sobota 4. července 2020

Saze


Saze


V roce 1965 vznikla skupina Saze, jejíž obsazení se mělo stát po mnoha letech pověstným. Dlouho tomu naprosto nic nenasvědčovalo. Obsazení bylo následující:
Jiří Bělič – bicí, Miroslav Kalivoda – baskytara, Ivan Král – zpěv a kytara a Tomáš Roztočil – zpěv a kytara.
            Skupina měla jen lokální význam v místě svého pražského působení, ale jeden úspěch přece jen měli. Dostalo se jim uznání v tom, že manželé Černí zařadili Královu skladbu Pierot do pořadu 13 na houpačce. To bylo na podzim v roce 1966. Skupině to pomohlo tak, že následovalo několik vystoupení v programech Olympicu a Old Stars v Klubu Olympik. Grossmann se Šimkem je uváděli pod názvem Young Stars.
            Jenže v roce 1967 odešel ze skupiny Ivan Král, který se mnohem později vynořil na opačném konci zeměkoule v USA a byl to slavný baskytarista v Patti Smith Group. Tím se zařadil k těm několika československým jazzovým a rockovým hudebníkům, kteří mají světové renomé. Na jeho místo nastoupil Jan Burian. Ve skupině došlo k několika personálním změnám a nakonec se ustálilo obsazení Jan Burian a Milan Vokřínek. Ze skupiny zbylo duo. Toto duo se představilo pražské hudební veřejnosti 24. dubna 1969. Na scénu divadélka Aréna je uvedl Jan Křtitel Sýkora a J. Zeman na akci Folk Protest Festival.
            Texty pro Saze psal Drahoslav Čadek. Tento srandista je zásoboval recesistickými texty, které se šířily ústním podáním po celé české části republiky.


Fanča to je moje holka
potíže jí dělá školka
Fanča moje holka je
nevadí, že baguje.

Před mou Fančou každej smeká,
když v poledne z okna štěká
Fanča moje holka je
nevadí, že baguje.

Vadilo mi kdysi sice
že má vlasy ze skořice
že je trochu prťavá

za to hodně zrzavá

Teď když měří metr dvacet
pan doktor si na ní zased
Teď když máme listopad
tvrdí, že je psychopat

Když mě Fanča poceluje
po strništi vítr duje
Když si lehnem do trávy
vyhrnem si rukávy……..



Rok po představení se Saze dostali 22. září do studia na pražském Žižkově, kde natočili pro firmu Panton dvě skladby. Byly  to Fanča je kus a Anténa karanténa. Téhož roku vyšel ještě singl se skladbami Václava mám nejradši a Žalm šťavnatky panenské. Pak nastalo utrum s vydáváním desek. Duo Saze se dostalo pod manažerská křídla Pragokoncertu a ten je přiřadil k programu Evy Pilarové a Jaromíra Majera. Jinak ale vystupovali pravidelně v pořadech Grossmanna a Šimka Návštěvní den.



Staneme se biznismenama
Staneme se biznismenama
Bizmismeni máme rádi
dáme jim kus čokoládi
a překvapíme je s falešnejma hrama

Máme rádi biznismenové
neb jsou to děti novinové
Bizmismeni máme rádi
neboť čas tak rychle pádi
a vostatní jsou blbečkové

Já jsem bizmismen a kdo je víc
tohle si povíme za měsíc
Naše pozice je jistá
urvali jsme kousek místa
neodradí nás už ani zápal plíc

Staneme se biznismenama
Staneme se biznismenama
Jednou si možná vzpomenem
že bejt dneska biznismenem
je těžší než bejt starostou Brnama ...



            Po odchodu Vokřínka se Burian spojil s Janem Nádvorníkem. Vydrželi spolu od roku 1971 až do roku 1977. Celou dobu byli v angažmá u Jiřího Suchého v Semaforu. V roce 1973 vyšel jejich další singl s písničkami Dopis z Piešťan a Balónové létání, které natočili ve studiu Mozarteum 18. května. Texty k těmto písničkám již nepsal Drahoš Čadek, ale Jiří Suchý a Ivo Marek. Saze úspěšně vystupovali v inscenacích Kytice, Zuzana v lázni, Čarodějky a Slečna v sedmé řadě. Při vydání Kytice na  trojalbu byly jejich nahrávky Pane Erbene, řekněte ne, Vodník a Zlatý kolovrat.
To bylo v roce 1974 a teprve po dalších čtyřech letech se opět Saze dostali do studia a vyšel singl s písničkami Lipo-tiki-žužu a Jdi spát. Při nahrávání byli ve studiu i Radim Hladík (kytara), Radim Hladík mladší (ten říkal říkanku v první písničce) a Vlado Čech (bicí).  Další singl vydali až v roce 1981. Ve studiu byl opět hostem Radim Hladík s kytarou a computerem. Po dlouhých sedmi letech Saze vydávají další singl. Skupinu ve studiu opět doplnil Hladík s kytarou a computerem. Bicí hrál David Koller. V dalších sestavách se objevili další zpěváci a kytaristé Adolf ″Andy″ Seidl, Jiří Nepomucký a nebo Gustav Suchánek.
Za dvanáct let se jim povedlo vydat jen šest singlů. Přestože texty Čadka i Marka byly vtipné a nikdo na domácí scéně se Sazím hudebně nepodobal, přesto nepronikli do širšího povědomí hudebního publika. Snad nechtěli a nebo ani neměli podobné ambice.
V roce 1992 vydala firma SV Records CD, na kterém jsou všechny písničky ze singlů, jež Sazím vyšly. Skupina Saze své malé místo v historii bigbeatu má. Jak pro své recesisticky ojedinělé texty, tak proto, s jakou chutí ″zpívali čistě a rytmicky, s chutí a výrazovou pestrostí …″  napsal Antonín Matzner.

Diskografie:
Fanča je kus / Anténa karanténa                                   1970, Panton
Václava mám nejradši / Žalm šťavnatky panenské      1970, Pa
Dopis z Piešťan / Balónové létání                                1973, Supraphon
Kytice                                                                           1974, Su, představení divadla Semafor
Lipo-tiki-žužu / Jdi spát                                               1978, Su
Chemický dopis / Zmrzlinář samozřejmě                    1981, Su
Sláva, je máj / Zabíjačka                                              1988, Su
Václava mám nejradši                                                1992, SV Records, CD

Literatura:
J. Kolář: Dvě Saze na tváři české pop music, Melodie 1975, č. 5, s. 149
P. Plíšek: Zase saze, Aktuality Melodie, 1970, č. 9, s.1
Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby, Supraphon, 1990

Antonín Matzner

Žádné komentáře:

Okomentovat