„Yes,
ladies and gentlemen, Jailhouse Rock from Mr. Pete Kaplan and his rock´n´roll
group, Poděbrady town!“
Tahle
ohláška, společně s dalšími žertíky včetně reklamního sloganu na zubní
pastu Bis Acidentol a především společně
s várkou opravdových a upřímně zahraných rock´n´rollů, zazněla
éterem na vlnách amatérského pásma už v roce 1959! První česká
rock´n´rollová skupina vysílaná rádiem,
byť na fonoamatérské úrovni, se jmenovala:
Sešli
se v Poděbradech jako spolužáci prvního ročníku elektrotechnické fakulty
ČVUT ve školním roce 1957/58 : Petr Kaplan, syn profesora Vysoké školy
báňské v Ostravě, tramp, brnkající
na kytaru už tehdy způsobem mezi trampy nezvyklým a do Poděbrad si přivezl i
staré dvoulampové rádio, na němž se dal Poslouchat Luxembourg. Pavel Chrastina,
syn kantora, putujícího po vesnicích okolo Prahy, jako gymnazista odkojen
poslechem AFN Mnichov, obdivovatel klavírního stylu boogie woogie. Jirka
Doležal, který byl ze všech nejšikovnějším technikem a elektrikářem, Ivan
Novák, který se učil na klarinet, a nakonec Vladimír Polák, řečený Richard.
Kapela
vznikla až během druhého ročníku pětiletého studia, koncem roku 1958. její
základ tvořili Pete Kaplan, který zpíval a napodoboval figury a riffy po vzoru
Chucka Berryho, a Pavel Chrastina, který zatím seděl za pianem, aby levou rukou
v duchu boogie woogie vytvářel kráčející rock´n´rollový bas a pravou rukou
doplňoval zatím nevytříbenou zvukovou tkáň přiklepávanými rytmizovanými akordy. Třetím kmenovým členem
byl Jiří Doležal, který pomáhal stavět aparáty a bubnoval. Zpočátku postačil
malý pochodový bubínek, kterému vyměnili blánu a dospod natloukli struny, a
činel. Později se podařilo získat i ´hajhetku´ a velký buben.
K základní
trojici se často připojoval Ivan Novák, který si kvůli kapele koupil na
doplňkovou půjčku tenorsaxophon a v poslední etapě ještě přibrali Richarda
jako druhého kytaristu. Ten měl swingovou praxi z větší kapely a mazal si
struny sádlem, aby po nich lépe klouzaly prsty. Hrál dobře, ale po hlasitějším
„bububu“ ze strany školy se od kapely a rock´n´rollu distancoval.
Fakulta byla umístěna na poděbradském zámku a kapela se
zpočátku scházela v učebně, které se říkalo Áčko – bylo tam piano a bylo
to v přízemí. Hlavní zkušebnou e však brzy stala Osvětová beseda, která
sídlila mimo areál zámku naproti přes ulici. Tu a tam se na zkoušku ze
zvědavosti přišlo podívat pár dalších spolužáků, přilákaných poloakustickým
randálem. Pravda, někdy se těch spolužáku sešlo několik desítek, ale kapela si
zkoušela jako by nic dál. První veřejné vystoupení však už bylo na spadnutí.
Kovárna a Samuelové
Na
Zámku bylo také divadlo Na Kovárně, které pojalo 150 až 200 lidí, takže první
veřejné vystoupení se přirozeně odehrálo tam. Pro studenty to byla velká
událost. Přišel se podívat i profesor matematiky, u kterého dělali každý rok
´opravovák´.
