Stíny
Když v roce 1956 poprvé zazněl rock¢n¢rollový
hit Rock Around The Clock v podání Akord clubu, byla to z dnešního
pohledu výjimečná událost (jakkoli si asi přítomní účastníci zřejmě žádnou výjimečnost
neuvědomovali). Do roku 1961 bylo rock¢n¢rollových
kapel opravdu jen pár. Samuels Band, Fapsorchestra, Sputnici, Komety, EP Hi-Fi,
Crazy Boys. Naproti tomu v letech 1964-65 už bylo jenom v Praze
několik set kapel. Náznak velkého bigbíííítového boomu už začal být patrný od
roku 1961. Začaly vznikat a zase zanikat kapely, na které si už dnes málokdo
vzpomene. Ale některé za vzpomenutí stojí!
Mezi nejproslulejší a
nejvlivnější zahraniční kapely patřili angličtí The Shadows. Jasný, panenský
zvuk sólové elektrické kytary Hanka Marvina a rytmické frázování doprovodné
kytary Bruce Welche inspirovalo spoustu chlapců ke koupi vlastní kytary a
k prvním hráčským pokusům.
Patřil mezi ně i
teenager Ota Jahn. Upustil od shánění saxofonu, koupil si českou elektrickou
kytaru Grazioso a začal na ni cvičit.
V roce 1961,
když bylo Jahnovi osmnáct let, vznikla okolo něho a jeho přátel kapela
s velmi výmluvným názvem – Stíny (Shadows). Dalším kytaristou se stal
Václav Šimeček, zpěváky Václav Měřička (zpíval hlavně Cliffa Richarda) a Zbyněk
Kadlec, který byl na všechno ostatní.
Základ:
basy & decibely
Baskytara byla na
našem trhu stále nedostupná a tak museli hoši vymýšlet. Rozpitváním struny
dovezené ze Západu zjistili, že pod vinutím obsahuje něco jako hedvábí. Napnuli
tedy na soustruh ocelovou strunu a vinuli nejprve hedvábnou nit a pak měď.
Struny pak natáhli na standardní českou
Jolanu. Vydržely nekonečně dlouho, jen
časem ztrácely zvuk, neboť neměly antikorozní ochranu.
Unikátní
baskytara, kterou ve Stínech obsluhoval Bohumil Bank, získala brzy věhlas a
občas si ji půjčoval i Pavel Chrastina.
K bubnům
usedl Miroslav Janatka. Janatka byl také zručným zvukařem. Stíny nejprve hrály
na Ideál, zesilovač koupený v obchodě s hudebními nástroji. Tato
komická bedýnky skrývala energii 3,5 W a vzadu dva banánky. Janatka udělal
roztrojku pro všechny kytary Stínů. Po půl roce ale Ideál přestal stačit,
stačil-li kdy vůbec, a Mirek Janatka
sestrojil zesilovač vlastní a to hned na 30 Wattů. Zesilovač byl svou silou ve
své době natolik ojedinělý (měřit se
s ním mohl jen Kaplanův a Doležalův Samuel), že si ho například
s opakovaně s prosíkem půjčoval Miki Volek.
Standardní beatový koktejl
V repertoáru Stínů se střídaly rock¢n¢rolly
se shadowsovskými instrumentálkami. Například Whole Lotta Shaking Going On od
Jerryho Lee Lewise, Dynamite od Cliffa Richarda, Bad Boy od Martyho Wilda nebo
Big Beat Boogie Sandyho Nelsona (z repertoáru Berta Weedona).
Párkrát vyhráli na
jakýchsi soutěžích se svými instrumentálkami, které byly výhodné vzhledem
k absenci anglických textů s nimiž byly stále problémy.slavné večery
se odehrávaly například v kavárně Ural, naproti Bílé labuti. Každou neděli
tam hrálo pět až šest kapel. Vedle Stínů třeba Black &
White nebo Komety. Sál byl v obležení. Okolo baráku bylo lešení a lidé po
něm lezli do oken. Všechno praskalo ve švech.
Vojna,
bar a Mefisto
Skupina Stíny
působila aktivně až do října 1962, kdy Ota Jahn odešel na dva roky na vojnu.
V průběhu jeho vojenské služby se ještě podařilo uskutečnit pár
příležitostných vystoupení. Po vojně začal Ota Jahn hrát nejprve v baru
hotelu Internacionál. S kapelou houslisty Pelanta, s pianem a
akordeonem. Měli v repertoáru asi pět set skladeb a vždycky řekli číslo a
už se jelo. Než kytarista Jahn nalistoval příslušný part, byl už pomalu konec
skladby. Lano do skupiny Mefisto, která právě nabírala své profesionální
obrátky, bylo vysvobozením.
Po Stínech zbylo jen pár pomačkaných fotografií a krátký záznam, který byl pořízený na magnetofon Sonet Duo.
Informace: http://www.popmuseum.cz/stories/stories.php?q=bbs9701&a=0&l=cz,
© by Aleš Opekar
Žádné komentáře:
Okomentovat