Brněnský big beat - F.G.B. Stellars

 F.G.B. Stellars

Jedna z nejprogresivnějších skupin v šedesátých letech. Bigbítová skupina F.G.B. Stellars vznikala na chmelové brigádě v roce 1965. Tehdy své spolužáky ze střední školy v Elgartově ulici bavili hrou na kytaru dva z nich, Zdeněk Kalina (*1949) a Vít „Bigo“ Kukla (*1949–1991).

Archiv

Ve stejném domě, v ulici Koliště, kde Kalina žil se svými rodiči, bydlel i Vladimír Severa (*1950), novopečený student konzervatoře v oboru hry na violoncello. Zručnost v prstech jej předurčila do budoucí role sólového kytaristy. Kalina bydlel ve třetím, Severa v pátém patře. V suterénu tohoto domu byla sušárna, která se náramně hodila coby zkušebna pro nastávající bigbítovou skupinu.

 Pěkně to v ní znělo i bez elektrických kytar. Tato trojice začala nacvičovat repertoár a zároveň stavět a pořizovat si zvukovou aparaturu. Kalina dostal momentální nápad a ihned jej realizoval. Vytvořil z tuhého papíru šablonu a podle ní obkreslil tvar dvou elektrických kytar „krky“ k sobě na žehlicí prkno, které tajně odnesl své mamince.

 

Zleva : Zdeněk Klalina, Vitězslav Vavrda, Vít „Bigo“ Kukla, Jiří „Píďa“ Látal a Vladimír Severa, F.G.B. Stellars v roce 1967

Po vyřezání stačilo vše patřičně zapravit, vyměřit a vytvořit zářezy do hmatníku a opatřit je pražci pořízenými u některého z brněnských houslařů. Severova kytara měla po vydlabání do masivu zabudované tři snímače, jak to v kině viděl u sólového kytaristy britských The Shadows Hanka Marvina v tehdy u nás promítaném filmu Klub mladých (The Young Ones, 1961). Kalina se jako doprovodný kytarista musel spokojit jen se dvěma. Pak stačilo natáhnout za pomoci zakoupené mechaniky struny, pořídit nové žehlicí prkno mamince a dvě – jedny z prvních, ne-li úplně první, elektrické kytary s průchozím hmatníkem byly na světě.

Křest si členové hudební skupiny odbyli na školním večírku ve složení Severa na sólovou, Kalina doprovodnou a Kukla basovou kytaru. Zahráli několik instrumentálek, které zaplňovaly většinu jejich hudebního repertoáru. Mezi spolužáky měli velký úspěch. Podruhé je už na obdobném vystoupení doplnil hráč na bicí, tedy přesněji na pionýrský bubínek a jeden starý činel, Vítězslav Vavrda (*1950), také začínající studovat na konzervatoři. I když zakládající trojice byla dobrými zpěváky, přesto se poohlížela po někom, kdo by se zpěvem zabýval sólově. Jeden z jejich příznivců se nechal slyšet, že má vynikající tip a že jej na příští zkoušku přivede. Zádrhel byl ale v tom, že onen dotyčný sice mimořádně dobře zpíval, jak se ovšem vzápětí zjistilo, výhradně táborové písně a víc než o bigbít se zajímal o „čundr“ a potlachy. Tento dvoumetrový chlap dostal mezi svými soukmenovci přezdívku Píďa. Nechal se přemluvit, a aby neznemožnil svého objevitele, tak se na zkoušku skupiny dostavil. Bylo to šťastné rozhodnutí. Jiří Látal (*1946), zpěvák s jedinečným hlasovým fondem, doplnil skupinu do konečné pětice, která se měla stát jednou z nejvýraznějších a z dnešního pohledu i nejvýznamnějších bigbítových skupin druhé poloviny šedesátých let v Brně. Svou skupinu pojmenovali Stellars, a protože zavrhli před názvem v té době hojně užívaný určitý člen The, vymysleli si mnohovýznamově vyložitelnou zkratku F.G.B. Například Five Guitar Band nebo Four Guitar Band. Jestliže v úplných začátcích jejich repertoár obsahoval většinu kytarových instrumentálek převzatých od „západních“ skupin, například  The Shadows a jim podobných a jen několik málo zpívaných, tak za přítomnosti sólového zpěváka se poměr skladeb rychle měnil. Ze zpívaných, tak jako u mnohých jiných skupin, jejich hudební repertoár vyplňovaly skladby zahraničních skupin, jako byly Rolling Stones, Dave Clark Five, The Animals a jiných. Jak skupina hrála, si můžete poslechnout v zachované skladbě See See Rider v roce 1966. Později to byly především Tuesday Children, Status Quo, Ohio Express nebo John Fred and His Playboy Band.

