středa 19. srpna 2020

Jan Křtitel Sýkora

 Jan Křtitel Sýkora

                Tento publicista, scénárista a spisovatel se narodil v Praze 14. května roku 1949. Vystudoval literárně-dramatický odbor na Lidové škole umění a potom na FAMU filmovou a televizní dramaturgii a scenáristiku. Od roku 1978 byl zaměstnán jako dramaturg ve filmových ateliérech Barrandov.

            Sýkora by ve druhé polovině šedesátých let znám především jako novinář. Jeho články a statě vycházely v časopisech Aktuality Melodie, Melodie, Pop Music Express, Práce, Student a také klubový časopis Klubu Olympik, když zemřel Jiří Grossmann.

            Jednou z velmi důležitých prací byla antologie Czechoslovak Beat Music ′67. Tehdy to byla zcela zásadní publikace jež mapovala československou beatovou scénu a vydavatelství Panton ji vydalo v třiceti tisícovém nákladu v roce 1968. Lektorsky se na ′hudebním magazínu 4′ podíleli ing. Zbyněk Mácha, Ivan Štědrý a Dr. Jiří Chlíbec.

            Nebyl to jen soupis nejznámějších big beatových souborů tehdejšího Československa. Na začátku publikace byl nastíněn přehledným grafem vývoj moderní hudby od blues po british rhythm & blues. Jednotlivé styly a celkový vývoj byl hodně podrobně, na tehdejší dobu, v článku Miroslava Langra. Pak následovaly články o jednotlivých skupinách. V polovině 80. let se podílel na sborníku Rhythm & blues, kam přispěl textem Bylo to krásný… .

            Sýkora působil také jako konferenciér. Především to bylo v Klubu Olympik, u skupiny Matadors a pak především v divadelním studiu Aréna. Na této scéně byl od roku 1969 uměleckým šéfem.

            Jan Křtitel Sýkora nesmírně důležitým mužem i pro vydavatelskou firmu Panton. Právě pro ni se podílel na vzniku série EP desek Edice Mikrofóra. Ta se snažila mapovat československou big beatovou a také jazzovou scénu. To se i přes značný odpor vládnoucí moci někdy docela dařilo.

            V Československém rozhlase měl své pořady Junior 30 a Křtitelnice. Zde uváděl novinky a nové skupiny a zpěváky.

            V době komunistické normalizace hudební scénu opustil. Občas působil jako tiskový a propagační poradce. Pomáhal při startu Petry Janů nebo country skupiny Tučňáci. Podílel se na comebacku Petra Spáleného. Někdy se projevil opět jako scenárista. Jako scenárista pak působil do konce 80. let minulého století  v Československé televizi. Někdy také psal průvodní texty ke gramofonovým deskám.

            V roce 2003, 20. března, zemřel. Jan Rejžek o něm v nekrologu pro časopis Týden napsal:

„Pakliže se tehdy po boku kožených muzikologů objevila silná poválečná generace holobrádků "z praxe", jako byl František Horáček, Petr Dorůžka, Petr Sís, Ondřej Konrád či Alexander Goldscheider, která psala o bigbeatu či folku svěžím, nekompromisním jazykem, potom Jan Křtitel Sýkora byl odjakživa nejvěrnějším synem Ohnivcovým, obdařeným navýsost plamenným stylem a šťavnatým slovníkem. Když vyřídil třeba text Prostějovského Modlitba za nemocné s pasáží "Zdál se mi jednou divnej sen, v něm zasedalo OSN" hodnocením "To už nejsou rýmy, to jsou přímo katary nosohltanu", nebylo co dodat.

 Podle Antonína Matznera Prax53

Žádné komentáře:

Okomentovat