The Speakers

 The  Speakers 

                Koncem roku 1965 to v Brně vřelo a v Žabovřeskách přímo vřískalo. Na sportovním hřišti Pod lesem se scházela parta teenagerů. Nevěděli, jestli je víc baví sport nebo beat. Kapely začaly růst jako houby po dešti a hospody i kavárny se rozezněly  anglickými i českými verzemi zahraničních hitů té doby.

Žabovřesky sound

            V jednom domě v Žabovřeskách se scházeli Jiří Kameš a Bohdan Jelínek. Zřídili si útočiště u Jelínků ve sklepě. Pan Jelínek hrál na trubku v brněnské opeře a měl naštěstí pro kytarovou mánii pochopení. Ke zpěvákovi a doprovodnému kytaristovi Kamešovi a baskytaristovi Jelínkovi se připojil Zdeněk Pulkrábek s kytarou a Tomáš Foukal s bubny.. tak vznikli Speakers, ′řečníci′, kteří vedle řečnění  začali brzy i cvičit a to hlavně Beatles a Turtles. První vystoupení měli v sále  na Marxově ulici. Následovaly Jundrov, Bystrc, Masný růžek a další.  V jiném domě Žabovřesk bydleli Jan Kukleta a Pavel Pelc. Tak dlouho tajně okukovali sklepní zkušebnu Speakers, až si založili podobnou vlastní. Kytaristu Kukletu a baskytaristu Pelce doplnili kytarista Josef Liškař a bubeník Vladimír Koudelka. Tak vznikli v roce 1966 konkurenční Singings čili ′Zpívající′. A skutečně zpívali všichni, i zvukař Petr Kopecký od mixpultu. Samozřejmě, že hlavně Beatles. Později měli i pár vlastních instrumentálek a dvě písně zpívané (například Kukletova Alexandra), které též nahráli v rádiu. Hráli čaje v Bystrci, ve Hvězdě, tancovačky v Husovické sokolovně, při Majálesech na studentských kolejích a podobných akcích.

1968

            Bohdan Jelínek po čase odešel studovat do Bratislavy a u baskytary Speakers se krátce vystřídali Kamil Tomeček, syn známého brněnského autora přírodních próz,  a Cyril Kajnar. Stabilního basistu našli až  po rozpadu Singings: po srpnu 1968 zůstali Kukleta i Kopecký ve Švýcarsku a se Singings byl konec. Osiřelý Pavel Pelc se tak mohl s vervou chopit baskytary u Speakers. Dalším, kdo zvuk skupiny posílil, byl Pavel Smílek (dříve Synkopy 61). Hrál na klavír a ioniku.začal společně pokoušet o vlastní tvorbu, nosili na zkoušku motivy, které pak společně aranžovali, například I Need Your Soul (Pulkrábek/Milan Hanák). Jejich ′česká bigbítová angličtina′ zněla zkušebnou, kterou jim byla jídelna ve Šmeralových závodech. Převládal však stále repertoár převzatých: nyní zejména Tremeloes, Bee Gees, Move. V neděli 24. 11. 1968 se v Klubu dopravy a spojů na Horově ulici  konalo rozřaďovací kolo na II. československý beatový festival. Stejně jako před rokem, ani tentokrát se Speakers nepodařilo na beatový festival kvalifikovat.

Kluby a diskotéky

            Jak vznikaly brněnské kluby, nabízely se možnosti hraní: Morava Beat Club (Miloš Bernátek), Atlanta (Jiří Sedláček), Music Centrum s Really Clubem na Přízové ulici (Urbanec, Liška), Beat Fan Club (klub Vlněny na Gottwaldově ulici, který se později přestěhoval na Šelepovu ulici a vedl jej Miloš Bernátek), klub na Vlhké, klub Beat Cavern na Lužánské ulici (J. Žalud).                                                                                                                       

V Beat Fan klubu uváděli v roce 1969 Luboš Rettegy a Jindřich Eliáš diskotéky. Patřila jim první půlka večera, zatímco v druhé půlce vystupovali Speakers. Repertoár doplnili Creedence Clearwater Revival a Dave Clark Five.

