Transit
Od hard rocku přes blues k jazzrocku
Transit vznikl jako typická
studentská bigbeatová kapela počátkem sedmdesátých let, kterých bylo po Praze
několik desítek v těch letech. Zakládajícími členy byli Vladimír Tomek a
Oldřich Bartas. Baskytarista a zpěvák Tomek prošel před Transitem skupinami The Centaur a The Spaceman. The Spaceman měli jednu nahrávku
v rozhlase. Byla to skladba Jeff
Becka Hi-Ho Silver Lining.
Kytarista Bartas byl zase ve skupině
Rush Hours. Skupina měla na repertoáru všechny skladby, které měli její
jednotliví hudebníci v oblibě. Byly to skladby skupiny Deep Purple,
druhého otce britského blues Johna Mayalla či slavného kytaristy Carlose
Santany. Skupina, jako amatérské sdružení studentů vyhrávala na tak zvaných
„odpoledních čajích“ v místním „kulturáku“, tedy bývalé sokolovně, na Bílé
Hoře. Byla to konečná tramvaje č. 22.
V době tří až čtyř let skupina
Transit vyspěla i hudebně a pozornost zaměřili její členové na jazzrock. Vyhrávali
po studentských klubech po Praze. Na repertoáru měli jak přejaté tak i vlastní
skladby. Přechod směrem k jazzrocku
se projevil obměnou hudebníků. Skupina tehdy měla obsazení: Ivan Bouček
(saxophone), Luboš Mereda (drums), Oldřich Bartas (vocal, guitar, harmonica),
Jiří Janda (tenor a sopránsaxophony), Luděk Brož (piano, harmonica) a kapelník
Vladimír Tomek (bass guitar a vocal).
S Micky Volkem a rock & rollem
V roce 1974 dostala skupina
Transit nabídku na to, aby hrála při plavbě parníkem po Vltavě rock & roll
s Micky Volkem. Bartas o tomto setkání napsal: „Když jsme tehdy dostali nabídku doprovodit na paníku Mikiho Volka,
nevyvolalo to žádné nadšení. Ačkoliv bylo tehdy Volkovi teprve jedenatřicet
let, považovali jsme ho za zapadlou hvězdu málem minulé generace. A věděli
jsme, že je téměř na dně, bez prostředků, bez angažmá a s mnoha problémy . . .
Nicméně parník se málem potopil a kapitán
musel občas vypínat proud, aby se jeho loď nepřevrátila pod náporem divoce
křepčících pasažérů. Miki řval jako ďábel a my jsme hráli jako
v transu.“
Tak začala spolupráce Mikiho Volka a
Transitu: od roku 1974 do roku 1987! Pro Mikiho to bylo nejdelší angažmá a doba
největších úspěchů. Období největších úspěchů bylo v období 1976 až 1980.
Transit s Volkem rychle ovládli
Prahu. Získali zde neuvěřitelné posluchačské zázemí. Na play listu měli skladby
Roll Over Beethoven, Jenny, jenny, Big Boss Man či Summertime… autorů Berryho, Moora, Dixona, Calhoun,
Perkinse, Perkinse, Vincenta, Ray Charlese, Morganfield, … Skupina
vystupovala hojně v pražských
vysokoškolských klubech Strahov, Juridika, Klub chemiků, aula Vysoké školy
zemědělské, dvojka na Vinohradech, Metro-Vagon na Národní třídě etc. Mnohokrát
hráli opět na oblíbených parnících a také vyhrávali na plesech. Vyjížděli i
mimo Prahu.
Hudebně a také po formální stránce
dokonale Transit s Volkem naplňovali představu o tom, jak se hraje pravý
rock & roll. To byl Mikiho comeback. Pamětníci šedesátých let a jeho
hvězdné dráhy ve skupinách Crazy Boys, Golden Stars, olympicu, Old Stars,
Samuels a B-Komplexu, měli obdobné zážitky při vystoupeních Transitu.
Oldřich Bartas o tom říká: “Spolupráce s Transitem se stala jedním ze šťastných a plodných období Mikiho. Pravidelně a s ohlasem vstupoval, měl zaměstnání v Technickém muzeu, začal studovat na filosofické fakultě, oženil se s krásnou holkou, natočil svou první a poslední studiovou LP desku u firmy Panton. V době, kdy byl s Transitem, měl elán, energii i originální humor. Měli jsme štěstí, že jsme se s Miki Volkem potkali, že jsme s ním mohli hrát a zažít to skvělé dobrodružství – hrát rock & roll v době normalizace, v období příkazů, zákazů a politických směrnic o hudbě. Protože rock & roll není jen o cadillacích, holkách a tancování. Pro nás to bylo hlavně o svobodě.“
Někdy v roce 1987 Miky Volek od Transitu odešel. Proč se tak stalo se dovíme, až pamětník a spolupracovník Ferdinand Uher tyto informace doplní. Jak dlouho potom ještě Transit hrál, jsem dodnes nezjistil nezjistil.Šárka Šaarová
Nesmí se ale zapomenout na dámskou
hvězdu skupiny. Tou hvězdou byla Šárka Šaarová. Nikde se o ní nepíše, ale když
Ferdinand Uher sestavoval kompilaci rock & rollových nahrávek skupin, se
kterými měl něco společného (především jako manager), nezapomněl ani na tuhle
rockenrollovou kočku, o které zbytek Československa neví. V archivu je
zařazena skladba Honnest I Do, která skvěle dokumentuje to, že byla
rovnocenným zpěváckým partnerem Miki Volkovi. Se skupinou Transit zpívala celou
dobu její existence. Kam se tato dáma ztratila? Kde je? Jsou s ní ještě jiné nahrávky?
Diskografie: https://www.discogs.com/artist/5007702-Transit-32
Podle Ferdinanda
Uhera a Oldřicha Bartase Prax57
Žádné komentáře:
Okomentovat