První zesilovač kapely sloužil jen Kaplanově kytaře, měl výkon pouhých
pět wattů a reproduktor jeden watt. Přístroje byly zamontovány do velikého
starého kufru. Pro větší Kovárny museli budoucí profesionální
radiotechnici vypočítat a zkonstruovat
silnější aparát. Mechanické díly zhotovil Kaplan, elektrické Doležal. Asi právě
v té době běžel film Císařův pekař a Pekařův císař, kde Rudolf II společně
s alchymistou Scottou na šibeničním vršku hodlají získat mandragoru pro
vytoužený elixír mládí pomocí formulky: „Vy duchové vládnoucí, jakož i všichni
vaši poddaní, nechť je nám přízniva tato požehnaná hodina. Salam. Nechť nám
dopřeje zdaru její vládce – Samuel!“
Název
pro zesilovač byl na světě a se zesilovačem i název kapely. Jak je vidět u
kořenů českého rock´n´rollu od počátku magie a zaklínadla, byť s ironií a
nadhledem. V tisku pak objevoval i pravopis s apostrofem Samuel´s
Band. Někdy byly uváděny zkrácené názvy jako Samuel Band, Samuels, nebo jenom
kapele ´S´. všechny varianty názvu jsou správné, protože žádná nebyla nikdy
oficiálně registrována.
Dochovaly se nahrávky?
Zanedlouho
po debutu Na Kovárně pořídil Samuels Band sérii nahrávek, která je zmíněna v úvodu.
S největší pravděpodobností šlo tedy o druhou polovinu roku 1959. Skladby
byly zaznamenány ve zkušebně Osvětové Besedy jedním krystalovým mikrofonem na
východoněmecký magnetofon RTF. Tomu též odpovídá kvalita dochovaných snímků
(výběr z těchto nahrávek, vyčištěný pomocí nejlepší soudobé computerové
technologie, vyjde na CD Bontonu Průkopníci českého rock´n´rollu). Dochovaly se
bohužel jen fragmenty jednotlivých skladeb i reklam a ohlášek, které byly na
pásek doplněny dodatečně po vzoru Radia
Luxembourg.
Repertoár
studentského Samuels Bandu byl navýsost aktuální. Obsahoval řadu novinek, které
na Luxembourgu zazářily právě v roce 1959. například A Big Hunk O´Love
(autoři A. Schroeder, S. Wyche) z repertoáru Elvise Presleyho, kterou sám
Kaplan na pásku ohlašuje slovy: „and now, top American record Big Hunk O´Love!“. Nebo Big Beat Boogie od britského kytaristy Berta
Weedona, který byl společně s Shadows a Duanem Eddym průkopníkem sólových
kytarových instrumentálek. Nejinak tomu
bylo se skladbou Teen Beat od Sandy
Nelsona, slavného bubeníka, který zase neváhal vydávat rock´n´rollové
instrumentálky, v nichž hrály dominantní úlohu bicí nástroje. Ovlivnil
většinu významných rockových bubeníků 60. let. Přihmuřme oko nad tím, jak se
Sandy Nelsonem vyrovnal student Doležal, od kapely to byla odvaha a bezesporu
progresivní krok. Sérii doplňují o něco starší, dodnes známé a hrané hity jako
Jailhouse Rock (autoři J. Lieber, M. Stoller), známý z podání Elvise
Presleyho nebo Carla Perkinse, At The Hop (D. White, J. Medora), známý z podání
Danny & The Juniors, See You Later Alligator od Billa Haleyho nebo Tutti
Frutti od Little Richarda. Samuels Band se hodně učil od Chucka Berryho, ale
jeho zpracování na pásku chybí.
Styl, zvuk a pověstné
cello
Nahrávka
představuje opravdu dřevní podobu kapely: zpěv (výhradně anglický) a kytaru
Pete Kaplana, piano Pavla Chrastiny a bicí Jiřího Doležala. Zvuk tria je syrový
a souhra neučesaná. O něco později nahrál Samuels Band ještě jednu sérii na
magnetofon Sonet. Zvuk tu obohatil saxofon, souhra je na mnohem vyšší úrovni,
ale Pavel Chrastina pořád ještě sedí za pianem. Bylo zřejmé, že zvuk je třeba
doplnit nějakou basou. Zvláště když Chrastina chtěl na piano hrát všechno v H
dur, což okoukal z amerického filmu Synkopy (česká premiéra 1958), a
saxofonista byl pochopitelně z téhle tóniny na mrtvici.
