Stará dobrá ruční práce
(1984 – dodnes?) Přerov
Tak tohle si nemohu
odpustit. Tento zvláštní úkaz z Přerova zde musí být uveden. Tahle parta
dovedla nasírat pantáty z Vepřova. A jejich zpěvák obzvláště. A protože
jsem ho znal osobně a svými kazetami mne naučil poslouchat jejich muziku a
hlavně texty, je jasné, že zde ve sborníku musí být SDRP uvedena. Článek o
skupině je od Petra Hrabalíka.
Na začátku roku 1984 se v Přerově (jak říkají místní androši - Vepřově) v hospodě Městský dům sešly tři máničky a dohodly se, že založí hudební skupinu. Těmito třemi mladými muži byli Libor Stržínek, Ladislav Topič a Pavel Komínek. Stržínek býval frontmanem skupiny WSO (Working Saturdays And Overtimes), hrající repertoár
Wire s českými texty a Topič hrál na baskytaru se skupinou Parazit. Právě z ní si při přivedl svého spoluhráče, kytaristu Jaroslava Matušenka. Dalšími členy bandu se stali (samozřejmě kromě Komínka, který se stal druhým vokalistou vedle Stržínka) R. Přecechtěl (ds) a kytarista Leo „Irčan“ Miklenda.
První vystoupení této formace se
odehrálo v Císařově, kde vystoupila pod názvem Volné sdružení a zahrála asi pět
skladeb. Aby hudebníci koncert ozvláštnili, využívali různé rekvizity a
převleky. Koncert nakonec dopadl dobře, ale skupina ztratila zkušebnu a část
souboru odešla (Přecechtěl přestal mít zájem hrát a Matušenko odešel k zábavové
kapele).
Přerovské máničky
se tedy zabavily jinak - happeningy. Asi nejznámějším z nich bylo vytvoření
„Uličky nové vlny“ (právě probíhal pogrom na novou vlnu a bolševikem nově
dosazená redakce prznila hudební časopis „Melodie“), kdy se mládenci pod
rouškou noci sešli a pomalovali jednu úzkou uličku nápisy jako třeba „Jazz
sekci nedáme“, „Pražský výběr“, „Punk“, „R.I.O.“ atd.
První vystoupení souboru proběhlo v
listopadu 1984 na kolejích v Ostravě, kde se hudebníci předvedli namalovaní v
šílených převlecích a s komickými rekvizitami, které pak vydržely po celou dobu
trvání Staré dobré (používaly se např. holenní kost, plynová maska, samopal,
blikající brýle atd.). Bohužel bubeníka F. Hrubého toto vystoupení stálo
studium na VŠ (Stb pracovala v těchto případech velmi rychle).
V roce 1985 ho vyměnil za bicími již
stálý bubeník Ivo „Měch“ Politzer (ex-Gorinič) a Hrubý pak se skupinou hrál
příležitostně na perkuse. Na konci roku pak ještě odešel L. Topič.
Přestože měl v kapele hlavní slovo a přinášel nejvíce hudebních nápadů, hudba Staré dobré mu
připadala stále dosti nedodělaná a ani se mu nechtělo příliš koncertovat. A
tehdy začaly ony věčně se táhnoucí problémy s postem baskytaristy. Místo něj
přišel Láďa „Pospa“ Pospíšil, ale ten si snad zahrál jen na jedné akci a byl
pro svůj nezodpovědný přístup (chlastu příliš) vyměněn olomouckým basákem Bobem
Konečným.
V té době také
sílil tlak Stb na kapelu, neboť posluhy Moci nejvíce na Staré dobré děsilo, že
je humorná a svým tepavým klaunstvím si dělá „prdel z režimu“. Proto se soubor
obrátil na Jazzovou sekci, ale ta mu příliš pomoci
poskytnout nemohla, neboť sama byla perzekuována a ve vzduchu již byl cítit
onen neslavný proces. „Zub“ Vlček alespoň kapelu pozval na první Rockfest, ale
vzhledem k pozdě poslaným materiálům k vystoupení Staré dobré v Paláci kultury
nedošlo.
V roce 1988 odešel zakladatel P.
Komínek (stále více se věnoval svému androšskému magazínu Mašurkovské podzemné
a navíc ho hraní přestalo bavit) a také basák Bob Konečný (zároveň působil v
olomouckém industrialu Moderní
doba). Na
chvilku se vrátil F. Topič, ale vzápětí ho vystřídal Pospa (ten později hrával
coby kytarista u androšského hard rocku Černý penicilin).
