vnitřní trh Supraphon vydal album s českými
texty Ondřeje Hejmy.
Po ukončení činnosti Blues Bandu si Lipa zpíval v T+R Bandu
dlouhých devět let od roku 1986. Toto seskupení vzniklo spojením dvou
revivalistických skupin. Nového tradicionálu a Revival Jazz Bandu. Kapela měla
na programu repertoir swingový, bluesový i rock&rollový. To bylo pro
publikum velmi přitažlivé a tak kapela hrála po celé Evropě. Hlavně v Německu,
Švýcarsku, Holandsku a Finsku. Byli v Alžírsku i USA! Ovšem nejradši
vyhrávali v bratislavské pivnici Stará piváreň, kam na ně jezdili
posluchači z Moravy a Čech! Členy T+R Bandu byli:
Anton Rakický –
banjo
Alojz Bouda –
klavír
Fedor Frešo – el. Kontrabas
/ Stanislav Herko – baskytara
Štefan „Piťo“
Popluhár /Karol Sucháň – bicí
Juraj Lehotský –
trubka
Vladimír Vizár –
trombón
Jaroslav „Country“
Červenka – klarinet, altový saxophon
Všechno jednou
končí a tak skončil i T+R Band v roce 1995.
Peter Lipa do dnešních dnů v jedenadvacátém
století zpívá svou specifickou směs blues a jazzu, šansonu i funky, rocku či
jazzrocku. Jeho další kapely kde zpíval byli Peter Lipa Band a zároveň Lipa –
Šeban Band (obě seskupení 1997 – 1998), Lipa – Buntaj Gašpar Žáček Band (1999
až do dneška!).
Lipa nikdy
nezpíval čistý rock & roll a nebo rock. Jenže nesmíme zapomenout z čeho
rocková hudba a všechny její odnože a větve vyrostly – z blues. To je ten
spojující prvek jazzu i rocku. Proto Peter Lipa patří do historie
československého rocku.
Prax52
Žádné komentáře:
Okomentovat