Josef Vlček
Přezdívaný
Zub. Je jeden z nejdůležitějších publicistů z konce 20. století,
vedle nestora Jiřího Černého ovšem, se narodil 8. ledna 1951 v Praze. Po
maturitě studoval češtinu a dějepis na filosofické fakultě UK, ale studia v roce
1974 přerušil, aniž by dokončil studium.
Od
té doby pracoval jako nákupčí v antikvariátu. Měl částečný úvazek v Pantonu
v letech 1986 až 87, když pro něj jako redaktor připravoval edici Impuls.
Materiály
s hudební tematikou začal publikovat od roku 1973 v časopisu Jazz bulletin jazzové sekce Svazu hudebníků. Později také
psal pro časopisy Kruh, Melodie, Gramorevue. Zpočátku se zaobíral především
zahraniční hudební scénou, ale po roce 1982 se zabýval i československým
rockem. V edici Jazzpetit vydal v Československu první encyklopedii
rockových skupin Rock 2000. Tři díly slovníku vyšly postupně v letech
1982,
Pro
měsíčník Gramorevue napsal seriály Černá hudba z rychlíku a nebo Vítejte
ze starých dobrých časů.
Napsal pro Jazzpetit práce o
nových jevech na rockové scéně. Punk, Česká scéna alternativní hudby, Rock na
levém křídle, Rockové směry a styly, s Alešem Opekarem napsal pro sborník
Excentrici v přízemí úvodní esej Česká nová vlna – příběh dušičkový.
V roce
1986 z přednášek vznikla stať Video pop: současný stav a perspektivy.
V letech
1977 až 1980 se podílel jako dramaturg na Pražských jazzových dnech. Byl členem
dramaturgické rady festivalu Rockfest.
Pořádal přednášky se zvukovými ukázkami, které se například jmenovaly
Desky pro otrlé.
Od roku 1990 po tři roky působil v časopisu Rock & Pop. Vlček stál i u zrodu první české kmerční rozhlasové stanice Evropa 2. v roce 2012 vyšel velký knižní rozhovor s Josefem Vlčkem, který se jmenoval Zub času. Rozhovor vedl novinář a publicista Jan Dědek. Discogs: https://www.discogs.com/artist/1546762-Josef-Vl%C4%8Dek
podle Ivana Poledňáka
Žádné komentáře:
Okomentovat