V roce 1989 konečně došlo k natočení
materiálu SDRP na kazetu, která dostala název „It´s Only Pop“, ovšem ze
zakládající sestavy už zbyli pouze Stržínek a Miklenda. Na bicí tu hrál Měch a
na basu Pospa. Komínek a Topič se nahrávky zúčastnili jen jako hosté. Podzemní
publicista Gráf napsal o kazetě v Mašurkách (1989): „Písničky - to je základní
znak hudby Staré dobré v časech rozbujelého, víceméně nápaditého českého
rockového ´konstruktérství´. Logickým důsledkem ´písničkářství´ je potom i
lidovost tvorby Staré dobré. Dá se zpívat s sebou na koncertě, v hospodě, v
práci i u táboráku. Lidovost písniček SDRP vystihuje i orientace skupiny na
´hyper pop´. Ne lidovost televizní, rozhlasová, či ´týmová´, ale lidovost Jima
Čerta, Hrabala, lidovost hospod se všemi těmi kecy, žvásty, klípky, v jádru
ukrývajícími vždy to pravé ořechové - vlastní myšlení, názor v opozici k
ohlupující vůkolní mase tzv. reality.“
Jak tedy charakterizovat hudbu Staré
dobré? Dejme slovo podzemnímu publicistovi Rosťovi „Oslovi“ Bezděkovi, který
napsal v Oslích uších (1989 - zkráceno): „Bomba pop music! Namísto těžkopádného
zvuku bučících saxofonů a pohřebního bubnu, jak bývá neblahým androšským
zvykem, se z prken pódií jež znamenají jen samé průsery, hrnul svérázný hybrid
šaškovského hard rocku, rock´n´rollu, popu, stojící pevně na zemi a zespodu
jakoby podmázlý punkovým mýdlem. Folk, reggae, bláznivá samba i parodie
dechovkářského křupanství, to vše k tomu také patřilo… Expresivní projev dvou
frontmanů, doplněný nejrůznějšími rekvizitami, poskytoval dokonalou podívanou.
Nápady, vtip a um vytvářely kus dobré zábavy, takové, kterou nám ministr
kultury ČSR ani Ein Kessel Buntes poskytnout nemohli.“
V
roce 1989 došlo ke krátké spolupráci a prolnutí členů SDRP s kroměřížskou
skupinou Knappank, ale „vznikl“ z toho pouze rozpad Staré dobré. Na jedné akci
se pohádali Stržínek s Miklendou a to byl konec. Po čase se Miklenda objevil v
souboru Taneční orchestr rozhlasu po drátě a Stržínek s Měchem se pokusili
znovu postavit Starou Dobrou, což se jim víceméně podařilo a skupina pak
pokračovala až do poloviny 90. let.
Ale časy se neustále mění a
president Stržínek existenci Staré dobré
obnovil a vystupuje s kapelou v dalším tisíciletí. Vepřov se
Staré dobré ruční práce jen tak nezbaví !
Fotografie
Video:
Němý 8mm film z Vánočního koncertu Staré Dobré v Přerově (1984, vlastní Leo
Miklenda), 8mm film ze Zabíjačky se Starou dobrou a Sudu se Starou dobrou (pol.
80.let, vlastní Leo Miklenda), video z undergroundové akce v Kamenci u Rožnova
(1986, mj. koncert Staré dobré, vlastní Josef Kolařík)
Audio:
„Dnes v Obědné je svatba“ (1986, mj. koncert Staré dobré, Klikotoč records)
„Olomouc vol. 2“ (1986, několik písní z koncertu Staré dobré)
„Olomouc vol. 3“ (1986, mj. koncert Staré dobré)
„Czechoslovak Amateur Rock Scene 80´ Vol. 4“ (STCV 1987, Stará dobrá písně
„Lady punk“, „Včera jsem čet denní tisk“, „Cizina, je pro tebe zavřená“)
„Dříteč 88“ (1988, mj. i písně Staré dobré)
Stará dobrá ruční práce: „It´s Only Pop“ (1989, Klikotoč records)
Další informace: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/kapely/2648-stara-dobra-rucni-prace/
Petr Hraboš Hrabalík
Žádné komentáře:
Okomentovat