v kapse měl peří
a z noční mlhy síť
Počítal stromy v prastarých alejích
nosíval amulet
s divným znamením …“
(Hynek Žalčík)
Progress Organization
V Brně se dali na začátku 1969 dohromady muzikanti, kteří
chtěli vybočit ze zajetých kolejí klasického rocku té doby. Kytarista skupiny
Synkopy 61 Pavel Váně a bubeník skupiny Atlantis Zdeněk Kluka se domluvili na
tom, že založí novou skupinu. V několika dnech se k nim připojili
další dva a kapela byla pohromadě. The Progress Organization byli Zdeněk Kluka
– bicí, Pavel Váně – zpěv a kytara, Janem Sochorem – klávesy a Emanuelem
Sideridisem – basová kytara. Nějakou dobu spolu zkoušeli a zároveň dávali
dohromady vlastní autorský repertoár. Ovšem pánové dělali velice zajímavé
aranže převzatých skladeb. Na jejich repertoáru byly skladby Vanilla Fudge,
Cream, Beatles. Jak překopali Lennonovo a McCartneyho We Can Work It Out si poslechněte. V této skladbě se
projevil jako vynikající zpěvák, který na našem rockovém nebi chybí dodnes,
Emanuel Sideridis. Začátek skladby sice navodí atmosféru rockové palby, ale
Sideridis začne zpívat, nevíte, zda to není Joe Cocker a nebo Tom Jones či snad
David Clayton-Thomas? Jakmile měli pohromadě základ pro koncertní vystoupení –
začali vystupovat po brněnských klubech. Jejich renomé bylo po pár koncertech hodně
vysoko a hned od začátku byli na špici nejen brněnské rockové scény, ale
zaujali posluchače v celém Československu. To dosvědčuje druhá cena
z 1. slovenského beatového festivalu v Bratislavě (jedničkami bylo
Collegium Musicum), a další ocenění v březnu 1970 na Jazzuniversiádě
v Českých Budějovicích.
Poprvé se do studia dostali již v roce
1970. Nevím přesně kdy, ale firma Discant, působila pod hlavičkou studentské
organizace, jim vydala EPS (Extented Play Special) se skladbami Klíč k poznání, Snow In My Shoes a Fortune Teller. Skladby psali všichni členové skupiny a anglické texty dodával
brněnský textař René Trejtnar. Všichni členové skupiny se shodli na tom, že
nebudou programově dělat klasickou formu rockové skladby. Skladby neměly formu
sloka-sloka-refrén-sloka –refrén, nebo tak nějak.
Nástup se skupině povedl dokonale. Od
3. do 9. ledna 1971 v Praze Dejvicích natáčeli již pro Supraphon a pod
hlavičkou spolupráce s Hi-FI klubem Svazarmu své první LP. Po neshodách se
schvalovací komisí Supraphonu dostala deska název Barnodaj. Jenže jak to bylo obvyklé v socialistickém
hospodářství. Deska vyšla v době, kdy skupina již neexistovala. Jenže to
spousta posluchačů vůbec nevěděla. Posluchačstvo bylo nadšeno a LP přijalo skvěle.
Kritika desku přijala skvěle také. Jednu stranu desky udělala skupina s českými
texty Petra Ulrycha. Již názvy skladeb byly mnohoříkající: Jako Helios, Ikaros,
Strom, Argonaut a Ptáčník. To bylo excelentní číslo baskytaristy
Emanuela Sideridise. Vypjatý temný baryton – tomu každý věřil, že krmí ptáky
jedem a kamením. Tento text napsal producent Hynek Žalčík. Na druhé straně
desky ale byl stejně kvalitní a pozoruhodný materiál. Skladby zpívány jen
anglicky, ovšem částečně znovu vlastní skladby. Druhou stranu zahájila více než
zajímavě aranžovaná skladba Beatles We Can Work It Out. Další skladba bylo Time od Kluky/ Trejtnara. Pak zařadili skladbu
od Cream I Feel Free. A znovu vlastní A Lovely Day. Stranu
zakončila instrumentálka Zdeňka Kluky Good Bye.
Kapela Progress Organisation byla mezi posluchači slavná, ale ve
skutečnosti její členové již nějakou dobu hráli v doprovodných kapelách
brněnských zpěváků. Sochor byl u Marthy a Teny Elefteriadu. Kluka byl u Boba
Frídla a Sideridis hrál basovku ještě v únoru 1971 v brněnské kapele Albatros Jana Milloniga a Karla
Antonína. Potom se mu povedlo vycestovat do rodného Řecka.
