Vladimír Padrůněk
Na počátku sedmdesátých let
v Československu vyrostli geniální muzikanti a nezůstalo po nich téměř
nic. Po Vladimírovi Padrůňkovi se nahrávky zachovaly a my po letech oceňujeme
jeho hráčkou vyzrálost, vkus a skladatelské umění a platilo, že nejlepší baskytaristé jsou Ing. Vladimír „Guma“ Kulhánek, Jiří Veselý a třetím byl Vladimír Padrůněk.
Ovšem spontanieta a hluboký prožitek hudební, to neměl ani Guma či Jirka.
Spontánním projevem připomínal Vladimír Jaco Pastoria z Weather Report. A
snad to platí dodnes.
Vladimír Padrůněk se narodil 17. února 1952
v Praze. Jako většina dětí té doby chodil do
Lidové školy umění na housle. Jako kluk na základní škole začal hrát na
elektrickou kytaru, ale již ve čtrnácti letech objevil kouzlo elektrické
baskytary. Na baskytaru jej nikdo neučil, ale cvičil sám. Zřejmě byl "od přírody" dobrým
baskytaristou, protože se objevil ve skupině Pavla Sedláčka Colour Images.
V té době, na konci šedesátých
let, nezpíval Sedláček rock & roll, zkoušel skladby z repertoáru
amerických Blood, Sweet & Tears a neboVanilla Fudge (You Keep Me Hangign´
On - v archivu je
nahrávka ze singlu vydaného v Supraphonu).
Ještě v roce 1969, po rozpadu Colour Images, se stal
Vladimír baskytaristou skupiny Exit. V Exitu tehdy byli kytaristy Luboš Andršt a Slávek Janda.
 |
| The Colour Images |
Vladimír v Jazz Q Martina
Kratochvíla.
V roce 1971 obměňoval Martin Kratochvíl sestavu skupiny.
Vladimir nastoupil na post
baskytaristy. Kratochvíl si Padrůňka
vyzkoušel a jako zkušený jazzový
skladatel i hráč rozpoznal talent Vladimíra.
Kratochvílovi se podařilo prodrat se se svými Jazz Q do nahrávacího
studia a na natočit pro firmu Panton, na evropské poměry, převratné album Pozorovatelna. Vladimír
přispěl na album skladabami Pori 72 a Trifid.
Album bylo
přímým odkazem na první album Milky Way Josepha Zawinula.
Klávesáka, který sekundoval Miles Davisovi, a měl kořeny v Československu.
Po II. Světové válce, jako rakušan, studoval hudbu v Praze!
Vladimír měl neustálé problémy s komunistickým režimem.
Profesionální baskytarista z jazzrockové skupiny měl vlasy až na záda, byl
spontánní, žil hudbou a měl papíry na to,
že je profesionálním hudebníkem a je ve svobodném povolání! Měl smůlu
v tom, že jeho tatínek byl, v době tak zvaného pražského jara,
tajemníkem ministra vnitra! Tajná policie STB jej neustále pronásledovala a
šikanovala. Nedostal nikdy (sic.!)povolení k výjezdu do zahraničí, když se
Kratochvílovi povedlo získat pozvání na jazzový či jazzrockový festival
v zahraničí, díky jeho stykům z dob studií v americké Berckly
School of Music, Vladimír nemohl vycestovat. Místo něj jel náhradní
baskytarista.
Na albu Symbiosis měl skvělou skladbu Za světla do tmy. Vladimír byl jako baskytarista velmi
kreativní a neuvěřitelně pracovitý. Hodiny cvičil a cvičil. Útlý, vlasatý a
velice spontánní baskytarista byl na jevišti stejnou hvězdou jako zpěvačka Joan
Duggan, kapelník Martin Kratochvíl, či kytaristé Luboš Andršt nebo František Francl.
Vladimír, jako muzikant měl jeden dar. Dar k nezaplacení u
v šech kapel. Nedovedl hru hnát kupředu, ale dovedl ji neuvřitelně
zklidnit. Tak vytvořil napětí mezí bicími, basou a klávesami. Když se podíváte
na YOU TUBE, najdete tam jak Vladimírův vzor Jaco Pastoria, tak i jeden
unikátní záznam s Vladimírem. A když už budete na YOU TUBE, podívejte se i
na skupinu Free.
