The Matches of Lead

The Matches of Lead

Skupina Olověné zápalky a nebo Olověné sirky, existovala jen v letech 1970-1971.  

Pokračování této skupiny bylo v podobě skupiny Dikce. A to byla zpěvačka Markéta Procházková a Dikce. Jenže Markéta Procházková předčasně zemřela v roce 1973.

A takto mluví o skupině kytarista Jiří Hradecký:

„Kapela byla velmi úspěšná i na mnoha soutěžích a přehlídkách. Měla vlastní repertoár. Hudební aranžmá a improvizace předběhly dobu, kdy ostatní hráli jen převzaté skladby. Hned po vzniku kapely jsme získali 2. místo v BEAT SALONU 1970, když zpěvačka byla schopna vymýšlet a zpívat melodii s anglickým textem i k okamžité náladě a vývoji improvizované hudby. S vlastním repertoárem, ponechávajícím volnost momentálním nápadům, jsme vyhráli Beat Cup 1971, atd. Hráli jsme po klubech, na tancovačkách i v baru, na koncert v klubu na Strahově si s námi přišel zahrát i tehdy nejlepší saxofonista na světě John Surmann, který v Československu hostoval a natáčel se svým jazzovým triem.“

Komentář k fotografii:

Vysoké Tatry, tábor CKM, hraní za stravu, ubytování a 11,- Kč denně

zleva: Jiří Hradec, Tonda Vosátka, Jerry Tomášek, Markéta Procházková

Obsazení skupiny bylo:
Jiří Hradec - vedoucí, sólová kytara, baskytara, zpěv, hudba, hudební aranžmá
Markéta Procházková - zpěv sólo, hudba, texty, (zemřela v r. 1973)
Jerry Tomášek - baskytara, španělka, hudba (dřív Tom Cats, Kocouři (Čelákovice), potom Extempore)
Petr Petržilka - bicí (dřív The Double Times, Tom Cats, s Matches BEAT SALON 1970, pak Dekameron)
Tonda Vosátka - bicí, zpěv (s Matches na BEAT SALON 1971, později Ohaři)

      

   Po rozpadu skupiny přešel kytarista a skladatel Jiří Hradec do skupiny Jaromíra Neduhy Extempore. S Neduhou se totiž znal Hradec již před rokem 1967 než musel na vojnu (v letech 1967 -69). Za jeho působení v Extempore vznikly  pořady Pohřeb funebráka (Plesnivé embryo) a Azbestový guláš.

V pozdějších letech Jiří Hradec jako studiový hudebník složil skladby pro Lucii Bílou, Petru Černockou, Dalibora Jandu. Hrál v u Petra Nováka v George and Beatovens, u  Kučerovců, v Extempore, v divadelním orchestru  F. Havlíka v Semaforu,  v Kardinálech Zdeňka Merty. A dokonce byl kytaristou ve skupině Kroky M. Davida.

         Ve svém studiu ale nahrával  pro Supraphon i Panton takové skupiny a interprety, jako  byli Laura a její tygři, Visací zámek, Krásné nové stroje, Kern, Dux, Dybbuk, Panika, Garáž (včetně vítězné skladby MIDEM 1993), Lucie Bílá, Jiří Dědeček, Jimi Čert, Karel Peterka, Jaroslav Neduha, Mustangové, Katapult, Karamel, Golf, Orient a desítky dalších. Remastroval 8 LP The Plastic People. A ještě skládal doprovodnou instrumentální hudbu, pro použití v rozhlase i televizi, jako hudební předěly či podkresovou.

Prax⁵⁷