            První veřejná vystoupení se odehrála ve Vysokoškolském klubu v Gorkého ulici a potom střídavě v areálu brněnských jatek v sále, který byl před druhou světovou válkou využíván burzou masných výrobků. Známý je výrok Látala z koncertu na Masné burze, kdy na jevišti do mikrofonu vyzýval některé horkokrevné návštěvníky: „Borci, běžte si rozbít držky před barák, ať nám to tady nezavřou.“ A opravdu, vzápětí se poslušně zvedl hlouček oslovených a odebral se „vyřizovat si účty“ mimo sál. Ve „vysokoškoláku“ zase jednou návštěvníky klubu překvapil obyvatel domu z vyššího patra, který nevydržel s nervy a vřítil se při koncertě na pódium a vytrhal přívody zesilovačů z elektrických zásuvek. Čas od času se tedy pro neshody s „partajemi“ domu bigbítové koncerty v tomto oblíbeném klubu nekonaly. Dalším útočištěm, mimo výjezdy na koncerty do různých brněnských i mimobrněnských sálů, se jim stal klub Esenc v Křenové ulici naproti restauraci Na masném růžku. Měli zde téměř domovské právo. Zkoušeli v něm i vystupovali pro své příznivce. Až do začátku devadesátých let minulého století, kdy byl klub v provozu, se zadní prostora, která sloužila jako sklad, nazývala Bigo. To proto, že v době, kdy v klubu působili F.G.B. Stellars, byl v těchto místech instalovaný barový pult, u kterého své přátele ve chvílích volna obsluhoval Kukla, který se tímto přízviskem honosil.

Nahlíží-li dnes kdokoli do seznamů skladeb brněnského rozhlasu, zjistí, že v něm nefiguruje ani jedna nahraná skupinou F.G.B. Stellars. Všechny jejich snímky byly vymazány. Ke konci šedesátých let členové tohoto výrazného brněnského bigbítu nepochybně střádali mnoho velkolepých plánů do budoucna. Netušili, že jsou již na vrcholu.

V letních měsících roku 1970 dostali nabídku k tříměsíčnímu vystupování v přímořském baru ve městě Punat na ostrově Krk, patřícího k tehdejší Jugoslávii. Za tímto účelem upravili repertoár a zařadili do něj několik místních lidových skladeb v bigbítovém „plášti“. Místo Severy odjeli F.G.B. Stellars posilněni o klávesistu s výbornou znalostí hry na kytaru Igorem Vavrdou a trumpetistou Ladislavem Kozderkou. Natočili skladby Proud Mary, Yellow River, Spinning Wheel, Trla Bara Lan a Mare, Mare. Tyto nahrávky byly natočeny pro potřeby jugoslávské agentury v hotelu International v první polovině roku 1970. Po návratu Igor Vavrda ve skupině zůstal a na nějaký čas se znovu připojil Severa. Zároveň došlo k zprofesionalizovaní tohoto hudebního celku a oddělení umělecké agentury PKO (Park kultury a oddechu) je včlenilo do nového zájezdního pořadu s názvem Brněnské kolo. I když byl Látal stále členem F.G.B Stellars, skupina se stala především doprovodným tělesem různých dalších brněnských zpěváků. Heleny Blehárové, tří Vladěn: Krumlové, Pavlíčkové a Prachařové, Jany Matysové, Evy Navrátilové, Milana Černohouze, Petra Dopity, Jiřího Duchoně, Tibora Lenského, Štěpána Mátla, Petra Pospíšila, Milana Smolky a jiných. Průvodní slovo zajišťovali Jan „Šimon“ Fiala (*1936–2004) a Milan Farebauer (*1925–1979).