Koncem
roku 1959 objevil opuštěné cello. Nedalo se však použít ani v původním
violoncellovém ladění, ani naladit podle čtyř nejnižších strun kytary.
Nejhlubším tónem, který nejtlustší střevová struna ještě uspokojivě zněla bylo
F. Chrastina pak doladil ostatní struny do kvarty a nezbylo mu, než si ke
každému žádanému tónu podle sluchu
vynajít a zapamatovat vlastní prstoklad, jakým se nikdy nikde na cello nehrálo,
ani na kontrabas nebo baskytaru. Způsob ozvučení rovněž nebyl ve světě příliš
běžný: stačilo zabodnout do dřevěné ozvučnice jehlu přenosky od gramofonu.
Ze
všech českých průkopníků, kam patřily kapely Akord club, Sputnici, FAPS nebo
Komety, byl Samuel´s Band rock´n´rollově nejryzejší a nejvyhraněnější.zatímco
Komety si zahrávaly s dixielandem, FAPS s orchestrálkami typu Billyho
Vaughna nebo Duane Eddyho a Sputnici s divadelními scénkami a líbivějšími
melodiemi, Samuelové šli k cíli tvrdě a přímočaře. Rádu hráli i blues a
sem tam z rock´n´rollovali nějakou tu ´volovinu´, třeba valčík a podobně …
Na
přelomu 50. a
60. let se chodilo do školy v tak
zvaně slušném oblečení, saka, kravaty. Těžko si dnes představit, jaké
pozdvižení musela vzbudit Kaplanova bunda ´teddy bear´, z jedné strany kožíšek,
z druhé americké padákové hedvábí. Zvláště se zdviženým límcem. Dala se
nosit oboustranně, takže sloužila i k matení sledovatelů. Chrastina si
hned musel nechat ušít podobnou. Přešívaly se i oděvy vojenského původu, hlavně
aby byly úzké kalhoty.
Džíny nebyly dostupné, ale
daly se nechat ušít. Jako vzor půjčoval své wranglerky ´Big Cheef´ s indiány
na cvočcích drobným podnikavým krejčím, jako byl Standa Petr v Košířích, i
proslulý tanečník Jiří Bohuslav. Pravá jeansovina samozřejmě nebyla, tak se
šilo z černého plátna nebo ve švestkové či kakaové barvě …
Boty
maďary patřily swingové éře. Křusky s tříposchoďovou podrážkou, obšívané
bužírkou. Americká móda ze 40. let, která přežívala v první polovině 50.
let. Za časů Samuels Bandu už frčely spíš kohoutí stopy. Masivní traktory s podrážkou
jako kanady, ale na způsob polobotky a s kulatou špičkou.
Průšvihy
Zatím vypadá studentské rock´n´rollování v Poděbradech
jako procházka kvetoucím sadem – např. ve srovnání s aférou kolem večírku
v Mánesu 1957 – ale ono to zas tak jednoduché také nebylo. Vyvrcholením
těžkostí kolem Samuels Bandu bylo vyhození Pavla Chrastiny z fakulty v posledním
ročníku studia.
Nejprve
byli Chrastina i Kaplan vyhozeni z koleje. To když selhal jejich
automatický budící přístroj – stařičké hodiny po Chrastinově dědečkovi,
napojené na rádio nebo magnetofon, který ospalce upozorňoval na brzký začátek
vyučování hlasitým rock´n´rollem, hodiny
bohužel prokluzovaly, takže v osudný den , kdy oba spolužáci zaspali a
vypadli, aniž by odpojili buzení, se rock´n´rollový řev spustil opožděně
ztichlou dopolední kolejí a přinutil správce vyrazit zamčené dveře…
Pak
byl Chrastina za pozdní příchody vyhozen i z vojenské katedry, ale ani tím
nebyl všemu konec. Průšvihy byly i s koncertováním.