Po návratu z dovolených v roce 1970 se v Brně konala přehlídka diskžokejů a vedle známých jmen jako Eliáš, Pivečka nebo Vojtko, zde zkoušeli štěstí i Pulkrábek a Kameš. Od roku 1969 skupina nahrávala pro rozhlas. V roce 1970 z těchto nahrávek  vznikly dva singly a v roce 1971 EP deska pro Panton. Největším hitem Speakers se stala cover verze Donovanova hitu Atlantis s Hanákovým textem Atlantida.

Normalizace.

            V červnu 1970 vystoupili Speakers s Bobem Frídlem a Marthou a Tenou Elefteriadu v pražské Lucerně. V dubnu 1971 se pak konečně dostali na beatový festival. Žádná sláva to však nebyla, jak víme. 3. československý beatový festival  měl nevyrovnanou úroveň a dlouho nebylo jasné, zda se vůbec uskuteční. Od léta pak kapela rozšířila svůj zvuk i image o nové vokály (a flétny), které obstaraly mladičká Dana Čadová, Alena Navrátilová nebo Radvana Dvořáková.

            V prosinci 1971 opustil kapelu Pavel Pelc – nejprve doprovází Boba Frídla a od roku 1974 se stal pilířem Progress Organization. Pelce nahradil Vít Kukla, ale se změnami nebyl konec. Většina členů končila studia, někdo chtěl hrát profi, někdo ne. Éra Speakers začala pohasínat. Nová sestava odehrála část sezóny 1972 a zároveň doprovázela zpěvačku Alenu Tichou. V půli roku 1972 odešli Zdeněk Pulkrábek a Tomáš Foukal. Sedmdesátá léta začala nemilosrdně signalizovat první stíny normalizace: kluby začaly postupně kontrolovat orgány Socialistického svazu mládeže (SSM), omezila se v nich konzumace alkoholu, kapely pociťovaly stále silnější tlaky na změny vzhledu, textů i názvů. Speakers museli změnit název skladby Boží mlýny, měli problémy s písničkou Domů, a nakonec museli opustit i příliš anglický název skupiny.

Junior

            Nový název od roku 1972 zněl Junior, přičemž po jistou dobu fungovaly obě jména současně: Junior – Speakers. Z původní sestavy zbyl jen Jiří Kameš u mikrofonu a Pavel Smílek u kláves. Skupinu doplnili vedle basisty Víta Kukly Jan Millonig na kytaru, Ctibor Hliněnský na bicí a zvukař Martin Humpola.

            Skupina intenzivně hledala své místo ve změněných společenských podmínkách. A zvolila cestu nejoficiálnější z oficiálních. Přibrali ještě novou zpěvačku Janu Matysovou, která též zpívala s nechvalně proslulým souborem ÚV SSM Plameny, jenž symbolizoval ideologii nově utužované komunistické moci. Matysová se na pódiu střídala s Kamešem. Vznikaly písničky jako  Můj oheň plál nebo Chci jen skálou být.

            Vedle toho Junior dále spolupracoval s Alenou Tichou. Jednou je v Brně slyšel šéf sovětského Gaskoncertu soudruh Aleščenko a nabídl jim turné do Sovětského svazu. K zájezdu došlo v květnu a červnu 1973. Úspěch byl ohromný, hráli i ruské lidové písně.

Konec

            Navrátilová s Dvořákovou dostudovaly konzervatoř a odešly ze skupiny. V roce 1974 ji opustil i Pavel Smílek, kterého u kláves nahradil Miloš Libra. Od září Junior jezdil s estrádou ′Písničky z Brna′. Uváděla ji Ivana Soukalová-Slabáková, zpívali Vladěna Pavlíčková, Štěpán Mátl a Vladimír Černohouz. Zkrátka s bigbítem už byl definitivní konec.

