Pavel Žák příliš s big beatovými skupinami
nespolupracoval, ale jeho přínos tkví především v jeho rozhlasové práci.
Spolupracoval na pořadu Mirky a Jiřího Černých Houpačka a později na dalších
rozhlasových pořadech, kde byla vysílána rocková hudba a mládež té doby pořady
pravidelně a hojně poslouchala.
Textař,
hudební skladatel, režisér a scénárista se narodil 28. srpna 1941 v Rychnově
nad Kněžnou.
Již v dětství prokázal
hudební talent a improvizační schopnosti. V roce 1955 maturoval na Vyšší
pedagogické škole v Hradci Králové. Dále pokračoval externím studiem harmonie u
Zdeňka Hůly a skladby u Václava Dobiáše na pražské AMU. Zde absolvoval v roce
1963. Poté rok působil jako učitel a od roku 1962 jako metodik Ústředního domu
pionýrů a mládeže Julia Fučíka v Praze.
Po
absolutoriu na AMU začal komponovat a psát texty, přičemž textová tvorba
postupně převážila. V té době již za spolupráce s Jaroslavem Jakoubkem vznikaly
první písně pro Karla Hálu, Hanu Hegerovou, Ljubu Hermanovou, Evu Olmerovou,
Evu Pilarovou etc.
Záhy též
začal pracovat pro Československý rozhlas (cyklus Radionokturno v Mikrofóru) a
na konci roku 1967 se stal jeho stálým externím spolupracovníkem, režíroval
pořad Houpačka (do 1969). V letech 1965–70 při zaměstnání ještě studoval
Institut osvěty a novinářství. V roce 1967 se jako dramaturg a zvukový režisér
podílel na přípravě Expo ‘67 v Montrealu. V rozhlase působil nejen jako
režisér, ale i jako scénárista a autor několika pořadů (Koncert
Mikrofóra, v letech 1968–73 Junior 30, Top twenty, Top 20, 60 pro 20,
Radioburza, Sonda X, Kotouče slávy, Junior večerník, Vysíláme za dobrou práci a
pro radost). Dále se účastnil projektů redakce Mezinárodní rozhlasová a
televizní organizace (OIRT) a podílel se na relacích Interprogramu. V roce 1977
se zasloužil o vytvoření programu 3 x
Jako textař
se uplatnil především na poli populární hudby. Spolu se skladateli Jindřichem
Brabcem, Vítězslavem Hádlem, Zdeňkem Maratem, Zdeňkem Mertou, Bohuslavem
Ondráčkem, Alešem Sigmundem a Karlem Vágnerem vytvořil řadu hitů pro mnoho
interpretů tehdejší populární hudební scény. Jeho texty měli ve svém repertoáru
Petra Černocká, Karel Černoch, Hana Hegerová, Martha a Tena Elefteriadu, duo
Kotvald a Hložek, Zdeňka Lorencová, Jitka Molavcová, skupina Plavci, Petr
Rezek, Marie Rottrová, Helena Vondráčková, Hana Zagorová. Obzvlášť plodná a
úspěšná byla spolupráce s Karlem Černochem, ze které vzešly i písně oceněné
zlatou Bratislavskou lyrou (Píseň o mé zemi, 1969) a stříbrnou Bratislavskou
lyrou (Docela obyčejná píseň, 1968). Za jiné skladby získal i další ocenění
(Děčínská kotva, Zlatý palcát).
Literatura: I.
Lexika
EJ 1990.
II. Ostatní
Petana, M.:
Žákoviny aneb Rýmování (o životě) s Pavlem Žákem. (Melodie 1980, č. 9, s. 272).
© by Dana Štěpánová
Žádné komentáře:
Okomentovat