Jednou
hráli na ostrově u pontonového mostu, na kterém poslouchali a tancovali
fanoušci. Když kapela zjistila, že most má zajímavou resonanční frekvenci,
nasadila blues v přesně odpovídajícím tempu. Most se po chvíli zlomil a
publikum napadalo do bahnité vody.
Ve
třetím ročníku začalo přituhovat (1960). Zejména zásluhou placeného šéfa ČSM
(Československý svaz mládeže) Nedbala, který dokázal z fakulty vyhodit i
několik profesorů. Kapele nejprve povolil vystoupení v Sadské a pak ji
obvinil z nedovoleného hraní a obohacování (šlo o 40,- Kčs na benzín).
Hlavní záminku k Chrastinově vyloučení ze školy v září 1961 však
poskytl nevinný nedělní čundr: asi devět kluků jelo narváno v jednom autě
a ve Čtyřkolech shánělo benzín, fotilo se u pumpy a neopatrně komunikovalo s příslušníky
v civilu, které zavolal nějaký horlivý domorodec. Výsledkem bylo zadržení
a soudní dohra. I když žaloby byly nakonec staženy, na fakultu přišel tlustý
spis a na disciplinární komisi už nenechali říct Chrastinu ani větu. Chování
neslučitelné s pojmem vysokoškolského studenta.
Poděbraďáci v Praze
Vyhazov uspíšil Chrastinovo zakotvení v Praze. V Praze
pobýval kvůli práci na diplomce v posledním ročníku studia (1961/1962) i
Petr Kaplan. Už před tím tu poznali spřízněné duše. První vystoupení v Praze
měli díky mezifakultním kontaktům společně se Sputniky v areálu kolejí Na
Děkance v Podolí 9. prosince 1960. Samuelové koukali, že to jde i česky a
Sputnici koukali, že to jde i tvrději. Hlavním pražským partnerem se Kaplanovi
a Chrastinovi stal Pavel Sedláček, čímž začala další éra, spojená s formací
EP HI-FI.
Přemek Kaplan a Samuel
Skupina S (známá dnes jako
Samuels Band) rodáka z Ostravy Petra Kaplana a Pavla Chrastiny vznikla
koncem padesátých let v Poděbradech. V roce 1968 pak byla v Praze
obnovena jako pražský rock′n′rollový revival s Miki Volkem a Petrovým
bratrem Přemkem na baskytaru. Mezitím však Samuel sehrál svou nezastupitelnou
roli v Ostravě.
Přemek Kaplan pracoval ve výzkumném ústavu
slaboproudé techniky, studium na hutní VŠV a bratrův příklad jej inspirovaly ke
zkonstruování zesilovače Samuel 2, což byla větší a dokonalejší obdoba
poděbradského Samuela. Na elektrickou kytaru hrál od začátku 60. let, byl
specialistou na beglajt a občas byl s kamarády přizván vystřihnout pár
písniček do tanečního bloku skupiny Iva Pavlíka nebo jiné větší kapely.
Trunkát a Niemirski
Jaroslav Trunkát se učil sedm
let na housle a ve třinácti utekl z domova. Tehdy začal hrát na kytaru.
Pak měl kapelu na vojně (1961-63), s níž hrál v košickém rozhlase
skladbu Černý Orfeus. Stal se baskytaristou Samuelu, zatímco na kytaru byl
ještě přizván Honza Březina, expert na sólovku a saxofonista Michal Niemirski.
Zatímco Přemek obstarával repertoár, Niemirski byl muzikantským leaderem.
Bubeníků se v Samuelovi střídalo víc, nejdéle tu působili Láďa Přeček nebo
Ludvík Kovář.
