Jan Spálený
Multiinstrumentalista, skladatel i textař, aranžér i zpěvák
se narodil 4. prosince 1942 v Praze. Po maturitě studoval tubu u Václava
Hozy na pražské konzervatoři. To bylo v letech 1964 až 1968.
V následujících letech hrál na saxofony, bastubu, piano, kytaru a další
nástroje. Ještě na střední škole hrál dixielandové skupině. Od roku 1963 vedl
tři roky skupinu The Gentleman, který se
později proslavil pod názvem The Hippodamisis a o trochu později zkráceně The
Hipps, tedy Hroši. Tehdy skupina překvapila neobvyklou kombinací rockového
zvuku s dechovou sekcí. Spálený – bassaxofon, Stanislav Chudoba – fagot,
Pavel Krejča – melofon. Než přijal angažmá v divadle Apollo, pracoval
krátce v Hudebním divadle v Karlíně. Pod jeho vedením se orchestr
Apollo změnil na Apollobeat a doprovázel na singlech zpěváka bratra Petra Spáleného
a další zpěváky z divadla – Pavlínu Filipovskou, Karla Hálu, Yvonne
Přenosilovou a Sally Sellingovou. V čele
Apollobeatu zůstal Jan Spálený i po odchodu skupiny z divadla. Apollobeat koncertoval a nahrával singly
s Petrem. Od roku 1969 začal pracovat Honza
Spálený jako hudební režisér pro Supraphon. Vydržel tam až do roku 1985 a dnes můžeme říci, že
se podílel na stěžejních albech těch let. Po prvním albu Petr Spálený &
Apollobeat v roce 1969. Následovalo album Zvon šílencův. Na tomto albu je
i Spáleného instrumentální kompozice Malá suita pro domácí zvířátka. Pod
hlavičkou Apollobeatu realizoval další tři alba: Dáma při těle, Petr
v Lucerně a exportní Sail With Me. Zároveň se dařilo zásobovat trh docela
slušnými hity, jako byly třeba písničky Dávám růži bílou, Mečíky, Ústa dívky
Dáši, Náměsíčník. To bylo do roku 1972. Potom Apollobeat dostal nový název
Orchestr Jana Spáleného. Od poloviny sedmdesátých let
rozšířil Spálený záběr svého působení a představil se jako osobitý zpěvák a
autor. Vydal alba Edison a Signál času, která udělal na básně Vítězslava
Nezvala. Po těchto dvou překvapivých a velmi ceněných albech, kde se předvedl
jako prvotřídní a vyzrálý zpěvák, natočil album Já se tě nevzdám. Tady bylo
dvanáct náladových písniček, ke kterým si napsal vlastní texty. Po jednom textu
přispěli Ladislav Kantor, Jan Krůta a Pavel Vrba. Na albu se kromě studiové
skupiny podíleli i Petr Kalandra s ústní harmonikou. Zdeněk Sarka Dvořák,
Pavel Fořt a Michal Pavlíček s kytarami a Karel Růžička hrál na piáno. Jirka Veselý hrál
na baskytaru, Jirka Hrubeš a Josef Vejvoda na bicí. Všechny desky jednoznačně potvrdily,
že Jan Spálený má zcela jedinečnou pozici výjimečného a civilně orientovaného
zpěváka, který se více a více orientuje na bílé blues. Na konci osmdesátých let se Spálený
začal objevovat mimo nahrávací studio v příležitostných koncertních
sestavách, orientovaných na folk a blues. Byly to sestavy Blues session,
Gastrogel, Klub aktivního stáří, Spojené nádoby. V roce 1984 založil
společně s Petrem Kalandrou a Frantou Havlíčkem novou formaci, která se
jmenovala ASPM – Amatérské sdružení profesionálních muzikantů. A toto trio bylo
programově zaměřeno na blues, tradicionálu. Postupně ale začala převažovat
vlastní tvorba. Texty psali především Kalandra, Pavel Kopta a Pavel vrba.
Spálený se předváděl jako samorostlý klavírista. Z této spolupráce vzešla
alba Asi v tom bude nějakej háček a Pořádný blues. První album dostalo i
anglickou exportní verzi s názvem Blues In Mind. Tyhle alba předvedly
Spáleného velikost talentu a také velice zajímavé texty s nezvykle
osobitým humorem v bluesové poloze. Jan Spálený je spoluautorem, jako
zvukař či aranžér, textař nebo muzikant a skladatel i hudební režisér snad
tisíců nahrávek.
Albová diskografie Jana Spáleného a ASPM :
https://www.discogs.com/artist/341666-Jan-Sp%C3%A1len%C3%BD
https://www.discogs.com/artist/1132416-ASPM
podle Karla Knechtla Prax53
Hudební archiv ASPM
Žádné komentáře:
Okomentovat