Byl
to naprostý samouk, pořád cvičil a trávil doma s basou i krásné slunné
dny - zkrátka hudbou žil na tisíc procent. Byl do ní až nebezpečně,
fundamentalisticky zamilovaný, dokázal o ní debatovat nekonečně dlouho, a to ho
přivádělo do jisté izolace od tehdejšího nemorálního světa. Nedělal kompromisy
- kupříkladu se nikdy nenechal ostříhat, což byl v oněch normalizačních dobách
skutečný projev svobody. Jako člověk byl otevřený, komunikativní, pozitivní,
spolehlivý, prostě ideální týmový hráč, který se na tvorbě aktivně podílel
Energit, Mišík, Etc… Čundrgrund, Jazz Q
 |
| Čundrgrunt:Jiří Jelínek a Vladimir Padrůněk |
Vladimír z Jazz Q Martina Kratochvíla odešel v roce 1974. Přešel rovnou do skupiny Energit, kterou
postavil legendární kytarista Luboš Andršt a dva další vyhlášení hudebníci: Jaroslav Erno Šedivý a Ivan Khunt. Vladimír si tehdy přídil reproduktory
Marshal a jeho baskytara skvělě ladila s celkovou koncepcí Energitu.
Skupina hrála bluesrock, soul a také hardrock. Když bubeník Šedivý i
s varhaníkem Khuntem emigrovali směrem na "Západ", změnila se i
sestava skupiny. Hlavní změnou bylo, že přišel zpěvák Vladimír Mišík. Jenže
v krátké době se Andršt přeorientoval na jazz a tak Padrůněk s Mišíkem
vzali roha a založili Etc … To bylo na konci roku 1974. Na
prvním albu Vladimíra Mišíka se skvělě Padrůněk představil sklabou Touha. V Etc.. se
dokonale spojily muzikantské schopnosti Padrůňka, kytaristy Jiřího Jelínka a houslisty Jana Hrubého. Fantatického
kytaristu Jelínka do Etc… prosadil Vladimír.Tehdy byla skupina Etc… označována
za jednu z nejlepších československých rockových skupin.
Na akustickém projektu Čundrgrund se
Padrůněk podílel společně s Mišíkem, Vladimírem Mertou a Petrem Kalandrou.
Neváhal příjmout i spoluúčast na
hudebním projektu Oty Petřiny. Natočil s ním album Super-robot, které se podařilo realizovat v roce
1977 (Nebýt tebe).
Na
jaře roku 1977 šel Vladimír opět do Kratochvílova Jazz Q. A natočil s Jazz
Q album Hodokvas, kde doslova exceloval. To byla ale jeho
labutí píseň. Vladimír se tehdy hodně věnoval alkoholu. Problémy s STB
(Sátní tajnou bezpečností) řešil alkoholem. Ale byl stále baskytaristou par
excelance. Dokonce mu byl povolen výjezd s Jazz Q do Itálie!
Odchod z hudební scény.
Kratochvíl musel Vladimíra z Jazz Q propustit. Důvodem byl
alkohol. Jako mnoho jiných, měl i Vladimír více než pozitivní vztah
k alkoholu. O chvíli později se začal
zhoršovat jeho psychický stav i stav zdravotní. Na nějakou doby byl
baskytaristou v Abraxasu Slávka Jandy. Jenže od roku 1982 až do roku 1985
byl po nemocnicích. Údajně u něj vypukla sklerosis multiplex neboli česky
roztroušená skleróza. Šéf hardrockové skupiny Dux Martin Koubek Vladimíra vzal do kapely v roce 1986. A Vladimír vydržel ve
skupině do roku 1988. Jenže situace se po všech stránkách zhoršovala a když
nemohl Vladimír hrát, byl na tom ještě hůře. Koubek se o Vladimíra staral po
všech stránkách, jako o vlastního otce či syna. Všechno bylo marné. Vladimír
Padrůněk se stal invalidním důchodcem. V pražských hospodách byl vnímám jako
figurka, ale rockeři mu kupovali alespoň jídlo a platili jeho skleničky.
Vladimír Padrůněk,
nezapomenutelný špičkový baskytarista, nám zemřel 30. srpna 1991.
Diskografie: https://www.discogs.com/search?q=Padr%C5%AFn%C4%9Bk&type=all
© by Československý přepisovatel
Žádné komentáře:
Okomentovat