Hodně zpíval Přemek Kaplan –
konečně, začínalo se s rock′n′rollem – Presley, Chuck Berry, Cliff Richard
a Shadows. Nechyběli ani Paul Anka nebo Diana Ross. Styl Samuela pak nejvíce
ovlivnila tvorba Bee Gees, Beatles a Rolling Stones, takže zpívali všichni.
Marie Rottrová
Hlavní hvězdou Samuela však
nebyl nikdo jiný než Marie Rottrová. Ta už před tím jako absolventka různých
talentových soutěží zpívala s manželem Vlastimilem Kučajem s velkým
orchestrem s velkým orchestrem B. Pěchníka a nahrála něco v rozhlase
se studiovou skupinou F. Trnky, ale soulová sláva s Majesticem a Flamingem
ji teprve čekaly.
Vedle
Rottrové někdy zpíval Jiří Kašťák nebo Václav Skok, hostoval i Zdeněk Mann.
Vzniklo též několik nahrávek v ostravském rozhlase a v televizi,
které se, jak už bývá v našich krajích zvykem, nedochovaly.
Samuel položil základy ostravského beatu v letech 1964-66. v dalším
období, než odešel Přemek do Prahy, hrála kapela v obsazení s baskytaristou
Dušanem Dvořáčkem ze skupiny Vlci a se zpěvákem Jaroslavem Knoppem. Pak teprve
převzaly pomyslné žezlo Majestic a Flamingo
Samuels Band po 1968
Petr
Kaplan pak ještě vzkřísil ´vládce hodiny duchů´ na přelomu 60. a 70. let. Rock´n´rollový
revival obnoveného Samuels Bandu zazněl na 2. československém beatovém
festivalu v prosinci 1968. S Miki Volkem za mikrofonem, Antonínem
Doušou u steel kytary, Přemyslem Kaplanem na baskytaru, Vladěnou Bezděkem u
piana a Miroslavem Čechem za bicími. Po roce 1970 skupina vystupovala
hlavně v Polsku, to už Mikiho Volka
nahradila Zuzana Hanzlová a repertoár se rozšířil i k dobovým hitům, country a folk rocku.
Spolupráce s polskými soubory Czerweno-czarni a Czerwone gitary se
naplnila k roku 1976 a
tím skončila i druhá a poslední etapa Samuels.
Diskografie k nejstaršímu
období:
Nahrávky jsou vydány na CD
Průkopníci českého rock ´n´rollu, Bonton 1996
Diskografie z druhé etapy
Samuels Bandu
LP Supraphon 1969, 2.
československý beatový festival
Caldonia (S.Moore), zpěv Miki
Volek
She´s Lookin´ Good (Wilson Pickett),
zpěv Petr Kaplan
EP, Panton 1969, 2.
československý beatový festival
Roll Over Beethoven (Chuck
Berry) SP Panton 1969
Race With the Devil (Adrian
Curtis/Gurvitz), zpěv Petr Kaplan
There´s A New Moon Over My
Shoulder (Davis-Whelan/Blastic), zpěv Miki Volek SP Panton, 1970
Venuše (Robby van Leeuwen/Z.
Hanzlová), zpěv Zuzana Hanzlová
Samuel, Samuel (Kaplan)
Údaje a zmínky ve starší
literatuře
J. Černý: Zpěváci bez
konzervatoře, Praha 1966, s. 127 – 132
P. Chrastina: Samuel´s Band
(Olympik klub, leden a únor 1967)
A. Valenta: Samuels Non-Stop-Sopot
(Pop Music Express 1969, č.10, s.5)
V. Kouřil: Český rock´n´roll,
Praha 1981, s.7-9
O.Konrád, V.Lindaur: Život v tahu,
Praha 1990, s.9-10
Encyklopedie jazzu a moderní
populární hudby, část jmenná – čs. Scéna, Praha 1990, s.221, 256, 265
© by Aleš Opekar
Žádné komentáře:
Okomentovat