Barnodaj
Členové skupiny se potkávali jen na jam sessions v orchestru
Gustava Broma ve studiu. Jenže Zdeněk Kluka se nevzdal a přišel s projektem
Mauglí. Dal dohromady kapelu pod názvem Barnodaj. Ale jen studiovou. Tvořili
ji Pavel Pelc místo Sideridise, Kluka, Váně a Sochor. V průběhu let 1976 a 1977 vznikla ve
spolupráci s textařem Pavlem Koptou deska Mauglí. Po hudební stránce se projevil mohutný vliv art rocku. A
prvního syntezátoru, který se zde objevil – moogu. Jako hosté si na desce
zahráli i Martin Kratochvíl (na moog), Jan Kubík (na tenorsaxofon) a Jiří
Burian (na sitár). Kluka se svou sestavou vydal desku, v roce 1978, která
neměla v Českých zemích obdoby. To byla druhá překvapující deska z Brna.
Progres 2
Ve
druhé polovině roku 1977 zorganizoval Kluka
novou sestavu skupiny a ta již vystupovala pod názvem Progres 2. Skupinu
tvořil Zdeněk Kluka na bicí a zpěv, Pavel Váně – kytara a zpěv, Pavel Pelc –
baskytara a zpěv, Miloš Morávek – kytara a zpěv a Karel Horký – syntezátor.
Tahle parta spolu s textařem Oskarem Manem a režisérem Petrem
Scherhauferem vytvořili rockovou operu Dialog
s vesmírem, na které se podíleli obrovským kusem práce i výtvarníci
Boris Mysliveček, Václav Houf a Jan Dungel. Jako kameraman se ukázal v plném
lesku Karel Slach. S tímto představením vystupovala kapela až do roku
1980.
V roce 1981 začala skupina vystupovat v novém obsazení.
Odešel Pavel Váně a na jeho místo nastoupil Roman Dragoun. Skupina začala také
pracovat s novým textařem – Vladimírem Čortem. Tento tým vytvořil další
projekt – Třetí KNIHU džunglí. S tím to programem pak objížděli republiku
do roku 1983. Tehdy skupinu opustili Dragoun a Morávkem. V nové obsazení
se kromě Kluky a Pelce objevili Aleš Bajer (kytara a zpěv) a Peter Peteraj
(kytara). A v této sestavě s Vladimírem Čortem a výtvarníky
Vladimírem Ambrožem a Oldřichem Schillerem vznikl další projekt – Mozek.
V roce 1985 nahradil Peteraje Milan Nytra (klávesy).
5. až 9. ledna 1987 byla skupina Progres 2 ve studiu Mozarteum a
pro Supraphon natočila desku Změna! Deska vyšla v roce 1988.
Za dlouhou dobu existence prošla tvorba skupiny markantním stylovým
vývojem. Personální změny byly více než časté. Z původního obsazení zůstal
jen Zdeněk Kluka. V prvním období existence Progress Organisation se
skupina orientovala pod vlivem některých vzorů, hlavně Vanilla Fudge, na
rockovou hudbu využívající překvapivých změn a kontrastů, bránících posluchači
v přijetí recepčních stereotypů.
LP Mauglí přinesla melodický rock jenž využíval zajímavých
barevných kombinací. Při nahrávání použili sitár. Největší úspěch měl soubor s rockovou
operou Dialog s vesmírem. Na
singlech pak byly vydány skladby Píseň o jablku / Muzeum planety Země, Rozhovor s centrálním mozkem / Výkřik v Proxima Centauri. Koncipování vystoupení skupiny do podoby
komponovaného audiovizuálního pořadu bylo na naší scéně novinkou. V hudební
složce se projevila asimilace některých jazzrockových prvků. V rozsáhlých
plochách bylo využito improvizace i prokomponovaných úseků. Ačkoli nepřinesla
hudba Dialogu s vesmírem výraznější stylové výboje, ve spojení v vizuální
složkou nepostrádala působivost.
Třetí
kniha džunglí nedosáhla
parametrů předcházejícího pořadu. Ani po hudební ani po textové stránce.
Rozmělňování známých postupů se negativně projevilo zvláště ve studiové verzi
celého projektu na LP. Tam nemohla pomoci vizuální část.
Mozek byl o poznání změněn. Hudební plochy se
značně zkrátily. Celkový sound se projevil především ostináty, přesnou rytmikou
a zvukovou syrovostí, což byl zřejmě vliv nastupující nové vlny. Také scénické
ztvárnění pořadu se značně zjednodušilo.
