neděle 30. srpna 2020

Jiří Veselý

 Jiří Veselý

            Tento fantastický baskytarista, který hraje i na tahací harmoniku, jež se vlastně jmenuje akordeon, je bratrem kytaristy Václava Veselého. Jiří se narodil 6. února 1954. Jako šestnáctiletý mladíček byl v televizním pořadu zpěvačky Petry Černocké. Ještě během studia na konzervatoři hostoval a hrál na akordeon ve skupině Beatus. Hrál také v doprovodné skupině zpěváka Rony Mortona. To byla ovšem komerce nejhrubšího zrna. Texty Mortonovi psal Franta Ringo Čech a jiní giganti stupidity. Morton zcela pragmaticky využíval veselí posluchačů z toho, že měl asijskou výslovnost češtiny. Tomu nemůžeme nic vyčítat. 

            Jiří ale strávil vojenskou službu v AUS VN, kde se poprvé dostal do nahrávacích studií. Tam si ho asi všiml JUDr. František Janeček a natáhl jej do skupiny Kroky Františka Janečka, tehdy ještě se zpěvačkou Janou Kratochvílovou.

            Tento fenomenální baskytarista se dostal v letech 1978 až 1982 do skupiny Etc.... Tam byl jedním z těch, kdo tvořili sound Mišíkovy kapely. Podílel se kupříkladu na skladbě Nejlepší ženská našich dnů a nebo Taxůvku jsme chytli. Ve skladbě   Sladké je žít     hrál na malou tahací harmoniku  Po úředním zákazu ETC... působil chvíli u Martina Kratochvíla v Jazz Q. Také hrál ve skupině Golem, ale již v roce 1984 nastupuje do Framus 5. Chvíli hrál v Marsyas na svou bezpražcovou basu. V roce 1986 nahrál opět s Framus 5 album Nic v dobrým, nic ve zlým. V letech 1986 – 1987 vystupoval příležitostně se Stromboli a nakonec s nimi natočil jejich dvojalbum Stromboli. Titul, který rozhodně patří mezi nejlepší československé rockové alba.

            Po roce 1989 se objevoval v různých seskupeních. Ovšem vždy to byly nejprestižnější kapely a skupiny. Naposledy jsem si jej vychutnal na DVD „Michal Pavlíček & friends / Best Of Klobouček 1995 – 2004“. Tam se předvedl v tom nejlepším světle. Po roce 2000 se opět začal objevovat i Vladimírem Mišíkem.

 Hudební ochutnávky

Všechny nahrávky lze koupit na  www.supraphoneline.cz

podle Jana Rejžka Prax53

Žádné komentáře:

Okomentovat