            A Jiří Kameš? Zpíval až do tragické nehody v březnu 1976. Junior byl právě na zájezdě v Polsku. Jejich vůz dostal na zledovatělé vozovce smyk a narazil do protijedoucího autobusu. Na místě zemřel řidič a po osmi dnech v nemocnici, aniž by se probral, i Jiří Kameš. Těsně před tím Junior nahrál své jediné LP Hledání radosti, které na rozdíl od koncertů prezentovalo výhradně vlastní tvorbu, ale nepřekročilo dobový průměr.

            Kameše pak ještě zkusil nahradit Jiří Látal, romanticky vyhlížející třicátník , zpěvák bývalých FGB Stellars. Skupinu stíhala jedna personální změna za druhou, hrála spíš pop a swing a vyrazila ještě na několik zahraničních zájezdů. Bez Jiřího Kameše však jako by již postrádala vůli a smysl. V prosinci 1976 kapela, ve své lokalitě oblíbená, ba legendární, definitivně zanikla.

            Skupina The Speakers patří neodmyslitelně k předním brněnským skupinám 70. let, protože takový vokál neměla žádná z brněnských skupina. Smutný konec skupiny poznamenala komunistická normalizace a především předčasná smrt Jiřího Kameše.

 Rozhlasové nahrávky (1969-1972)

Mše zádušní                                                                          (5/1969)

Atlantida                                                                                (8/1969)

Podivná cesta                                                                         (8/1969)

Mlha se ztrácí                                                                        (10/1969)

První hřích                                                                             (11/1969)

Tajné přání                                                                            (4/1970)

Prodavač peří                                                                         (6/1970)

Černá hlína                                                                            (9/1970)

Kvítek                                                                                    (9/1970)

Dárek pro Marlenu                                                                (3/1971)

San Bernardino-Znám už píseň tvou                                      (4/1971)

Vítr                                                                                        (7/1971

Koráby snů                                                                            (11/1971)

Zpověď                                                                                  (12/1971)

Zatím bloudím dál                                                                  (1/1972)

 

Diskografie Speakers/Junior

Mlha se ztrácí / První hřích                                                    Panton, 1970

Atlantida  / Tajné přání                                                          Panton, 1970

Černá hlína / Prodavač peří / První hřích                              Panton, 1971

Můj oheň plál / Zatím bloudím dál                                         Panton, 1972

To znám / Vítr                                                                       Panton, 1972

Budem zpívat celou noc / Tajemství lesních včel                   Panton, 1972

Koráby snů / Mlčící majestát                                                  Supraphon, 1972

Zrádný proud řeky Ohio / Hej dívko                                      Panton, 1973

Domů / Král varhaníků                                                          Panton, 1975

 

Prameny

Jan Lipšanský: Historie skupiny Speakers 1965-1976, strojopis z roku 1989, Encyklopedie jazzu a moder populární hudby, Praha 1990, s. 497, 248

Miroslav Balák, Josef Kytnar: Československý rock na gramofonových deskách, Brno 1998

Jiří Donné Smýka: Big Beat šedesátých let v Brně a okolí, Happy Trails 2019

Tisk

Jaroslav Havlíček, Kurýr 26. 11. 1968, Jaroslav Havlíček, Mladá fronta 13. 1. 1969, L.F., Mladá fronta 26.11.1968, Jaroslav Havlíček, Rovnost 11.11.1969, -axa-, Rovnost 27.1.1970, Fedor Skotal, Brněnský večerník 11.7.1972, A.Lijepin, Rabočij Trud 25.5.1973, -fsk-, Brněnský večerník 20.6.1973, Brněnský večerník 27.8.1973, Fedor Skotal: Dopolední povídání o radosti, Brněnský večerník, polovina února 1976, Glosa, Melodie 1973, č.9, s.226, vak: Tragický návrat, Melodie 1976, č.5, s.132, Jiří Černý: Hledání radosti, Melodie 1976, č.7, s.223

© by Aleš Opekar a Jiří Donné Smýkal

Hudební ochutnávky   Archiv na ulozto již neexistuje.