Program Progres 2 představoval naprosté opuštění koncepce rockové
opery a návrat k písničkovému programu.
Skupina natáčela v Československém rozhlase,
Československé televizi a také v Polské televizi. Pro brněnské Divadlo na
provázku natočila hudbu k několika inscenacím. V roce 1988 proběhlo po republice velké
turné, kterého se účastnili všichni bývalí i stávající členové Progress. Potom
jsme o nich mnoho neslyšeli, ale hned v roce 1990 vydali LP Otrava
krve. Na obálce byl „velmi vtipně“ udělaný J. S. Stalin a názvy
skladeb mluví za vše: Pochod plášťů ve větru, Všichni se budeme mít, Tři dni
boje či Požár věžní těže … a další
Skupina natočila desku v obsazení: Zdenek Kluka – bicí, zpěv,
Milan Nytra-klávesy a zpěv, Pavla Dvořáčková – zpěv, Libor Dunovský – baskytara
a Mirek ’Merryl’ Sova – kytara a zpěv. Potom zase o ní nebylo mnoho slyšet. Jak
se dá zjistit díky internetu, skupina existuje a sporadicky koncertuje.
Její přínos pro československou rockovou scénu je nesporný. Od
jejich prvního singlu u studentského Discantu posluchače překvapovali. A
překvapovali hodně. Překvapovali Čechy, Slovensko i Polsko. O Moravě nemluvě.
Ještě nyní, v roce 2011, sporadicky vystoupí na významném
rockovém festivalu v České republice.
Hudební ochutnávka
Diskografie:
Progress Organisation
Klíč k poznání, Snow In
My Shoes
Fortune Teller 1970,
EP, Discant
The
Progress Organisation 1 971, LP, Supraphon
Barnodaj
1971,
LP, Supraphon – Artia
Progres 2 nebo Progres II
Roentgen 19:30 / V zajetí
počítačů 1978,
SP, Panton
Píseň o jablku / Muzeum
planety Země 1980, SP, Panton
Dialog s Vesmírem
Rozhovor s centrálním
mozkem
Honička
Výkřik v Proxima centauri 1980, EP, Panton
Dialog
s Vesmírem 1980, LP, Panton
Člověk stroj / Že tvých vlasů
v ní se dotýkám 1981, SP, Panton
Muž, který se podobá odvrácené
straně měsíce /
Neznámé nevpouštěj dál 1982, SP, Panton
Třetí
kniha džunglí 1982,
2 LP, Panton
Nech je být / Normální závist 1983, SP, Panton
The
Third Book Of Jungle 1983, 2 LP, Panton
Kdo je tam / neznámý génius 1984, SP, Panton
Mozek 1984, LP, Panton
Máš svůj den / Co se děje u
Matěje 1985,
SP, Panton
Už nemluv / Vrať se zpátky,
léto mé 1986, SP, Panton
Změna
! 1988,
LP, Supraphon
Otrava
krve 1990,
LP, Panton
Třetí
kniha džunglí 1992,
CD, Bob J Production
The
Progress Organization – Barnodaj 1993,
CD, reedice – Monitor
Mauglí
1993, CD, reedice-Monitor
Dialog s vesmírem 1993
– Monitor, remasterovaný záznam koncertu z premiéry 27.2.197
Progres 1993
– Monitor – CD – speciál k 25. výročí skupiny, (čtyři nově nahrané
skladby
– „Píseň o jablku“ – unplugged, „Ptáčník“, „Mauglí“,
Planeta
Hieronyma Bosche II“ – s textem)
Rockové balady 1993,
Monitor, CD sampler, nová píseň „Mladé vdovy
Hudba 1995,
Popron – CD sampler „“ – unplugged live „Píseň o jablku“
Franta & Rudy1997, FT Records, CD
sampler „Franta & Rudy“, Rocky Mama – live,
Franta & Rudy
nevydaná skladba, spoluautorem
textu je Franta Kocourek
Dialog
s vesmírem 1999 – Bonton, verze Panton 80 +
3 x bonus (SP „Píseň o jablku“,
Roentgen
19:30“, „Planeta Hieronyma Bosche II“ – verze 99)
Mozek + Změna 2000, Bonton, dvě CD
Mozek + Změna 2000, Bonton, dvě CD
podle Miroslava
Baláka
Žádné komentáře:
Okomentovat