            Atmosféra bigbítu se vytratila. Severa odešel  v roce 1971 k Janu Sochorovi (*1947), který řídil doprovodný hudební soubor písničkáře Josefa „Boba“ Frídla (1947 - 26. února 2013). Ještě před polovinou sedmdesátých let potom odjel do Prahy. Byl dlouhá léta členem seskupení Golem, které dělalo hudební servis Josefu Lauferovi, Petře Janů a především Haně Hegerové. Na začátku devadesátých let oblast hudby opustil a začal se zabývat různými druhy podnikání v sortimentu náhradních dílů, součástí a vybavení automobilů. Kalina se na počátku sedmdesátých let stal posluchačem lékařské fakulty. Počáteční semestry s ním absolvoval i Kukla, který po první účasti v pitevně odešel a nastoupil studia na konzervatoři obor kontrabas.

            Ve druhé polovině roku 1972 se F.G.B. Stellars rozpadli. Kukla odešel do obdobné doprovodné skupiny Junior (dříve The Speakers), bratři Vavrdové přijali angažmá v orchestru Gustava Broma a Látal na čas ukončil profesionální hudební dráhu a nastoupil místo svářeče v tehdejším podniku Královopolská strojírna. Stal se spolu s Kalinou členem amatérské country skupiny Sekáči, kterou nedlouho před tím založili bratři Radim a Zdeněk Duřpektovi. Tehdy byl také členem této skupiny z rozpadlých The Singings budoucí stomatolog Josef Liškař (*1948). V roce 1974 Kalina s Látalem, přešli do bluegrassové skupiny Poutníci, vzniklé v létě 1970 na popud Františka Linhárka (*1946). Později se skupina stala známou pěveckým a skladatelským protagonistou Robertem Křesťanem (*1958). Kalina, coby dětský lékař a genetik, hraje v této skupině doposud. Látal znovu nastoupil hudební profi dráhu tím, že na jaře 1976 nahradil ve skupině Junior Jiřího „Koťáka“ Kameše (*1948–1976), který zahynul při automobilové havárii na zpáteční cestě z polského turné. V tomto hudebním seskupení se Látal angažoval až do roku 1982. Od té doby se věnuje v malém souboru pohádkovým pořadům pro děti, se kterými dodnes úspěšně účinkuje po celém Česku. Vítězslav Vavrda se jako hudební profesionál stále věnuje především swingu a jazzu a hraje v různých formacích kvalitních hudebníků. I jeho bratr Igor patří do brněnské hudební špičky. Ten například v novém tisíciletí upravil a úspěšně v Brně uvedl světově známý muzikál Jeptišky.

Je smutnou skutečností, že na počátku devadesátých let, po vstupu našeho národa do nových politických a celospolečenských poměrů, Vít „Bigo“ Kukla neunesl tíhu života a dobrovolně z něj odešel. Jeho zvukový archív nahrávek F.G.B. Stellars byl v pozůstalosti zachován díky pochopení zpěvačky Jany Matysové (*1952), která s ním jako manželka sdílela velkou část soukromého i profesního života. F.G.B. Stellars zanechali na brněnské hudební scéně šedesátých let hlubokou stopu. Její členové byli v té době hudebníky nejen populárními, ale i nadmíru progresivními.

(Poznámka.  Název skladby I Ken Tel je typická ukázka toho, jak hudebníci či zpěváci vládli angličtinou. I Ken Tale  = I Can Tell. Ostatně skladba I´m Sorry Happy pro anglicky mluvícího také příliš není.  Dnes to působí neuvěřitelně,  jak to borci s angličtinou zmákli.  Ale čtenář si může pustit skladbu několikrát, aby posoudil zdatnost zpěváků. Tehdy to byla angličtina „par excellence“!)

Mnohem více se dočtete a uvidíte  v knize Big Beat šedesátých let v Brně a okolí Jiřího Donné Smýkala I. díl

© by Jiří Donné 2004

Foto archiv